Počáteční tvar Žiřětici (doložen ze 13. století v písemné podobě Ziretichi) byl pojmenováním obyvatel vesnice, byl odvozen od osobního jména Žiřěta (ve starší podobě Žiřata, což byla domácká podoba některého jména obsahujícího -žir ("život"), např. Kroměžir, Vrtěžir, Ranožir) a jeho význam byl "Žiřětovi lidé". Podoba Šaratice doložená od konce 13. století vznikla nepravidelnými hláskovými změnami, především vzájemným ovlivňováním hlásek ž a ř. Ze 13. a 14. století je doložen i tvar Žeratice, který byl neúspěšně prosazován v závěru 19. století.[5]
V roce 1787 byla v těsné blízkosti Šaratic založena nová vesnice Kavriánov, která se součástí Šaratic stala v roce 1919.
Obyvatelstvo
Struktura
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1043 obyvatel. Z nich bylo 527 mužů a 516 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 40 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 1012 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,7 %) obyvatel ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 14,5 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 6,5 %. Z celkem 865 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 40,8 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 8,4 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 525 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 88,2 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 67,6 % patřilo mezi zaměstnance, 2,7 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,8 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[6] Úhrnem 443 obyvatel obce (což je 43,8 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 346 obyvatel bylo Moravanů a 2 Slováci. Celých 425 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[6]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
↑HRBÁČ, Adam. Peníze na opravu šaratického kostela projedná zastupitelstvo nejdřív v prosinci. Vyškovský deník [online]. 2014-11-07 [cit. 2014-11-07]. Dostupné online.
↑SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN80-7277-115-9. Heslo Šaratice, s. 342.
FRYDRYCH, Karol. Hudební dění na šaratickém kůru v průběhu let 2009–2019. Psalterium. Praha, 2020, roč. 14, č. 4, s. 7–13. ISSN 1802-2774.
FRYDRYCH, Karol. Hudební portrét Antonína Láníka. In Malé osobnosti veľkých dejín – veľké osobnosti malých dejín V. Príspevky k hudobnej regionalistike. Zborník príspevkov z muzikologickej konferencie Bratislava 28. – 29. novembra 2018. Bratislava: Slovenská muzikologická asociácia a Slovenské národné múzeum-Hudobné múzeum, 2019. s. 360–392. ISBN978-80-8060-467-7.
FRYDRYCH, Karol. Kantoři – varhaníci v Šaraticích. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2013, č. 4, s. 15–16. ISSN 1212-5334.
FRYDRYCH, Karol. Malé ohlédnutí za Sborováním v Šaraticích. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2014, roč. XVI., č. 6, s. 31.
FRYDRYCH, Karol. Sborování v Šaraticích 2016. Cantus, Praha, 2016, roč. 27, č. 3, s. 35–36. ISSN 1210-7956.
GALIA, Milan. 55. výročí založení kopané v Šaraticích: Sokol Šaratice, oddíl kopané 1932–1987. Šaratice: TJ Sokol, 1987?, 20 s., [18] s. obr. příl.
HLAVÁČEK, Petr. Dominica laetare v Šaraticích. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2016, roč. 24, č. 2, s. 17. ISSN 2336-5374.
LANG, Jiří. Sborování – Šaratice 5. 5. 2019. Zpravodaj Musica sacra, Brno, 2019, roč. 27, č. 3, s. 6–7. ISSN 2336-5374. Sborování v Šaraticích 2019. Slavkovský zpravodaj, Slavkov u Brna, 2019, roč. XXI., č. 7, s. 25. Šaratický farní zpravodaj, Šaratice, 2019, č. 6 (prosinec), s. 4–5.
NOVÁKOVÁ, Marie. Kněz, který mnoho učinil pro liturgickou hudbu. Varhaník: časopis pro varhanickou praxi, Kostelní Vydří, 2014, roč. 15, č. 4, s. 17–19. ISSN 1212-5334.
NOVOMĚSTSKÁ, Eliška. Základní škola Šaratice. Šaratice: Základní škola, 2000?, 17 s.