Šaratica

Šaratica
Studně na těžebním poli Kalužiny
Studně na těžebním poli Kalužiny
Poloha
StátČeskoČesko Česko
Map
Zeměpisné souřadnice49°6′4″ s. š., 16°48′6″ v. d.
Ostatní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šaratica je minerální voda hydrochemického typu SO4 – Na – Mg dosahující velmi silné mineralizace. Pochází z okolí obce Šaratice a města Újezd u Brna. Je známá především projímavým účinkem.[1]

V místě je možné navštívit několik těžebních polí s jímacími studnami; vodu však v místě není možné ochutnat nebo odebírat pro vlastní potřebu.[1]

Historie

Minerálka byla objevena náhodně na konci 19. století. Stáčena do lahví je od roku 1896, tehdy ještě v rámci obce Šaratice. Vody obdobného složení se začaly jímat a lahvovat i v okolních obcích pod názvy Otnica, Moravia nebo Šternovka. Po roce 1948 došlo ke sjednocení výroby pod názvem Šaratica.[1]

Těžba a technologie výroby

Gradační věž z roku 1945 na těžebním poli Kalužiny, stav v roce 2013. Zanikla někdy před rokem 2020.

Produkce po druhé světové válce dosahovala 930 m³ za rok, postupně se zvyšovala až v roce 1962 dosáhla 2560 m³.[1] V polovině 20. století se k výrobě používalo tzv. gradačních věží (lidově zvaných sušárna vody). Voda vyčerpaná ze studní se čerpala na dřevěné konstrukce pokryté skleněnými deskami, po kterých stékala dolů. Během tohoto procesu se voda odpařovala a minerální roztok se koncentroval. Takto získané koncentráty (případně samotné soli) se míchaly s čistou vodou pro dosažení roztoku žádané koncentrace, který se plnil do lahví.[2]

V současnosti se požadované koncentrace dosahuje mísením vody z různých studní doplněným řízeným odparem s nuceným prouděním vzduchu, kde se díky použití mikrobiálních filtrů a UV záření snáze zabrání kontaminaci, než v případě gradačních věží.[2]

Nevyužívaná studna na těžebním poli u Újezda u Brna
Rok Objem těžby
1949 980 m³
1962 2560 m³
1976 1620 m³
1983 1680 m³
1998 1120 m³
1999 980 m³
2001 800 m³
2004 616 m³
2005 535 m³
2006 418 m³
2007 441 m³
2008 304 m³

Jako zdrojů je využíváno těžebních polí Kalužiny (Šaratice), Újezd u Brna, Nesvačilka, Luže (Nesvačilka), Těšany. V současnosti se čerpá na polích Kalužiny (Šaratice) a Újezd u Brna, přičemž využití první lokality roste na úkor lokality druhé.[2]

Šaratica vzniká v relativně malých hloubkách, studny dosahují hloubky 6–13 metrů. V současnosti jich je celkem 249, ale využívá se jen část. To jak z důvodu poptávky (těžební limity 1800 m³ nejsou omezující), tak z důvodu postupného vyloužení sedimentů v okolí studní, jejichž voda již nedosahuje požadované koncentrace.[1][2]

Složení

Šaratica, dobový inzerát (1897)

V této velmi silně mineralizované vodě převládají síranové anionty a hořečnaté kationty, které mají vliv na lidské trávení. S tím souvisel i dřívější reklamní slogan:

„ Pijte Šaratici, zrychlí Váš krok.[2] “

Vlivem postupného vyluhování podloží i proměn výrobního postupu se časem mění i úroveň celkové mineralizace.[1][2] Norma ČSN 86 8000 z roku 1965 vyžadovala celkovou mineralizaci hotové Šaratice 26 000 mg/l – získávání tak koncentrovaného roztoku ale bylo značně problematické. Dnes je úroveň mineralizace stanovena na 12 264 mg/l.[2] Následující tabulka udává složení lahvované minerální vody:[2]

[mg/l] Celková
miner.		 Na+ K+ Mg2+ Ca2+ SO42−
1964 25 030 4588 59,9 2010 199 17 328
1994 15 164 2466 35,7 1257 361 10 287
1997 12 264 2203 26,3 944 220 8141
2002 12 387 2060 26,9 1036 200 8365
2004 13 293 2149 35,6 1055 270 9062
2005 13 517 2218 37,9 1036 255 9282
2006 14 660 2292 45,6 1307 262 10 002
2007 12 785 2117 29,0 861 268 8383

Mineralizace vody ve studních je závislá na konkrétní lokalitě, srážkovém úhrnu i vyloužení podloží. Rozdíly ilustruje následující přehled z roku 1984:[2]

[mg/l] Šaratice Újezd Těšany Nesvačilka Průměr
Na+ 2520,0 3760,0 6960,0 4570,0 4452,20
K+ 65,0 65,0 100,0 80,0 77,50
Ca2+ 559,0 30,0 633,0 220,0 360,50
Mg2+ 560,0 287,0 1110,0 620,0 644,25
Cl− 390,0 1410,0 950,0 2380,0 1282,50
SO42− 7570,0 6903,0 20 400,0 8993,0 10 966,50
NO2− 17,1 13,5 54,4 7,52 23,13

Podobné minerální vody

Reference

  1. ↑ a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  2. ↑ a b c d e f g h i OUJEZDSKÝ, Michal. Šaratice – významný zdroj minerální vody. Brno: Masarykova Univerzita, 2009. 58 s. Dostupné online. Kapitola 5.2.3 Chemické analýzy výsledného produktu, s. 34. 

Externí odkazy