Vítkovice byla největší československá obchodní loď. Dovážela zejména rudu a plavila se po celém světě pod čsl. vlajkou v letech 1966 až 1987. Její posádku tvořilo 34 mužů.[1]
Stavba a parametry lodě
Vítkovice postavila loděnice v britskémGlasgow. Byla dlouhá 209,8 metru, hrubá prostornost 24 326 BRT, nosnost 41 207 DWT, ponor až 11,6 metru. Byla poháněná jedním vznětovým motorem značky Sulzer se spotřebou 60 tun nafty denně a výkonem 12 940 kW. Dokázala vyvinout cestovní rychlost 15,8 uzlu.[1] Prostředky na stavbu lodi byly získány protihodnotou za důl na železnou rudu v Etiopii, který byl prodán Spojenému království.[2]
Historie
Byla postavena se záměrem dovážet potřebné suroviny pro hutě v Československu. Později vozila i jiný náklad, např. kovový šrot pro japonské hutě či 500 tun těžkou platformu k přečerpávání nafty do obřích tankerů na otevřeném moři. V letech 1976 až 1981 podnikla řadu plaveb do Grónska, absolvovala řadu plaveb do Jižní Ameriky, SSSR.[1]
V červenci 1980, během plavby z anglického přístavu Tilbury do Grónska, loď v Baffinově moři narazila čelně do plovoucí ledové kry. Kolize vytvořila v levé přední části trupu v otvor o velikosti 4×5 m. V grónském přístavu bylo poškození provizorně opraveno.[3]
V březnu 1987 byla loď předána k sešrotování na Tchaj-wanu, kde byla cena šrotu výhodnější, než v Evropě.
Odkazy
Reference
↑ abcPACOVSKÝ, Jaroslav; PODLENA, Vladimír. Československé námořní loďstvo. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1984. OD-31-055-84-05-101. Kapitola Vítkovice, s. 120.
↑Martin Donát. Kapitán na lodi může křtít i střílet. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Květen 2010, roč. II, čís. 18, s. 12.
↑ Československé lode aj v Karibiku, dnes tam máme už len Viktora Koženého. plus7dni.pluska.sk [online]. 2018-07-21 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítkovice (loď) na Wikimedia Commons