Edikt byl namířen proti Martinu Lutherovi a jeho stoupencům. Na základě ediktu byly spáleny Lutherovy knihy i knihy jeho stoupenců a v celé Římské říši byl zakázán tisk knih, které nebyly cenzuroványbiskupem. Luther a jeho stoupenci byli odsouzeni k vyhnanství.
Průběh
Martin Luther byl v roce 1521 na Říšském sněmu ve Wormsu naposledy vyslýchán. Protože na dvou jednáních, 17. a 18. dubna nic ze svého učení neodvolal, byla nad ním ediktem z 8. května vynesena říšská klatba. Poté, co říšský sněm 25. května skončil, byl text ediktu 26. května ještě neodcestovavšími účastníky akceptován a nato dán ve známost. Ještě předtím byl Luther papežskouklatbouDecet Romanum Pontificemexkomunikován. Papežská klatba v té době automaticky znamenala i klatbu říšskou, takže přísně vzato byl Wormský edikt nadbytečný.
Wormský edikt zakazoval čtení a šíření Lutherových spisů a nařizoval jejich spálení. Bylo přísně zakázáno poskytnouti Lutherovi přístřeší a měl být každým, kdož by ho zadržel, odeslán do Říma. Luther měl nicméně mocného ochránce, saského kurfiřtaFridricha III. Moudrého, který nechal Luthera bezprostředně unést do azylu na hrad Wartburg; zde reformátor pobýval v letech 1521–1522 a překládal zde Nový zákon.