Bobří soutěska je přírodní památka v údolí Bobřího potoka na rozhraní Ústeckého a Libereckého kraje v okresech Česká Lípa a Děčín. Nachází se v Českém středohoří východně od Louček u Verneřic. Předmětem ochrany je erozní údolí s projevy zpětné eroze v čedičovém podloží.
Historie
Ve svahu na pravém břehu Bobřího potoka, v místech pod někdejším Čertovým mlýnem a výše položenou, nyní zaniklou obcí Starosti, došlo v letech 1860–1861 k pokusům o těžbu uhlí. Štola, ražená zhruba v polovině svahu, sice dosáhla na slojku hnědého uhlí, to se však ukázalo být pro spalování nevhodné. Po opuštění dolu se štola zřítila.[3]
O zařazení do chráněných území rozhodlo usnesení okresního národního výboru Děčín 17. května 1968 a okresního národního výboru Česká Lípa 5. dubna 1968. Tehdy byla lokalita zapsána jako chráněný přírodní výtvor v rozsahu 0,66 ha a zahrnovala Bobří vodopád.[4] V evidenci evropských významných lokalit je vedena pod názvem Binov – Bobří soutěska.[5] Přírodní památka je součástí Chráněné krajinné oblasti České středohoří.[6]
Přírodní poměry
Chráněné území s rozlohou 0,9831 hektarů se rozprostírá v nadmořské výšce 400–450 metrů v katastrálních územích Velká Javorská města Žandov v Libereckém kraji (0,72 hektarů) a Loučky u Verneřic v Ústeckém kraji (0,27 hektarů).[6]
Stinné údolí vzniklo erozní činností v čedičovém podloží, vytvořeném od západu přitékajícím Bobřím potokem. Důvodem ochrany je ukázka zpětné eroze v čedičovém tělesu. Jsou zde dva vodopády. Menší pěnivý vytéká z pukliny v čedičové skále pod troskami Čertova mlýna, vysoký je jen 2 metry, široký čtyři metry. Nedaleko od něj je další vodopád vysoký 6 metrů, není však tak mohutný. Celé údolí je zarostlé lesem, je zde mnoho vzácných květin (např. růže alpská), i živočichů (např. skorec vodní, konipas horský).[7]
Přístup pro turisty
Přes údolí vede zeleně značená cesta od Kravař na Verneřice, není zde silnice ani železniční trať. Nejbližší vlaková zastávka je v Kravařích na železniční trati Lovosice – Česká Lípa.[8] Průchodnost územím byla zlepšena úpravou cest a vybudováním lávek i zábradlí. Za vysokého stavu vody se tudy nedoporučuje chodit.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ KÜHN, Petr. Geologické zajímavosti Libereckého kraje. 1. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. 120 s. ISBN 80-239-6366-X. S. 23.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 57.
- ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Ústecko. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola CHKO České středohoří, s. 228.
- ↑ a b Bobří soutěska [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-09-02]. Dostupné online.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Bobří soutěska, s. 11.
- ↑ Českolipsko do kapsy, s. 13.
Související články
Externí odkazy
