Železniční trať Olomouc – Opava východ
Olomouc – Opava východ
|
nádraží Krnov
|
Stát |
Česko Česko
|
Číslo |
310
|
Provozovatel dráhy |
Správa železnic
|
Technické informace
|
Délka |
116 km
|
Rozchod koleje |
1435 mm (normální)
|
Traťová třída |
C3
|
Napájecí soustava |
neelektrizovaná trať
|
Maximální sklon |
20 ‰
|
Minimální poloměr oblouku |
200 m
|
Počet kolejí |
1
|
Maximální rychlost |
120 km/h
|
Mapa trati
|
|
Externí odkazy
|
Geodata (OSM) |
OSM, WMF
|
multimediální obsah na Commons
|
Průběh trati
|
Legenda
|
0,000
|
Olomouc hlavní nádraží
|
|
|
trať do České Třebové
|
|
|
trať do Šumperka
|
|
|
silnice I/46
|
|
0,918
|
Olomouc-Bělidla
|
|
3,996
|
AHr Bystrovany
|
|
4,549
|
Bystrovany
|
|
|
Bystřice
|
|
6,421
|
Velká Bystřice
|
|
7,965
|
Velká Bystřice zastávka
|
|
10,846
|
Hlubočky-Mariánské údolí
|
|
12,456
|
Hlubočky zastávka
|
|
|
Bystřice
|
|
14,945
|
Hlubočky
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
17,899
|
Hrubá Voda zastávka
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
19,442
|
Hrubá Voda
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
22,300
|
Hrubá Voda-Smilov
|
|
|
Bystřice
|
|
23,228
|
Smilovský I
|
(107,25 m)
|
|
23,535
|
Smilovský II
|
(119,44 m)
|
|
23,920
|
Jívovský
|
(152,58 m)
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
25,203
|
AHr Jívová
|
|
26,684
|
Domašovský
|
(120,7 m)
|
|
29,298
|
Domašov nad Bystřicí
|
|
|
silnice I/46
|
|
36,208
|
Moravský Beroun
|
|
|
Bystřice
|
|
|
Bystřice
|
|
|
silnice I/45
|
|
44,867
|
Dětřichov nad Bystřicí
|
|
|
silnice I/45
|
|
49,160
|
Lomnice u Rýmařova
|
|
|
silnice I/45
|
|
|
Moravice
|
|
|
Lomnický potok
|
|
|
trať do Rýmařova
|
|
56,370
|
Valšov
|
|
|
Kočovský potok
|
|
|
silnice I/45
|
|
|
silnice II/452
|
|
|
Černý potok
|
|
64,264
|
Bruntál
|
|
|
trať do Malé Morávky
|
|
|
silnice I/11
|
|
|
Smrčinský potok
|
|
70,272
|
Milotický
|
(249,41 m)
|
|
|
trať do Vrbna pod Pradědem
|
|
73,260
|
Milotice nad Opavou
|
|
78,067
|
Zátor
|
|
79,934
|
Brantice
|
|
|
Opava
|
|
|
silnice I/45
|
|
87,056
|
Krnov
|
|
|
silnice I/57
|
|
|
trať do Głuchołaz
|
|
|
trať do Głubczyc
|
|
|
silnice I/45
|
|
90,213
|
Krnov-Cvilín
|
|
|
Opava
|
|
|
silnice I/57
|
|
93,220
|
AHr Červený Dvůr
|
|
|
Hajnický potok
|
|
|
Černý potok
|
|
96,120
|
Úvalno
|
|
|
Čižina
|
|
99,930
|
Skrochovice
|
|
102,721
|
Holasovice
|
|
|
Heraltický potok
|
|
104,128
|
AHr Neplachovice
|
|
107,59O
|
Vávrovice
|
|
109,065
|
Palhanec
|
|
110,496
|
trať do Pilszcze
|
|
|
silnice I/11
|
|
|
Velká
|
|
112,329
|
Opava západ
|
|
|
silnice I/46
|
|
|
silnice I/57
|
|
|
|
|
|
trať do S. Heřmanic a Hradce n. M.
|
|
|
trať do Ostravy
|
|
|
trať do Hlučína
|
|
116,193
|
Opava východ
|
|
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky.
|
Železniční trať Olomouc – Opava východ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 310) je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy. Trať vede z Olomouce hlavního nádraží přes Valšov, Bruntál, Milotice nad Opavou a Krnov do Opavy. Na trati se nachází pět tunelů. Provoz na trati byl zahájen v roce 1872.
Z Krnova vedla odbočná trať do Německa (nynější území Polska) do stanice Głubczyce; doprava byla zastavena v roce 1945 v důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce; zčásti zůstala jako vlečka, zbytek byl snesen. Trať z Opavy k státní hranici a do Německa (nyní území Polska) do stanice Pilszcz zahájila provoz v roce 1909 a ukončila provoz ze stejného důvodu v roce 1945.
Průběh trati
- 0 – Olomouc hlavní nádraží (stanice) 215 m n. m.
- 4 – Bystrovany (zastávka) 230 m n. m.
