Wilhelmův výkřik^[1] (anglicky Wilhelm scream) je filmový předem nahraný zvukový efekt, který pochází amerického filmu Distant Drums z roku 1951. Jedná se o srdcervoucí výkřik, jenž je obvykle používán, když je někdo postřelen, padá z velké výšky či je odhozen následkem exploze.^[2] Roku 2021 National Science and Media Museum uvedlo, že byl do té doby použit ve více než 400 filmech, takže se jedná o nejčastěji používaný zvukový efekt v historii kinematografie.^[3]

Wilhelmův výkřik byl poprvé použit roku 1951 v americkém westernu Distant Drums ve scéně, kdy vojáci prchají před Seminoly bažinou a jeden z nich je kousnut a stažen do hlubin aligátorem.^[4] Původní výkřik byl pravděpodobně nahrán americkým hercem a zpěvákem Shebem Wooleym, který ve filmu ztvárnil menší roli.^[5]

Zvuk je pojmenován po vojínu Wilhelmovi, postavě z westernu The Charge at Feather River (1953).^[6]

Jelikož vytváření nových zvukových efektů bylo tehdy drahé, výkřik byl v následujících letech použit v několika dalších filmech. Obrovské popularity ovšem dosáhl roku 1977, kdy byl zvukovým designérem Benem Burttem zařazen do sci-fi filmu Hvězdné války.^[4] Jedná se o scénu, v níž Luke Skywalker střelí Stormtroopera, který následně přepadne přes římsu a během pádu vykřikne.^[7] Od té doby se objevil v prvních sedmi epizodách této franšízy, všech dílech Indiana Jonese a mnoha dalších filmech.

Wilhelm Scream se objevil téměř ve všech filmech, na kterých Burtt pracoval, stal se ovšem také oblíbenou pomůckou režisérů Stevena Spielberga, George Lucase či Petera Jacksona a Quentina Tarantina.^[8] Kromě níže uvedených děl lze výkřik zaslechnout i v populárních franšízách, jako např. Marvel Cinematic Universe, Transformers či Hobit.

Tento zvukový efekt se těší oblibě i u tvůrců animovaných filmů.

Wilhelmův výkřik se osvědčil i u vývojářů videoher.