Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatickýletoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.
Vývoj
O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.
Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.
Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).
Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.
Světové sportovní úspěchy
1976 - 3. místo na 8. MS v letecké akrobacii, Kyjev (SSSR) - pilot Ivan Tuček
1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ivan Tuček
1978 - 3. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ing. Pospíšil
1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - družstvo
1999 - 1. místo v kategorii Advanced na MS v letecké akrobacii v soutěži družstev, Mnichovo Hradiště (Česko) - piloti Petr Biskup, Josef Čech, Karel Štrébl
Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).
Varianty
Z-50L
První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlín Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 ks, přičemž ve výrobním závodě bylo 19 ks následně přestavěno na verzi LA a další 3 na verzi LS.
Z-50LA
Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 kusů.
Z-50LS
Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?). 6. 1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 35 ks, kdy jeden byl před uvedením do provozu přestavěn na verzi M a poté zpět na verzi LS (vč.0054) a další dva byly přestavěny na verzi LX (vč. 0063 a 0067). Technickou zajímavostí je úprava 4 ks dodaných do Maďarska (vč.0033, 0038, 0050 a 0056), kdy byly ve výrobním závodě instalovány přídavné nádrže do kořene křídel (obdobně jak je tomu u verze LX), které mají objem 2× 30 litrů a oproti verzi LX nemají palivoměry. Minimálně z jednoho letadla (v.č.:0056) byly následně opět vyjmuty.
Z-50M
Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25. 4. 1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 6 kusů.
Z-50LE
Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16. 3. 1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny kusy přestavbou z uskladněných draků Z-50LS (vč.0051 a 0052). Výrobní číslo 0052 bylo následně modifikací křídla a doplněním agregátů znovu přestavěno na verzi LS.
Z-50LX
Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným vyvíječem kouře (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2 × 42 litrů). Postaveno 9 kusů, z čehož 2 ks byly přestavěny zpět na Z-50LS (vč.0070 a 0075).
Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
Z-50LS: 170 km
Dostup:
Z-50L: 7000 m
Z-50LS: 8000 m
Stoupavost: 15 m/s
Násobky:
Z-50L: +9g až -6g
Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)
Vyrobená letadla
Výrobní číslo
Rok výroby
Původní verze
Aktuální verze
Poslední známá imatrikulace
Foto/zdroj
Poznámka
0001
1975
L
LA
OK-070
Tovární imatrikulace OK-070. 1. prototyp a zároveň první prototyp verze LS. Letadlo létalo ve všech základních verzích (L,LA,LS). Zachráněn před sešrotováním panem Kozlem a je součástí jeho soukromé sbírky ve verzi odpovídající verzi LA.
Dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo). Do roku 2019 jako I-HANS v Itálii. Prodán zpět do ČR a provozován na letišti Luhačovice s imatrikulací D-ETHZ. 31. 5. 2021 opět zapsán do českého leteckého rejstříku.
0003
1975
L
L
-
Třetí prototyp, určen k pozemním únavovým zkouškám ve VZLÚ.
dříve OK-HZE. Těžce poškozen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0017 (OK-IRG). Nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
zničen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0010 (OK-HRE). Nepoškozené části (křidélka a kryty motoru) použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
Havárie 28.5.1981, pilotka přežila s těžkými popáleninami, stroj byl (téměř) zničen a vymazán z rejstříku 1984. Ocasní plochy použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG.
Zničen během leteckého dne 8.4.1984 na letišti Teneriffe sever. Zkušený pilot Agustín Gil de Montes zemřel, taktéž i několik (různé zdroje uvádí 3-8) diváků.
"Fantom" - 5. objednaný kus pro Španělsko - 5 kusů požadoval Moravan pro zahájení výroby série. Ve Španělsku byla přidělená registrace EC-DLZ, nicméně Vic Norman se strojem okamžitě odletěl do Velké Británie a letadlo získalo registraci G-ZSOL. Následně N50ZA (USA), 18.10.2013 exportován do Brazílie [30]Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
Tennessee. Vyrobena jako Z 50LS OK-SRH a drak bez motoru ihned uskladněn v Moravské Třebové.V roce 1989 přestavěna na Z 50 LE OK-078, OK-VZA, OM-VZA, NX250LE. Po dodání prošla úpravami (instalace vyvíječe kouře, přídavné nádrže v náběžných hranách křídel.
Vyrobena jako Z 50LS OK-SRI a drak bez motoru ihned uskladněn v Moravské Třebové. Přestavěna v roce 1989 na Z 50 LE OK-072, OK-VZB. Následně znovu přestavěn na Z 50 LS. Aeroklub ČR
Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [104]; 10/2017 na prodej bez motoru a vrtule [105] Celková GO v roce 2020, letoun mj. obdržel nové zbarvení a opět uveden do provozu.
ex OK-XRD, Flying Bulls. Letoun poškozen při vystoupení během Aero India 2015 [110]. 04/2016 prodán do Polska na letiště Kobylnica. Nyní akrobatická skupina Żelaźni. [111]
dříve N666XC, 10/2013 exportován do Brazílie. V brazilském rejstříku je uvedeno výrobní číslo 0079, ale protože 0079 je stále (12/2021) zapsán ve slovinském rejstříku, jde pravděpodobně o administrativní chybu.
Dříve OK-WRQ, ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíně (Slovenská Republika) (7/2016) [119]Archivováno 14. 8. 2016 na Wayback Machine.
» V tabulce jsou uvedeny informace zjištěné ze zdrojů na internetu (viz Externí odkazy a Google), prázdné kolonky znamenají "nezjištěno".