Vysoká Běta (Šumavské podhůří)

Vysoká Běta
Vysoká Běta od severovýchodu od vsi Dehtáře. V popředí rybník Dehtář.
Vysoká Běta od severovýchodu od vsi Dehtáře. V popředí rybník Dehtář.
Vrchol803,8 m n. m.
Prominence57 m ↓ Jaronínská bučina
Izolace1,5 km → Buglata
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠumavské podhůří / Prachatická hornatina / Buglatská vrchovina / Pískovokamenská vrchovina[1]
Souřadnice48°58′51″ s. š., 14°12′46″ v. d.
Vysoká Běta
Vysoká Běta
Horninagranulit
PovodíVltava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká Běta (německy Hohe Liesel)[2][3][4] s nadmořskou výškou 803,8 m je hora v Buglatské vrchovině, která je součástí Šumavského podhůří. Leží 19 km západně od Českých Budějovic, na rozhraní katastrálních území Lipanovice a Jaronín. Je šestým nejvyšším vrcholem okresu České Budějovice. Zvedá se 400 metrů nad blízkým rybníkem Dehtář v Českobudějovické pánvi.

Měřická věž

V roce 1960 ještě stála na vrcholu čtyřpodlažní dřevěná měřická věž, jinak zvaná též triangulační věž. V té době byla již značně nakloněna, proto byla záhy stržena,[5] či spadla.[6]

Rozhled

V současnosti je vrchol porostlý lesem a bez výhledu, přestože kdysi zde byl kruhový rozhled. Výhledy na Lhenicko, Libín a Helfenburk se otevírají z modré turistické stezky, vedoucí po západním úbočí Vysoké Běty.[7]

Vegetace

Rostou zde rozsáhlé bučiny, které vytvářejí enklávy s druhově pestrou skladbou fauny a flóry. Na jihovýchodním úbočí byla v roce 1989 vyhlášena stejnojmenná přírodní rezervace o rozloze 24 ha.

Cesty na vrchol

Na vrchol vedou neznačené cesty z jihozápadních cípů návsí v Lipanovicích i Dobčicích. Modrá turistická značka z Horních Chrášťan vede po západním úbočí na rozcestí Pod Vysokou Bětou.

Odkazy

Reference

  1. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. ↑ MISCHAK, Anton. 129 Johannesthal in Böhmen Budweiser Kreis. [s.l.]: [s.n.], 1827. 52 s. Dostupné online. S. 1 (folio I.r), 3 (folio II.r). (německy) Jedná se o rukopisnou originální mapu stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 pro tehdejší rozsah katastrálního území Janské Údolí, včetně nynějšího katastrálního území Jaronín. 
  3. ↑ LAMBEK, Johann. 179 Linden in Böhmen Budweiser Kreis. [s.l.]: [s.n.], 1827. 18 s. Dostupné online. S. 3 (folio II.r), 5 (folio III.r) a 9 (folio V.r). (německy) Jedná se o rukopisnou originální mapu stabilního katastru v měřítku 1 : 2880 pro Lipanovice. 
  4. ↑ KOTRTSCH, F.; NIESNER, C. 32° 49° Budweis. [Wien]: K. u. k. Militärgeographisches Institut, 31. 8. 1917. 2 s. Dostupné online. S. 1. (německy) Zachycuje okolí Českých Budějovic v rámci generální mapy třetího vojenského mapování střední Evropy v měřítku 1 : 200 000 částečně opraveného c. a k. vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni do 30. III. 1915. 
  5. ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech a Moravy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-233-3. Kapitola Jihočeský kraj, s. 39. 
  6. ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Po stopách triangulačních věží a další turistické zajímavosti Čech, Moravy a Slezska. Redakce Olga Čamková. 2. vyd. Praha: Libri, 2023. 300 s. ISBN 978-80-7277-594-1. Kapitoly Jihočeský kraj podkapitola Českokrumlovsko –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kaplicko, s. 75–⁠⁠⁠⁠⁠⁠76. 
  7. ↑ CUKR, Jiří. Okolí Českých Budějovic. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2011. ISBN 978-80-86829-66-1. Kapitola 3. Křemže a okolí, s. 113–114. 

Související články

Externí odkazy