Komanditní společnost Österreichische Daimler Motoren Commanditgesellschaft Bierenz Fischer u. Co byla založena 11. srpna1899 se základním kapitálem 200 000 guldenů. Šlo o dceřinou pobočku Daimlerových závodů v Cannstattu u Stuttgartu. Zakladateli byli Eduard Bierenz – přítel Gottlieba Daimlera – a Eduard Fischer, majitel slévárny. Z mateřské do dceřiné firmy přešlo také několik kvalifikovaných pracovníků. V té době v rakouské továrně pracovalo 70 až 80 lidí.
Syn Gottlieba Daimlera Paul vstoupil do společnosti v roce 1902 jako zástupce mateřské firmy a převzal vedení po technické stránce; Eduard Bierenz firmu opustil a od 27. června1902 nesla název Österreichische Daimler Motoren Commanditgesellschaft.
V roce 1905 v továrně vznikl první obrněný automobil. Vůz měl jako první na světě[2] pohon všech kol, postaven byl ve spolupráci s Hptm. Robertem Wolfem, motor měl objem 4,4 litru a výkon 35 koní. Paul Daimler odešel z továrny do nově postaveného závodu v Untertürkheimu, kde ve funkci nahradil Wilhelma Maybacha. Daimlerovým následovníkem se stal následující rok Ferdinand Porsche (to zprostředkoval generální konzul Emil Jellinek). V tomto roce došlo také ke změně formy a názvu na Österreichische Daimler Motoren Gesellschaft, společnost zaměstnávala 430 pracovníků. O rok později vyrábělo už 700 až 800 zaměstnanců mimo leteckých motorů (například i pro Zeppelinovyvzducholodě) i závodní vozy podle Porscheho návrhů. Motorem Austro-Daimler později osadil svůj stroj Blériot XI, zakoupený od Louise Blériota i český letec Jan Kašpar.[3]
Rok 1909 byl ve znamení příprav oddělení rakouské části od mateřské firmy. Od následujícího roku se rakouský Daimler změnil na akciovou společnost (Oesterreichische Daimler-Motoren-Aktiengesellschaft). Na závodech pruského prince Jindřicha (Prinz-Heinrich-Fahrt) obsadily speciálně pro tento účel konstruované vozy Daimler první tři místa. Ferdinand Porsche, který se podílel na jejich vývoji v závodě zvítězil. Novým firemním logem se stala obdoba dvouhlavého rakouského orla, s nápisy AUSTRO nad hlavami a DAIMLER na hrudi[1]Archivováno 24. 9. 2019 na Wayback Machine..
Německý mateřský koncern Daimler v roce 1912 odprodal firmě zbývající akcie a od této doby se společnosti staly konkurenty. V roce 1913 následovalo spojení s českou firmou Škoda, se kterou Austro-Daimler už delší dobu spolupracoval, zejména v oblasti vývoje přepravních prostředků pro děla. Začátkem první světové války měl Austro-Daimler okolo 900 zaměstnanců; v jejím průběhu se počet zvýšil na 4 500, výroba však byla zcela podřízena válečným potřebám rakouskouherské armády.
Ke konci války v roce 1918 se Austro-Daimler potýkal s velkým zadlužením, po válce i s vysokou inflací a tím i stále se zdražujícími surovinami. Podíl ve Škodě byl tedy prodán Vídeňské kreditní bance.
V letech 1919 až 1925 zde pracoval konstruktér Willibald Gatter a také zde podal dva své rakouské patenty.[4]
Plnění mírové smlouvy ze Saint-Germain vedlo k zničení už vyrobených leteckých motorů a továrna opět mohla vyrábět jen civilní motorová vozidla.
Krátce po válce zde byl postaven lehký závodní vůz Sascha, který vznikl na popud závodníka hraběte Saši Kolowrata. O sestrojení vozu požádal hlavního konstruktéra firmy, svého přítele Ferdinanda Porsche. Automobil o váze pouhých 598 kg odstartoval poprvé 2. dubna 1922 na závodě Targa Florio na Sicílii. Na prvních dvou příčkách v kategorii sériových vozů do 1100 cm³ se umístili jezdci s vozy typu Sascha, Fritz Kuhn (8:19:48) a Lambert Pöcher (8:20:37).
Od roku 1923 začala firma spolupracovat s továrnou Puch ve Štýrském Hradci. Firmu v tomto roce opustil po neshodách o dalším vývoji vozů i firmy hlavní konstruktér Ferdinand Porsche.
V roce 1928 vyústila spolupráce ve fúzi obou podniků pod novým názvem Austro Daimler Puchwerke Aktiengesellschaft. Dva roky nato začal Austro-Daimler spolupracovat s továrnou Steyr AG. K 30. červnu1934 byla výroba v továrně ve Vídeňském Novém Městě ukončena a přesunuta do Steyru a Štýrského Hradce. 12. října1934 následovalo sloučení do společné firmy Steyr Daimler Puch AG a výroba osobních automobilů byla ukončena. Od této doby se produkce soustředila pouze na vojenská a kolejová vozidla.
↑SOVADINA, Miloslav. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN80-86319-00-8. Kapitola Výroba automobilů Gatter v Zákupech, s. 178.
Literatura
Hans Seper a kol.: Österreichische Automobilgeschichte. Eurotax Verl., Klosterneuburg 1999, ISBN3-905566-01-X
![[1]](https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/0/0e/Zzz-AustroDaimler1911.jpg){kind=link}