- 6 – Velká Bystřice (stanice) 240 m n. m.
- 8 – Velká Bystřice (zastávka) 245 m n. m.
- 11 – Hlubočky-Mariánské Údolí žst. 265 m n. m.
- 13 – Hlubočky zastávka 275 m n. m.
- 15 – Hlubočky (stanice) 295 m n. m.
- 18 – Hrubá Voda zastávka 330 m n. m.
- 19 – Hrubá Voda (stanice) 345 m n. m.
- 22 – Hrubá Voda-Smilov (zastávka) 385 m n. m.
- 25 – Jívová (zastávka, do roku 2020 hláska) 430 m n. m.
- 29 – Domašov nad Bystřicí (stanice) 495 m n. m.
- 36 – Moravský Beroun (stanice) 535 m n. m.
- 45 – Dětřichov nad Bystřicí (stanice) 620 m n. m.
- 49 – Lomnice u Rýmařova (zastávka) 595 m n. m.
- 56 – Valšov (stanice) 525 m n. m.
- 64 – Bruntál (stanice) 555 m n. m.
- 73 – Milotice nad Opavou (stanice) 445 m n. m.
- 78 – Zátor (zastávka) 400 m n. m.
- 80 – Brantice (stanice) 385 m n. m.
- 87 – Krnov (stanice) 325 m n. m.
- 90 – Krnov-Cvilín (zastávka) 315 m n. m.
- 96 – Úvalno (zastávka) 295 m n. m.
- 100 – Skrochovice (stanice) 285 m n. m.
- 103 – Hl. Holasovice (zastávka) 290 m n. m.
- 108 – Vávrovice (zastávka) 265 m n. m.
- 109 – Palhanec (nákladní)
- 112 – Opava západ (stanice) 270 m n. m.
- 116 – Opava východ (stanice) 255 m n. m.
Stanice a zastávky
-
-
Domašov nad Bystřicí
-
Dětřichov nad Bystřicí
-
-
-
Zátor
-
-
-
-
-
-
-
-
Historie
Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Mährisch Schönberg–Jägerndorf a železniční tratí Olmütz–Troppau, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Jägerndorf–Leobschütz. Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[1] V roce 2016 byl kompletně zrekonstruován úsek Krnov - Opava východ a traťová rychlost v úseku Krnov – Skrochovice byla zvýšena na 120 km/h.[2][3]
Osobní doprava
V roce 2012 Ministerstvo dopravy ČR vyhlásilo Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince R27 Olomouc – Krnov – Ostrava. Přihlásili se dva zájemci, a to RegioJet a Arriva, která byla v únoru 2013 z řízení vyloučena pro nesplnění podmínek, což vedlo ke zrušení soutěže. Nakonec Ministerstvo dopravy ČR bez dalšího řízení jmenovala dopravcem RegioJet, který měl zahájit provoz 14. prosince 2014. V červenci 2013 ovšem ministr dopravy Zbyněk Stanjura oznámil, že chystanou smlouvu o smlouvě budoucí s RegioJet nepodepíše.[4] V roce 2023 se uvažovalo o zavedení vodíkových vlaků nebo elektrizaci dráhy.[5] V roce 2024 Moravskoslezský kraj začal vybírat nového dopravce na dobu čtyř let s přesahem do Olomouckého kraje.[6]
Fotogalerie
-
Trať za Hrubou Vodou
-
Most před Domašovským tunelem
-
Část trati mezi Domašovem a Jívovou
-
-
-
-
-
Trať poblíž domašovského lomu u mostu přes Bystřici
-
Mechanické návěstidlo ve stanici Brantice
-
Most přes řeku Bystřici
Odkazy
Reference
- ↑ Dnes již neexistující krnovská propojka kolejí. URL: http://krnovsko.eu/?p=1432 Archivováno 30. 7. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ GERYKOVÁ, Katka. Oprava žel. trati Opava – Krnov dokončená. polar.cz [online]. 19.12.2020 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Revitalizace železniční trati Krnov – Opava [online]. 2016-03-30 [cit. 2020-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-29.
- ↑ [1] Stanjura trať do Krnova RegioJetu nedal, jeho nástupce váhá, 9.7.2013, E15, Jan Šindelář
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Rychlíky a regionální vlaky poprvé v jednom balíku. Kraj už nechce na krnovské trati diesely [online]. 2023-05-14 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Moravskoslezský kraj vybírá železničního dopravce pro Bruntálsko, stačí mu starší vozidla [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
Literatura
- HRČEK, Richard. 130 let tratě Olomouc-Krnov-Opava: 1872-2002. Krnov : Železniční stanice, 2002.
- RYBNÍČEK, Marek. Krnovské opravny a strojírny s.r.o.: 125. výročí založení firmy. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 1997.
- 110 let Železniční opravny a strojírny Ostrava závod Krnov, nositel vyznamenání „Za vynikající práci“: 1872-1982. Krnov : ŽOS Krnov, 1982.
- Krnov - 140 let železničního opravárenství, 11 let výroby tramvají. Dlouhá cesta od páry k elektrice. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 2012.
Související články
Externí odkazy
|
|