PROFILPELAJAR.COM

Štěpán VI.
Jeho Svatost; Štěpán VI.
	113. papež
	Papež Štěpán VI.
Církev	římskokatolická
Zvolení	květen 896
Uveden do úřadu	22. května 896 (konsekrace)
Pontifikát skončil	14. srpna 897
Předchůdce	Bonifác VI.
Nástupce	Roman
Osobní údaje
Datum narození	?
Místo narození	Řím, Papežský stát
Datum úmrtí	říjen 897
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Bazilika svatého Petra
	Seznam papežů nosících jméno Štěpán; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán VI. (VII.) (* -^? Řím – říjen 897 Řím) byl papežem katolické církve od 22. května 896 až do své smrti. Nechvalně se proslavil svoláním tzv. synody mrtvých, na kterou nechal dovléct mrtvolu svého předchůdce Formosa, která byla souzena (a odsouzena) za údajné zločiny.^[1] (Problematika číslování papežů jména Štěpán je vysvětlena v článku Štěpán II.)

Předcházející události

Po Formosově smrti nastal v Římě chaos, během kterého byl papežem zvolen Bonifác VI. Ten však nevládl ani tři týdny, když zemřel. Lambert ze Spoleta, zapřisáhlý Formosův nepřítel, proto na papežský stolec dosadil Štěpána VI. ^[2]

Synoda mrtvých

Hlavní článek: Synoda mrtvých

Štěpán VI. nechal exhumovat Formosovu mrtvolu, která byla posazena na papežský trůn, oblečena do papežského hávu a poté souzena.^[3] Dle historika Ferdinanda Gregorovia celá synoda proběhla za přítomnosti mnoha církevních úředníků v Lateránu. Veškerá Formosova svěcení byla zneplatněna, tři prsty jeho pravé ruky (tj. ty, kterými žehnal) byly useknuty a za divokého řevu byla mrtvola vlečena římskými ulicemi a nakonec hozena do Tibery.^[4]

Další průběh Štěpánova pontifikátu

Mnozí duchovní, kteří byli vysvěceni Formosem, byli zbaveni svých prebend, když Štěpán VI. tato svěcení zneplatnil. Navíc i po skončení „synody mrtvých" papež úporně pronásledoval všechny, jimž Formosus propůjčil nějakou hodnost. To mělo za následek, že zástup jeho nepřátel neustále vzrůstal a brzy sahal až do nejváženějších římských rodin. Začala kolovat řada anonymních letáků, které prohlašovaly Formosa za mučedníka a dobrodince Říma. Navíc se krátce po odsouzení Formosa za velikého rachotu zřítila bazilika sv. Jana v Lateránu, kde se soud uskutečnil, což pověrčivý lid považoval za projev boží nespokojenosti. Nic nevadilo, že bazilika byla již delší čas ve špatném stavu. Rostoucí nepřátelství vůči papeži nakonec přerostlo v aktivní odpor. V srpnu 897, osm měsíců po soudu nad mrtvolou, došlo k povstání. Povstalci Štěpána VI. zajali, zbavili ho papežského roucha i insignií a uvrhli ho do vězení, kde byl zardoušen.^[5]^[6]

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán VI. na Wikimedia Commons

Reference

↑ GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-204-0457-0. S. 78. [dále jen Gelmi. Papežové.].
↑ Gelmi. Papežové, str. 78
↑ MAXWELL-STUART, P. G. Papežové : Život a vláda : Od sv. Petra k Janu Pavlu II. Praha: Svoboda, 1998. 240 s. ISBN 80-902300-3-2. S. 72.
↑ RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : Dějiny a tajemství : Životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8. S. 227. [dále jen Rendina. Příběhy papežů.].
↑ OBERMEIER, Siegfried. Mezi touhou po moci a zbožností: životy hříšných papežů. Praha: Brána, 2005. 238 s. ISBN 80-7243-256-7. S. 27–28.
↑ LEWIS, Brenda Ralph. Temná historie papežů: neřesti, korupce a vraždy ve Vatikánu. 1. vyd. Praha: Deus, 2009. 252 s. ISBN 978-80-87087-94-7. S. 17–18.

Literatura

GELMI, Josef. Papežové : Od svatého Petra po Jana Pavla II.. Praha: Mladá fronta, 1994. 328 s. ISBN 80-204-0457-0.
MAXWELL-STUART, P.G. Papežové, život a vláda. Od sv. Petra k Janu Pavlu II.. Praha: Svoboda (servis) 240 s. ISBN 80-902300-3-2.
RENDINA, Claudio. Příběhy papežů : dějiny a tajemství : životopisy 265 římských papežů. Praha: Volvox Globator, 2005. 714 s. ISBN 80-7207-574-8.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.