Od 90. let také působil jako funkcionář Herecké asociace, jež uděluje Ceny Thálie, v letech 2005–2011 byl jejím prezidentem.[6] Sám již také v roce 1995 Cenu Thálie získal, a to za roli Podkolatova v inscenaci Gogolova Revizora.[7]
Jednalo se i o úspěšného rozhlasového, televizního a filmového herce. Účinkoval zhruba ve 170 filmech a zejména televizních filmech.[7] Zahrál si jednu z hlavních postav v divácky velmi úspěšném a dnes již i svým způsobem legendárním filmu S tebou mě baví svět z roku 1983. Ztvárnil také např. milovníka života a krásných žen ve filmu Konto separato, dědečka ve snímku Jak se krotí krokodýli či vinaře v komediálních filmech Bobule a 2Bobule.[6] Účinkoval v seriálech Byl jednou jeden dům, Cirkus Humberto nebo Četnické humoresky a dalších, celkem asi 40 seriálech.[6] Poslední hlavní úlohu v seriálu Krejzovi už kvůli zdraví nedokončil.[7]
Vedle hraní také režíroval, a to jak v divadle (např. veselohru se zpěvy Švejk uvedenou v Divadle Hybernia roku 2008), tak i v televizi (televizní horor Travis z roku 1996). Na FAMU vyučoval režiséry práci s hercem.[7]
Václav Postránecký daboval mimo jiné následující filmy a seriály (pokud se liší, je uveden rok dabingu, nikoli rok natočení filmu nebo seriálu):[11][12]
1968 Sedm statečných – Pepe Hern (vesničan Tomas), dabing Československé televize
1994 Kocour v botách. Hvězdně obsazený francouzský příběh o mazaném chlupáči s Václavem Postráneckým. Na motivy francouzské pohádky Charlese Perraulta pro rozhlas upravila Václava Ledvinková. Hrají: Václav Postránecký, Petr Nárožný, Vlastimil Brodský, Iva Janžurová a další. Režie: Karel Weinlich, natočeno: 1994.[18]
2011 Bernhard Schlink – Walter Popp: Spravedlnost podle Selba. Krimipříběh s Jiřím Štěpničkou v roli soukromého detektiva. V hlavních rolích Jiří Štěpnička (Selb) a Václav Postránecký (Korten). Dramatizace: Jan Kolář, dramaturgie: Jana Paterová, překlad: Lucy Topoľská, režie: Markéta Jahodová, natočeno: v roce 2011.[20]
↑
PROCHÁZKA, Vladimír, a kol. Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1.. vyd. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 388.
↑Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 192, ISBN80-7243-121-8
↑
PROCHÁZKA, Vladimír, a kol. Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1.. vyd. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 389.
↑ abcdef Po těžké nemoci zemřel ve věku 75 let populární herec Václav Postránecký. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-05-08 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online.
↑ Ceny Františka Filipovského – 2019. dabingforum.cz [online]. 2019-06-10 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
↑ŠUBRTOVÁ, Diana (sub). Václav Postránecký skončil kvůli zdravotním komplikacím opět v nemocnici. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-19 [cit. 2019-05-08]. Dostupné online.
↑Zemřel František Miška – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-06-21]. Dostupné online.
↑REDAKCE. Václav Postránecký: V každé komedii je kousek tragédie. A naopak. Deník.cz. 2012-03-03. Dostupné online [cit. 2024-06-21].
↑ Historie městských divadel pražských. Městská divadla pražská [online]. Městská divadla pražská [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
↑VENCLOVÁ, Renata. Ivan Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník. vltava.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2020-03-07 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.
↑ Arthur Hailey, John Castle: Let do nebezpečí. dvojka.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2019-12-22 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.
↑Redakce Rádia Junior. Kocour v botách. Hvězdně obsazený francouzský příběh o mazaném chlupáči s Václavem Postráneckým. junior.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2022-02-25 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.
↑ŘÍHOVÁ, Marie. Leo Perutz: Noc pod Kamenným mostem. Příběhy z tajemného prostředí rudolfinské Prahy [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online.
↑KOLÁŘ, Jan; Tvůrčí skupina Drama a literatura. Bernhard Schlink − Walter Popp: Spravedlnost podle Selba. Krimipříběh s Jiřím Štěpničkou v roli soukromého detektiva. vltava.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2021-10-10 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online.
Literatura
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN80-7008-107-4. S. 265, 327, 473.
Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN80-901103-0-4. S. 766–767.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN80-902586-9-7. S. 522.
PROCHÁZKA, Vladimír, a kol. Národní divadlo a jeho předchůdci: slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1.. vyd. Praha: Academia, 1988. 623 s. S. 388–389.
Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 496–499.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN80-7185-246-5. S. 615.
Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 20, 30, 32, 78, 104, 132, 139, 146, 154, 164–173, 178, 192, ISBN80-7243-121-8
Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, 283, 328, 334, 365, ISBN80-85625-19-9