Pocházel z prosté rodiny chudých katolických venkovanů. V roce 1921, krátce po jeho narození jeho rodiče odešli z Itálie do Francie. Když žádali o francouzské občanství, jeho otec uvedl, že opustili Itálii, aby unikli Mussoliniho režimu. Montand vyrůstal v Marseille, kde pracoval v holičství své sestry. Začal svou kariéru jako zpěvák v marseilleském music-hallu. Měl velmi atraktivní vzhled a podmanivou barvu hlasu. V roce 1944 ho objevila Édith Piaf. V roce 1945 přešel do Théâtre de l'Étoile v Paříži, zde byla odstartována nejprve jeho kariéra obdivovaného šansoniéra a později i úspěšného filmového herce. Po boku Edith Piaf, která se stala jeho rádkyní, učitelkou i milenkou dosáhl svých prvních úspěchů, během roku 1946 se však jejich cesty rozdělily.
Kariéra
Jakožto šansoniér a protagonista mnoha filmů byl znám po celém světě. V roce 1951 se oženil s herečkou Simone Signoret a během své kariéry spolu vytvořili mnoho hlavních rolí. Manželství bylo podle známých svědectví velmi harmonické a trvalo do Simoniny smrti v roce 1985, i když měl Yves řadu jiných vztahů, především s Marilyn Monroe, se kterou natočil jeden ze svých posledních filmů, Let's Make LoveMilujme se.
Během své kariéry Montand hrál v mnoha amerických filmech, jako např. v Broadwayi. V roce 1980 byl nominován na cenu César jako nejlepší herec za film I comme I care a znovu v roce 1984 za film Garçon!
V roce 1986, poté, co jeho mezinárodní věhlas znatelně upadl, Yves v 65 letech získal jednu ze svých nezapomenutelných rolí jako strýc ve dvoudílném filmu Jean od Floretty (Jean de Florette),[1] natočeného podle románu francouzského spisovatele Marcela PagnolaŽivá voda. Dalšími protagonisty byli Gérard Depardieu a Daniel Auteuil. Ve druhém díle filmu ze stejného roku Manon od pramene (Manon des Sources), hrála po jeho boku herečka Emmanuelle Béart. Filmy dosáhly světového úspěchu a příznivé kritiky přinesly Montandovi roli v americké talkshow Late Night with David Letterman.
Osobní život
Jediného syna Valentina (narozen 1988) měl Montand se svou asistentkou Carole Amiel. V žalobě o určení otcovství, která rozbouřila Francii, jiná žena označila Montanda jako otce své dcery a žádala poskytnutí jeho vzorku DNA. Montand se bránil, ale neustoupila a řízení neskončilo ani jeho smrtí – žena získala právo k exhumaci a odebrání vzorku DNA. Prokázalo se ovšem, že Montand otcem holčičky není.