Štětinatec haitský
Štětinatec haitský (Solenodon paradoxus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hmyzožravci (Eulipotyphla)
Čeleď	štětinatcovití (Solenodontidae)
Rod	štětinatec (Solenodon)
Binomické jméno
Solenodon paradoxus Brandt, 1833
Synonyma
štětinatec podivný štětín haitský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štětinatec haitský (Solenodon paradoxus) je druh velmi vzácného, nočního, poměrně velkého hmyzožravého savce, jednoho ze dvou žijících druhů starobylého rodu štětinatec.

Je to endemický savec, vyskytuje se pouze v karibské oblasti Střední Ameriky na ostrově Hispaniola v Dominikánské republice a v Haiti. Žije tam v lesích, křovinatých oblastech i poblíž plantáží. Přes den se ukrývá v rozsochách stromů, v jejich dutinách nebo si vyhrabává nory.

Délka: okolo třiceti centimetrů
Délka ocasu: 17–26 centimetrů
Hmotnost: okolo jednoho kilogramu

Na hmyzožravce je to poměrně velký živočich.

Štětinatec haitský je poměrně pomalé zvíře, je nápadné svým dlouhým čenichem. Barva jeho hrubých chlupů je mezi černou, šedou a hnědou, na spodní straně těla bývá světlejší, vybarvení je u každého jedince odlišné. Čenich, uši, nohy a šupinatý ocas jsou téměř bezsrsté.

Jeho čenich daleko přesahuje čelist a ve spojitosti se zvláštním kloubem, kterým je čelist připevněna k lebce je čenich velice pohyblivý. Přední končetiny má větší a mohutnější, na všech má silné drápy, na předních větší. Díky nim dobře šplhá na stromy a dokáže slézat i skály. Oči má velmi malé a zrak nemá dobře vyvinutý, zato má vynikající sluch a hlavně čich. 40 zubů je uspořádáno podle vzorce 3/3-1/1-3/3-3/3, v druhém spodním řezáku je žlábek, ze kterého je vylučován ze žlázy v dolní čelisti jed. Samci mají penis a varlata ukrytá v břišní dutině.

Jeho strava, za kterou vychází v noci, je především živočišná. Žere nejrůznější hmyz, pavouky, měkkýše, drobné obojživelníky a plazy jako i ptačí mláďata, nepohrdne ani mršinami; řídce žere i rostlinnou potravu, ovoce, kořínky. Potravu si vyhledává svým pohyblivým čenichem v kůře stromů, štěrbinách skal a hlavně pod spadlými listy, účinně si pomáhá svými masivními drápy. Pro ochromení kořisti ji při skusu vstřikuje do těla toxické sliny.

Samice si staví hnízdo v noře, která je součásti rozsáhlých tunelů, do kterých si ukládá i potravu. Její říje je velmi nepravidelná a nezávisí na roční době, samec se může pářit kdykoli. Délka březosti je něco málo nad 50 dnů. Samice má dvě mléčné bradavky, vrhne po jednom až dvou mláďatech dvakrát ročně a ta po narození váží průměrně 75 gramů a měří 15 cm. Během prvních několika měsíců zůstává v jejich blízkosti, kojí je a zvyká je postupně na život mimo noru a samostatný lov.

Průměrná délka života štětinatce haitského není přesně známa, předpokládá se, že dosahuje 10 let. Hlavními predátory jsou na ostrov dovezení psi, kočky a promyky, proti kterým nemá tento těžkopádný druh moc naděje; loví je i lidé. Od roku 1960, kdy ještě nehrozilo druhu vyhynutí, jeho počty značně poklesly. V klasifikaci IUCN byl zařazen mezi ohrožené druhy, v Dominikánské republice je chráněn zákonem.

• EATROFF, Adam. Animal Diversity Web: Solenodon paradoxus [online]. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2002 [cit. 2013-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
• ARKive: Solenodon paradoxus [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2013-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-04. (anglicky) 
• Evolutionarily Distinct and Globally Endangered species: Solenodon paradoxus [online]. Zoological Society of London, London, GB [cit. 2013-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-10. (anglicky) 
• IUCN Red List of Threatened Species: Solenodon paradoxus [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2012 [cit. 2013-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu štětinatec haitský na Wikimedia Commons