Jeho otcem byl Václav Babinský, který pracoval jako nádeník u Antona Bienera, rytíře z Bienenberku, krajského komisaře v Litoměřicích. Matka Kateřina pocházela z německé rodiny Herrmannů. V roce 1800 se rodina přestěhovala z litoměřického předměstí do vlastního domku v nedalekých Pokraticích.[3]
Václav Babinský údajně začal studovat na gymnáziu v Litoměřicích, studia ale nedokončil (je o něm ovšem známo, že uměl dobře číst a měl vypsaný rukopis). V roce 1815 nebo 1816 nastoupil vojenskou službu v Praze. Po předstírané duševní chorobě byl z armády roku 1824 jako vojenský invalida propuštěn a umístěn v Invalidovně v pražském Karlíně, odkud ale uprchl. Usadit se a vrátit se k obživě jako zemědělský nádeník už nechtěl, začal se přátelit s tuláky a potloukat se po krajině kolem Litoměřic. Už v roce 1825 a pak i v roce 1829 byl vyšetřován pro krádeže, žádná mu ale nebyla prokázána.[3]
Zločiny
Okolo roku 1830 zorganizoval malou loupežnickou bandu, se kterou přepadal pocestné. Poprvé byl zatčen 19. ledna 1832 v Kuřívodách, když se při kontrole prokázal místnímu rychtáři Václavu Frankemu falešnými doklady. Byl obviněn z dvanácti zločinů, včetně dvojnásobné vraždy,[4] ale prokázáno mu jich bylo jen šest:
24. března 1830 v Mikulášovicích u Šluknova přepadl se čtyřmi svými kumpány dům mlynáře Antonína Heineho a okradl ho o 500 pruských tolarů. (Krátce poté zemřel Heine na mrtvici.)
1. května 1830 v Lysé nad Labem přepadl se sedmi svými kumpány dům Jana Paula.
15. ledna 1831 v Brozanech se vloupal se čtyřmi svými kumpány do domu převozníka Jana Krejzy.
19. ledna 1832 se dopustil veřejného násilí vKuřívodách, když při zatýkání pokousal rychtáře Václava Frankeho a zranil jeho dva pomocníky, při tom se prokazoval falešným pasem.
5. srpna 1833 v lese u Horní Kamenice se dopustil nejhoršího ze svých zločinů – vraždy. Osmi bodnými ranami nožem usmrtil a poté okradl pláteníka Jana Blumberga.
Trest
Hrob Václava Babinského na hřbitově v Řepích
Za šest prokázaných zločinů byl Kriminálním soudem v Praze 1.prosince 1840 odsouzen k 20letům těžkého žaláře.
Dne 10.června 1841 byl uvězněn na Špilberku pod číslem 1042. Důvěru vedení věznice získal svojí pokorou a zbožností, nosil při sobě růženec a při každé příležitosti se modlil. Ito mu dopomohlo k získání místa ošetřovatele vězňů. Dne 29.května 1855 bylo vězení na Špilberku zrušeno a Babinský byl na dalších šest let převezen do Kartouz (dnešní Valdice). Od svého propuštění v roce 1861 až do své smrti pracoval jako zahradník v klášteře sv. Karla Boromejského v Řepích, kde se ho ujaly řádovésestry boromejky.
Zajímavost
Václav Babinský starší pracoval v roce 1796 u Antonína Bienera, rytíře z Bienenbergu, který se proto zřejmě stal i kmotrem při křtu malého Václava Babinského v litoměřickém kostele Všech svatých.[3] Kmotrou tehdy byla podle matričního záznamu Bienerova neteř Marie Anna Světecká z Černčic (* 1778),[1] jejíž mladší sestrou byla Johanna, pozdější manželka významné osobnosti českého národního obrození Josefa Jungmanna.
Vznik legendy
Po hostincích za pohoštění Babinský vyprávěl historky své i svých spoluvězňů. V roce 1862 vyšlo první sešitové vydání o skutcích loupežníka Babinského. Postupně se stal legendou a většinou smyšlené příběhy o něm plnily různou dobrodružnou literaturu a našly odezvu i v lidové písňové tvorbě. V moderní době stojí za pozornost celé album věnované Babinskému od Michala Tučného, Zdeňka Rytíře a skupiny Tučňáci: Jak to doopravdy bylo s Babinským (1986 vyšlo jako LP).
Babinský se stal motivem seriálu Slavné historky zbojnické.[5]
Odkazy
Reference
↑ ab Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
↑ abcVESELÝ, Josef. Toulky českou minulostí. 863. schůzka: Venca z Pokratic. Dvojka [online]. 2022-06-23 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online.
↑ Personsbeschreibung. Amtsblatt zur Prager Zeitung. 1832-06-12, s. 4. Dostupné online.
↑ Slavné historky zbojnické: Václav Babinský. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné online.
Literatura
JERMÁŘ, Jaromír. Pověsti a vyprávění o Václavu Babinskému na Mladoboleslavsku. In: Středočeský vlastivědný sborník, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, 1996
Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN80-85983-94-X. S. 23.
NOVOTNÝ, Karel. Babinský : obraz doby a populárního loupežníka : s použitím soudních fasciklů z let 1828–1841. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1922. 104 s.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN978-80-7360-796-8. S. 24.
