Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

---

Komentář: jazyk

Jeho Svatost Pius VI.
250. papež
Portrét z roku 1775
Církev	římskokatolická
Zvolení	15. února 1775
Uveden do úřadu	22. února 1775 (intronizace)
Pontifikát skončil	29. srpna 1799
Předchůdce	Klement XIV.
Nástupce	Pius VII.
Titulární kostel	Sant'Onofrio al Gianicolo
Heslo	„Floret in domo domini“ „Kvete v domě Páně“
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1755
Biskupské svěcení	22. února 1775 světitel Giovanni Francesco Albani 1. spolusvětitel Henry Benedict Stuart 2. spolusvětitel Carlo Rezzonico
Kardinálská kreace	26. dubna 1773 kreoval Klement XIV.
Titul	kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	kardinál-kněz v Sant'Onofrio al Gianicolo (1773–1775)
Osobní údaje
Rodné jméno	Giovanni Angelo Braschi
Datum narození	25. prosince 1717
Místo narození	Cesena, Papežský stát
Datum úmrtí	29. srpna 1799 (ve věku 81 let)
Místo úmrtí	Valence, Francie
Místo pohřbení	papežská jeskyně pod bazilikou sv. Petra
Povolání	katolický kněz
Alma mater	Ferrarská univerzita
Podpis
Seznam papežů nosících jméno Pius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pius VI., vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi (25. prosince 1717 Cesena – 29. srpna 1799 Valence),^[1] byl katolický duchovní, který byl papežem od 15. února 1775 až do své smrti.

Narodil se v italském městě Cesena. Po dokončení studií na jezuitské koleji v rodném městě a složením zkoušek z práva (1734) pokračoval ve studiích na univerzitě ve městě Ferrara. V roce 1753 si ho jako jednoho ze svých sekretářů vybral papež Klement XIV.

Po ukončení studia na jezuitské koleji získal v roce 1734 titul doktor práv. Pokračoval ve studiích na Ferrarské univerzitě, kde se stal osobním tajemníkem Tommase Ruffoa, papežského nuncia. V jeho biskupství Ostie a Velletrie zastával funkci auditora až do roku 1753. Díky zkušenostem ve vedení mise u soudu v Neapoli získal respekt u papeže Klementa XIV., který jej jmenoval jedním ze svých tajemníků 1753 a knězem u svatého Petra. Zřejmě roku 1758 byl vysvěcen na kněze a roku 1766 se stal papežským pokladníkem. Tento úřad vykonával v letech 1758 až 1769. Ti, kteří trpěli pod jeho svědomitým hospodařením přesvědčili papeže Klementa XIV., aby jej 26. dubna 1773 jmenoval kardinálem ze Sant'Onofria a toto povýšení ho dočasně zbavilo vlivu. Po čtyřměsíčním konkláve, které následovalo po smrti Klementa XIV., přestaly Španělsko, Francie a Portugalsko mít námitky proti jmenování. Nakonec se však stal oponentem antijezuitské politiky předchozího papeže. Díky tomu byl 15. února 1775 zvolen papežem a vybral si jméno Pius VI. Teprve po svém zvolení byl 22. února 1775 vysvěcen na biskupa.^[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pius VI. na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Pius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• (anglicky) Pope Pius VI

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papežové
Seznam papežů
1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.
5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.
9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan  XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.
13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.
17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František
Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.