Racibórz–Krnov
Budova někdejší stanice Racibórz Studzienna
Stát	Polsko Polsko
Číslo	177[1]
Provozovatel dráhy	PLK
Technické informace
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	40 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda trať do Kędzierzyna Koźle 0,000 Racibórz trať do Bohumína 3,357 Racibórz Studzienna trať do Chuchelné 8,045 Lekartów trať do Kietrze 12,342 Pietrowice Wielkie 16,845 Tłustomosty trať do Opavy 24,372 Baborów trať do Kędzierzyna Koźle 31,402 Bernacice 37,700 Głubczyce trať do Racławic Śląskich 43,788 Zopowy Równe 49,300 Mokre Głubczyckie 50,789 Pietrowice Głubczyckie státní hranice PL/CZ trať do Opavy trať do Głuchołaz Krnov trať do Olomouce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Racibórz–Krnov je bývalá mezinárodní železniční trať spojující města Ratiboř v Polsku (resp. dříve v Německu) a Krnov v Česku (resp. dříve v Rakousku-Uhersku a poté v Československu). Do současnosti (2010) zůstal zachován pouze úsek Racibórz–Hlubčice.

Jako první byl dán do provozu již 1. ledna 1855 pruský úsek Ratibor (dnes Racibórz) – Leobschütz (dnes Głubczyce). Přeshraniční úsek Leobschütz–Jägerndorf (Krnov) byl zprovozněn 25. září 1873. Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Šumperk–Krnov a železniční tratí Olomouc–Opava, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Jägerndorf–Leobschütz. Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.^[2]

Po skončení druhé světové války bylo někdejší německé území, kterým prochází tato trať, připojeno k Polsku a přeshraniční doprava mezi Polskem a Československem (úsek Pietrowice Głubczyckie – Krnov) byla zastavena a trať na polské části tohoto úseku byla zlikvidována. Na zbývající polské trati probíhala dál osobní i nákladní doprava.^[3]

V úseku Głubczyce – Pietrowice Głubczyckie byla v roce 1970 zastavena pravidelná osobní doprava a trať byla zlikvidována zavážením zářezů.^[4][5] Na území Česka poté ještě fungovala železniční vlečka v úseku 3,3 km mezi železniční stanicí Krnov a cihelnou Staré hliniště a také mezi dřevozpracujícím závodem u silničního hraničního přechodu na Petrovické ulici v Krnově. Nejdřív byla snesena odbočka do cihelny. Kolem roku 1998 byla snesena i vlečka k nákladišti dřeva a na začátku února 2009 byl rozebrán i krnovský železniční most přes řeku Opavici.^[6] V úseku Racibórz – Baborów – Głubczyce byla osobní doprava zastavena 3. dubna 2000.^[3][7]

V roce 2023 byl zveřejněn plán obnovení provozu v úseku Racibórz – Głubczyce (a dále do Racławic Ślaskich). Trať bude elektrizována a modernizována na rychlost 120 km/h.^[8]

• Úsek Racibórz–Głubczyce je dle polského značení Linia kolejowa nr 177.
• Úsek Głubczyce–Krnov (a dále do železniční stanice Głuchołazy) je dle polského značení Linia kolejowa nr 333.

• 
  Racibórz
• 
  Racibórz Studzienna
• 
  Lekartów
• 
  Pietrowice Wielkie
• 
  Tłustomosty
• 
  Baborów
• 
  Bernacice
• 
  Głubczyce
• 
  Pietrowice Głubczyckie (zruš.)
• 
  Krnov

• ŚLĘZOK, Robert. Koleje na Ziemi Głubczyckiej. Katowice: Apland, 2005.
• LAPÁČEK, Petr; BOSÁČEK, Josef; OVSENÁK, Petr. Zmizelé koleje, zmizelá nádraží. 2, Zavřené a otevřené hranice. Brno: CPress, 2021. ISBN 978-80-264-3748-2

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Ratiboř–Krnov na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.