Václav Babinský

Václav Babinský
Václav Babinský
Václav Babinský
Jiná jménaVenca z Pokratic
Narození20. srpna 1796
Litoměřice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí1. srpna 1879 (ve věku 82 let)
Řepy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníŘepský hřbitov
Povolánízločinec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Babinský (20. srpna 1796 Litoměřice[1]1. srpna 1879 Řepy[2]), lidově zvaný též Venca z Pokratic, byl český loupežník.

Život

Jeho otcem byl Václav Babinský, který pracoval jako nádeník u Antona Bienera, rytíře z Bienenberku, krajského komisaře v Litoměřicích. Matka Kateřina pocházela z německé rodiny Herrmannů. V roce 1800 se rodina přestěhovala z litoměřického předměstí do vlastního domku v nedalekých Pokraticích.[3]

Václav Babinský údajně začal studovat na gymnáziu v Litoměřicích, studia ale nedokončil (je o něm ovšem známo, že uměl dobře číst a měl vypsaný rukopis). V roce 1815 nebo 1816 nastoupil vojenskou službu v Praze. Po předstírané duševní chorobě byl z armády roku 1824 jako vojenský invalida propuštěn a umístěn v Invalidovně v pražském Karlíně, odkud ale uprchl. Usadit se a vrátit se k obživě jako zemědělský nádeník už nechtěl, začal se přátelit s tuláky a potloukat se po krajině kolem Litoměřic. Už v roce 1825 a pak i v roce 1829 byl vyšetřován pro krádeže, žádná mu ale nebyla prokázána.[3]

Zločiny

Okolo roku 1830 zorganizoval malou loupežnickou bandu, se kterou přepadal pocestné. Poprvé byl zatčen 19. ledna 1832 v Kuřívodách, když se při kontrole prokázal místnímu rychtáři Václavu Frankemu falešnými doklady. Byl obviněn z dvanácti zločinů, včetně dvojnásobné vraždy,[4] ale prokázáno mu jich bylo jen šest:

  • 24. března 1830 v Mikulášovicích u Šluknova přepadl se čtyřmi svými kumpány dům mlynáře Antonína Heineho a okradl ho o 500 pruských tolarů. (Krátce poté zemřel Heine na mrtvici.)
  • 1. května 1830 v Lysé nad Labem přepadl se sedmi svými kumpány dům Jana Paula.
  • 15. ledna 1831 v Brozanech se vloupal se čtyřmi svými kumpány do domu převozníka Jana Krejzy.
  • 19. ledna 1832 se dopustil veřejného násilí v Kuřívodách, když při zatýkání pokousal rychtáře Václava Frankeho a zranil jeho dva pomocníky, při tom se prokazoval falešným pasem.
  • 5. srpna 1833 v lese u Horní Kamenice se dopustil nejhoršího ze svých zločinů – vraždy. Osmi bodnými ranami nožem usmrtil a poté okradl pláteníka Jana Blumberga.

Trest

Hrob Václava Babinského na hřbitově v Řepích

Za šest prokázaných zločinů byl Kriminálním soudem v Praze 1. prosince 1840 odsouzen k 20 letům těžkého žaláře.

Dne 10. června 1841 byl uvězněn na Špilberku pod číslem 1042. Důvěru vedení věznice získal svojí pokorou a zbožností, nosil při sobě růženec a při každé příležitosti se modlil. I to mu dopomohlo k získání místa ošetřovatele vězňů. Dne 29. května 1855 bylo vězení na Špilberku zrušeno a Babinský byl na dalších šest let převezen do Kartouz (dnešní Valdice). Od svého propuštění v roce 1861 až do své smrti pracoval jako zahradník v klášteře sv. Karla BoromejskéhoŘepích, kde se ho ujaly řádové sestry boromejky.

Zajímavost

Václav Babinský starší pracoval v roce 1796 u Antonína Bienera, rytíře z Bienenbergu, který se proto zřejmě stal i kmotrem při křtu malého Václava Babinského v litoměřickém kostele Všech svatých.[3] Kmotrou tehdy byla podle matričního záznamu Bienerova neteř Marie Anna Světecká z Černčic (* 1778),[1] jejíž mladší sestrou byla Johanna, pozdější manželka významné osobnosti českého národního obrození Josefa Jungmanna.

Vznik legendy

Po hostincích za pohoštění Babinský vyprávěl historky své i svých spoluvězňů. V roce 1862 vyšlo první sešitové vydání o skutcích loupežníka Babinského. Postupně se stal legendou a většinou smyšlené příběhy o něm plnily různou dobrodružnou literaturu a našly odezvu i v lidové písňové tvorbě. V moderní době stojí za pozornost celé album věnované Babinskému od Michala Tučného, Zdeňka Rytíře a skupiny Tučňáci: Jak to doopravdy bylo s Babinským (1986 vyšlo jako LP).

Babinský se stal motivem seriálu Slavné historky zbojnické.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz [online]. [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  3. a b c VESELÝ, Josef. Toulky českou minulostí. 863. schůzka: Venca z Pokratic. Dvojka [online]. 2022-06-23 [cit. 2024-10-13]. Dostupné online. 
  4. Personsbeschreibung. Amtsblatt zur Prager Zeitung. 1832-06-12, s. 4. Dostupné online. 
  5. Slavné historky zbojnické: Václav Babinský. Česká televize [online]. [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • JERMÁŘ, Jaromír. Pověsti a vyprávění o Václavu Babinskému na Mladoboleslavsku. In: Středočeský vlastivědný sborník, Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, 1996
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 23. 
  • NOVOTNÝ, Karel. Babinský : obraz doby a populárního loupežníka : s použitím soudních fasciklů z let 1828–1841. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1922. 104 s. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 24. 
  • SRB, Adolf. Z půl století : vzpomínky Adolfa Srba. Praha: Šimáček, 1913. Dostupné online. Kapitola Babinský, poslední loupežník romantik, s. 55-62. 
  • STĚTINOVÁ, Dagmar. Babinský, strašný lesů pán. [s.l.]: Fontána, 2005. ISBN 80-7336-224-4. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 2. sešit : B-Bař. Praha: Libri, 2005. 154-264 s. ISBN 80-7277-252-X. S. 160–161. 
  • VOTRUBA, Adam. Václav Babinský : život loupežníka a loupežnická legenda. Praha: Libri, 2009. ISBN 978-80-7277-392-3. 

Externí odkazy