Bylo založeno roku 1194 vévodou Leopoldem V. Babenberským, jako pevnost Neustadt (Nova Civitas) mající zejména čelit nájezdům Maďarů na střední Evropu. Postupem doby se stalo i opěrným bodem habsburské monarchie proti turecké expanzi.
Proměna v průmyslové město začala s otevřením Jižní dráhy z Vídně do Vídeňského Nového Města v červnu 1841. V následujícím roce tu byla založena Güntherova lokomotivka, pozdější Wiener Neustädter Lokomotivfabrik. Kromě dalších továren,tu firma Austro-Daimler (dceřiná společnost německých Daimlerových závodů) roku 1899 založila v bývalé strojírně budoucí velkou továrnu na vozidla. Industrializace způsobila silný příliv pracovních sil, takže se Vídeňské Nové Město v šedesátých letech 19. století stalo druhým největším městem Dolního Rakouska (po Vídni).
Během první světové války bylo město centrem zbrojního průmyslu. Důsledky porážky rakousko-uherské monarchie v první světové válce vedly ke ztrátě trhů a k úpadku řady firem. Na Vídeňské Nové Město dolehly zvláště silně. O zbytek se postarala světová hospodářská krize po roce 1929.
Po anšlusu Rakouska k Německé říši v roce 1938 byl Vídeňském Novém Městě soustředěn průmysl důležitý pro válečné úsilí. Již v roce 1940 vyráběla společnost Wiener Neustädter Flugzeugwerke čtvrtinu celkové produkce stíhacích letounů Messerschmitt 109. V Raxwerke v areálu bývalé lokomotivky Wiener Neustadt byly vyráběny dělové hlavně a krátce v roce 1943 se tu montovaly i rakety A4.
Kvůli koncentraci zbrojovek, ale také proto, že Vídeňské Nové Město bylo důležitým železničním uzlem, bylo město za druhé světové války téměř úplně zničeno asi 50 000 bombami. Z 3000 budov zůstalo pouze 18 nepoškozeno. Během 29 leteckých úderů bylo zabito asi 1 400 lidí, včetně 600 civilistů. Nad městem zahynulo téměř 400 amerických a 90 německých pilotů. Město tak patřilo k nejvíce postiženým v Německé říši.
Důležitým průmyslovým a hospodářským centrem a dopravním uzlem je Vídeňské Nové Město i v poválečném Rakousku. Je centrem tzv. Industrieviertel, průmyslového regionu Rakouska na jih od Vídně.
Georg Sigl (1811–1887), rakouský strojní inženýr a podnikatel, v letech 1861–1873 nájemce a majitel lokomotivky Sigl - Wiener Neustadt, od r. 1870 čestný občan města
.JPG)
