PROFILPELAJAR.COM

JUDr. Zikmund hrabě Sedlnický z Choltic
JUDr. Zikmund hrabě Sedlnický z Choltic
Poslanec Slezského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1913 – 1918
Dědičný člen Panské sněmovny
	Ve funkci:; 1913 – 1918
Narození	30. září 1872; Zámek Bílovec
Úmrtí	6. ledna 1949 (ve věku 76 let); Vídeň
Titul	hrabě (1908)
Rodiče	Stanislav Sedlnický z Choltic
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	politik a velkostatkář
Ocenění	Válečný kříž Za občanské zásluhy
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zikmund hrabě Sedlnický z Choltic (německy Sigmund / Sigismund Graf Sedlnitzky-Odrowąz von Choltitz) (30. září 1872 Bílovec – 6. ledna 1949 Vídeň) byl rakouský šlechtic, rakousko-uherský státní úředník a politik z rodiny Sedlnických z Choltic. Jako absolvent práv působil od roku 1897 ve státní správě, později byl poslancem Slezského zemského sněmu. Spolu s otcem byl v roce 1908 povýšen do hraběcího stavu a byl členem rakouské Panské sněmovny. Po rozpadu monarchie odešel do soukromí, do roku 1945 byl majitelem velkostatku a zámku Bílovec na severní Moravě.

Životopis

Pocházel ze starého šlechtického rodu Sedlnických z Choltic,^[1] patřil k tzv. panské linii.^[2] Narodil se na zámku v Bílovci jako mladší syn dlouholetého slezského poslance Stanislava Sedlnického (1836–1913).^[3] Středoškolské vzdělání získal na gymnáziích v Kremsmünsteru a Opavě, v letech 1892–1896 studoval práva na univerzitě ve Vídni. Od roku 1897 působil ve státních službách, nejprve u zemského výboru v Opavě, v roce 1898 byl přidělen k moravskému místodržitelství v Brně. Od roku 1900 působil u okresního hejtmanství v Uherském Hradišti a s titulem okresního komisaře byl v roce 1905 přidělen k dispozici na ministerstvu vnitra.^[4] V letech 1909–1918 byl okresním hejtmanem ve Freistadtu v Horním Rakousku (nejprve jako provizorní zástupce, až v roce 1916 byl potvrzen oficiálně ve funkci).

V letech 1913–1915 byl poslancem slezského zemského sněmu, kam byl zvolen v doplňovacích volbách za velkostatkářskou kurii.^[5] Od roku 1913 byl také po otci dědičným členem rakouské Panské sněmovny,^[6] spolu s otcem byl také v roce 1908 povýšen do hraběcího stavu.^[7] Byl nositelem Válečného kříže Za občanské zásluhy a Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu.^[8] Po zániku monarchie odešel ze státních služeb a usadil se na zámku v Bílovci.^[9]

Majetkové a rodinné poměry

Po otci zdědil v roce 1913 velkostatek Bílovec se zámkem na severní Moravě.^[10] V době monarchie se zde vzhledem ke státní službě na různých místech zdržoval jen zřídka, trvale se zde usadil až po roce 1918. K velkostatku patřilo 557 hektarů půdy a v roce 1912 byla jeho hodnota vyčíslena na půl miliónu korun.^[11] V Bílovci se angažoval jako člen a mecenáš různých spolků a organizací, pro potřeby zřízení městského muzea daroval městu v roce 1924 bývalý vrchnostenský dům v podzámčí (Muzeum v Bílovci). Po vzniku Československa byl velkostatek podroben pozemkové reformě, kdy byl jeho rozsah zmenšen o více než 100 hektarů.

Těsně před koncem druhé světové války odešel Zikmund s rodinou do Vídně. Ještě předtím byly do jedné sklepní místnosti uschovány a zazděny četné cennosti, šperky, stříbrné příbory nebo hodnotné kusy nábytku. Bílovec se na přelomu dubna a května 1945 stal dějištěm bojů mezi Rudou armádou a ustupujícími Němci.^[12] Zámek tehdy vyhořel a následně byl vyrabován, až později byla při obhlídkách a přípravách stavebních oprav objevena zazděná sklepní místnost s pokladem Sedlnických. Hodnota nalezených cenností byla vyčíslena na tři milióny korun.^[13]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1900 v Hietzingu s baronkou Marií von Skal (1876–1911) ze staré slezské šlechtické rodiny. Měli spolu tři děti, Marie zemřela krátce po porodu nejmladší dcery Marie Magdaleny a je pohřbena v rodové hrobce ve Velkých Albrechticích.^[14] Podruhé se Zikmund oženil v roce 1929 s Hermínou Marxovou von Marxberg (1886–1981), vnučkou vídeňského policejního prezidenta Wilhelma Marxe. Syn Jiří Hyacint (1905–1982) odešel s otcem v roce 1945 do Rakouska a zemřel ve Štýrském Hradci.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl XXII.; Praha, 1904; s. 757–760 (heslo Sedlnický z Choltic)
↑ Rodokmen Sedlnických z Choltic dostupné online
↑ Rodina Stanislava Zdenka Sedlnického na webu geni.com dostupné online
↑ Gothaisches genealogisches taschenbuch der Freiherrlichen Häuser 1908; Gotha, 1908; s. 725 dostupné online
↑ Zikmund Sedlnický z Choltic na webu Parlamentu České republiky dostupné online^{[nedostupný zdroj]}
↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 360 dostupné online
↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 886–887 dostupné online
↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1918; s. 981 dostupné online
↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 895 dostupné online
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 124 ISBN 80-85983-13-3
↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1912; s. 246 dostupné online
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 24
↑ VALEŠ, Eduard: Povídání o bíloveckém zámku; Bílovec, 2017; 116 s. ISBN 978-80-270-2173-4
↑ Hrobka Sedlnických z Choltic ve Velkých Albrechticích dostupné online