Většina živočichů užívá končetiny pro pohyb (běh, šplh, chůze). Někteří ale pomocí horních (předních) končetin také manipulují s objekty.
Někteří živočichové mají přední nebo zadní (případně oboje) končetiny druhotně redukované (zakrnělé). Typickým příkladem je dravý dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex, u kterého byly přední končetiny zhruba stejně dlouhé jako lidské (ale přesto mnohem silnější).[1]
Počet končetin
Počet končetin je velmi rozmanitý. U členovců každý tělní článek nesl původně jeden pár končetin, které se odvozují od parapodiímnohoštětinatců. To znamená, že měli 6 párů končetin. Během vývoje členovců se však počet končetin zmenšil – pohybovou funkci si zanechaly pouze končetiny na hrudní části těla. Ostatní buď zanikly, nebo se přeměnily (např. v tykadla, čelisti, makadla, kusadla, klepítka, atp.)
Co se týče obratlovců, ryby a paryby mívají končetiny přeměněné v několik ploutví. Některé ryby však mají i nohy, jako například lezec obojživelný (Periophthalmus barbarus). Obojživelníci mají jako pulci jednu ploutev, v dospělosti jim narůstají čtyři končetiny. Plazi mívají také čtyři končetiny, ale někdy je druhotně ztratili (hadi). Ptáci mají také dva páry končetin, ale přední jsou přeměněny v křídla. Savci mívají dva páry končetin. Člověk na dvou stojí (dolní končetiny), s druhým párem manipuluje s objekty (horní končetiny).