Předmětem ochrany je populace brouka páchníka hnědého. Jedná se o jeden ze čtyř druhů páchníků, vyskytujících se v Evropě, a to konkrétně o druh Osmoderma barnabita (v původní dokumentaci byl mylně uváděn druh Osmoderma eremita, který žije v západní Evropě).[5] Místem výskytu chráněného druhu je Valdštejnská lipová alej, část zámeckého parku a navazující lesní porost, kde se kromě páchníka hnědého vyskytují i další druhy především xylofágního hmyzu.[5]
Projekt na ošetření stromů, zpracovaný na konci roku 2012 Miloslavem Wachem, byl naceněn přibližně na 1,9 mil. korun. Celková hodnota prací byla nakonec 1 041 362 korun, dotace z Operačního programu Životního prostředí pokryla částku 937 225 korun, zbylou částku dofinancoval Liberecký kraj. Práce byly zahájeny 29. září 2014 a ukončeny 24. října téhož roku. V aleji bylo zdravotně ošetřeno, prořezáno a podepřeno 218 stromů. Udržitelnost projektu byla stanovena na 10 let. V následujících letech došlo při kontrolách k odstranění suchých a zlomených větví, k očíslování stromů a ke sledování výskytu páchníka hnědého.[8]
Historie
Zámek v Zahrádkách nechala pro svého syna Jana postavit v letech 1547 až 1550 Kateřina z Vartentenberka, která dosud sídlila na nedalekém Vítkovci, známém též jako Vřísek. Poslednímu Vartenberkovi Janu Jiřímu se stala osudným účast na protihabsburském povstání z let 1618–1620. Byl odsouzen ke ztrátě majetku a zámek získává Albrecht z Valdštejna. Ten zakládá zámecký park a lipovou alej, která nese jeho jméno. Park zdobí barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Barbory, které se původně nacházely na mostě přes Bobří potok. Zámek je ve vlastnictví Karlovy univerzity.[9] Zámek byl na přelomu 19. a 20. století upraven. V současné době je zámek po požáru v roce 2003 v dezolátním stavu.[10]
Zámecký park i lipovou alej obývá řada brouků: krasec lipový (Lamprodila rutilans), tesařík (Chlorophorus herbsti), kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a páchník hnědý (Osmoderma barnabita) což je hnědý brouk velký 2,5 až 3 centimetry, z čeledivrubounovitých, který vyhledává dutina stromů. Nejčastěji se vyskytuje v osamocených stromech nebo v alejích. Larvy se vyvíjejí více let v trouchnivějících dutinách stromů. Dospělci jsou aktivní od května do září především ve večerních a nočních hodinách. Typická je pro ně vůně staré ošetřené kůže. Jeho ochrana spočívá v omezení odstraňování solitérních, či alejových dutinových stromů.[12]
↑Markéta Šantrůčková, Michal Andreas, Roman Businský, Lucia Bendíková, Eva Sojková, Jiří Velebil, Věra Vávrová, Martin Weber. Mapa významných skladebních prvků krajinné úpravy v Zahrádkách u České Lipy. Výzkummný ústav Silvia Taroucy pro krajinu o okrasné zahradnictví, v.v.i., Květnové náměstí 391, 252 43 Průhonice, 2014. PDF.
↑Pavel Vonička. Informační tabule Jizersko-ještědský horský spolek.V roce 2011 vydal Krajský úřad Libereckého kraje