Umělecká beseda je umělecký spolek sdružující od roku 1863 mnohé české umělce, teoretiky a mecenáše ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním.
Historie
Vítězslav Hálek, František Pivoda, Julius Grégr, Josef Wenzig, Dr. Jan Jeřábek, Dr. Antonín Mezník, Josef Richard Vilímek stáli u počátků Umělecké besedy v první řadě, vypracovali plán a organizaci a docílili 19. února 1863 jejich schválení, načež se dne 9. března sešla první valná schůze. Umělecká beseda byla prvním českým uměleckým spolkem. Měla a má tři besední odbory, literární, hudební a výtvarný. Prvním starostou Umělecké besedy se v roce 1863 stal Josef Wenzig. Prvními předsedy jednotlivých odborů byli: Bedřich Smetana (hudební), Josef Mánes (výtvarný) a Vincenc Vávra-Haštalský (literární).[1]
Prvním vrcholem její činnosti byla 60. - 80. léta 19. století, v nichž českému umění dominovala tzv. „generace Národního divadla“ a kdy skutečně jen velmi málo významných tvůrců stálo mimo její řady. Řada besedníků dodnes slavných jmen z této doby je tedy nadobyčej dlouhá – z literárního odboru, který byl jakýmsi „mozkovým trustem“ sdružení, jmenujme za mnohé další aspoň Nerudu, Vrchlického, Sládka, Světlou, Zeyera ad., z výtvarníků to byli třeba Schnirch, Myslbek, Aleš, Chittussi aj., mezi aktivními členy hudebního odboru nacházíme i takové velikány, jakými byli Antonín Dvořák či Zdeněk Fibich…[2]
Umělecká beseda patřila od počátku své existence mezi nejdůležitější a nejvlivnější umělecká sdružení v Čechách, mezi zakladateli spolku lze najít i taková jména jako Bedřich Smetana či Josef Mánes. Činnost spolku nebyla v 50. letech 20. století někdejšímu komunistickému vedení po chuti a tak byla až do roku 1972 postupně omezována. V roce 1990 byla obnovena, ale zkonfiskovaný majetek vrácen nebyl.
Družstvo Umělecká beseda
Spolek Umělecká beseda založil spolu s Františkem Jandou, Václavem Štěpánem, Václavem Rabasem a dalšími stejnojmenné družstvo. Toto družstvo zakoupilo dům č.p. 441 na Malé Straně a v sousedství na místě staršího domu čp. 473/III (č. o. 3) postavilo podle projektu arch. Františka Jandy a Čeňka Vořecha novostavbu budovy Umělecké besedy č.p. 487. Budova byla zkolaudována rozhodnutím Magistrátu HMP č.j.III-26942/25 ze dne 14. října 1925. 7. listopadu 1925 se do budovy nastěhovali první obyvatelé. Ulice byla přejmenována na Besední. V budově se nacházely dva koncertní sály a Alšova výstavní síň. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. S touto budovou jsou spojeny také počátky Osvobozeného divadla (první představení Voskovce a Wericha) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku 1949, v její redakci působili mj. Vladimír Holan, Josef Čapek a Karel Šourek) a také hudební revue Tempo. Po příchodu komunistů k moci byla na majetek družstva uvalena 11. července 1945 nucená správa a do budovy č.p. 487 bylo roce 1954 nastěhováno kino Jana Nerudy provozované Čs. státním filmem, které neplatilo řádné nájemné a družstvu vytvořilo dluh. Majetek družstva, který se rozrostl na čtyři budovy v Praze (budovy č.p. 441 a 478 na Malé Straně, č.p. 592 v Bubenči a č.p. 1494 na Žižkově), byl v roce 1960 zkonfiskován. Výstavní síň byla ještě několik let zachována (nyní je zde restaurace), z jednoho z koncertních sálů se stalo kino (nyní divadlo), druhý byl předělán na kanceláře.
V současnosti v budově sídlí Divadlo Na Prádle.
Mimopražské Umělecké besedy
Významní členové Umělecké besedy (výběr)
Generace zakladatelů UB
Generace avantgardy
Současní členové
Aktuální seznam členů Umělecké besedy je uveden na její webové stránce.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ DR. HARLAS, F.X. ŠEDESÁT LET UMĚLECKÉ BESEDY V PRAZE. Světozor. 10.5.1923, roč. 1922-1923 (23.), čís. 17, s. 408–409. Dostupné online.
- ↑ MATYS, Rudolf. Několik řádků o historii Umělecké besedy [online]. Praha: Umělecká beseda [cit. 2019-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-03.
- ↑ Seznam členů [online]. Umělecká beseda [cit. 2024-09-13]. Dostupné online.
Literatura
- V umění volnost (Kapitoly z dějin Umělecké besedy), 2003, Matys Rudolf, 356 s., Academia, Praha, ISBN 80-200-1138-2
- Umělecká beseda 1863-2003, 2003, Petrová Eva, 163 s., GHMP, Praha, ISBN 80-7010-086-9
- Padesát let Umělecké besedy 1863-1913, 1913, 320 s., vyd. Umělecká beseda, Praha, Besední 3
- Lexikon malířství a grafiky, ISBN 80-242-1576-4
Externí odkazy
