Ujazd
Náměstí v Ujazdu
znak
Poloha
Souřadnice	50°23′23″ s. š., 18°20′59″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Opolské
Okres	Strzelce
Gmina	Ujazd
Ujazd / Ujest
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,69 km²
Počet obyvatel	1 735
Hustota zalidnění	118,1 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané, Němci
Náboženské složení	římští katolíci a další
Správa
Starosta	Hubert Ibrom
Oficiální web	ujazd.pl
Adresa obecního úřadu	ul. Sławięcicka 19 47-143 Ujazd
Telefonní předvolba	+48 77
PSČ	47-143
Označení vozidel	OST
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ujazd (německy Ujest, v letech 1936–1945 Bischofstal, slezsky Ujŏzd) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Strzelce, sídlo stejnojmenné gminy. Leží na řece Kłodnici a Hlivickém průplavu na historickém území Horního Slezska, sousedí s Kandřínem-Kozlím. V roce 2020 zde žilo 1 735 obyvatel.^[1] Prochází tudy národní silnice č. 40 spojující katovickou konurbaci s českou hranicí u Hlucholazů.

Název města je polským tvarem slova újezd, které ve středověku znamenalo územní celek, jehož hranice byly vyznačeny objetím na koních a který tvořil základ budoucího panství čí statku určitého feudálního rodu nebo církve (latinsky circuitio). V tomto případě se jednalo o majetek vratislavských biskupů poprvé zmiňovaný jako circuitio iuxta Cozli v roce 1155.

Městečko bylo založeno v roce 1223 během kolonizační akce Vavřince Dolivety, lokátorem byl niský fojt Walter. V roce 1443 bylo prodáno a v následujících staletích patřilo různým šlechtickým rodům. V rámci Tošeckého a pak Opolsko-Ratibořského knížectví bylo součástí Koruny české a po rozdělení Slezska v roce 1742 připadlo Prusku, od roku 1871 ve sjednoceném Německu. Roku 1861 získali titul knížat újezdských Hohenlohové.

V roce 1910 měl Ujazd 2 058 obyvatel, z toho 75,8 % německojazyčných a 96,3 % katolíků.^[2] V hornoslezském plebiscitu se 89,6 % hlasujících vyslovilo pro setrvání v Německu.^[3]

25. ledna 1945, dva dny po vkročení Rudé armády, bylo centrum městečka vypáleno. Došlo ke zničení až 70 % zástavby. Jedná se o jednu z kapitol tzv. Hornoslezské tragédie.^[4] Domy okolo náměstí byly po válce nahrazeny panelákovou zástavbou. Bývalý biskupský zámek přestavěný v polovině 16. století v renesančním stylu je od té doby ruinou.

Po roce 1989 se Ujazd stal významným střediskem německé menšiny v polském Slezsku. V roce 2002 se k německé národnosti hlásilo 25,4 % obyvatel, dalších 12,4 % uvedlo národnost slezskou.^[5] Podle sčítání lidu 2011 činil podíl Němců 21,5 %.^[6] V roce 2006 byla zavedena oficiální dvojjazyčnost. Mezi hlavní politická uskupení na místní politické scéně patří Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit. V komunálních volbách v roce 2014 dostala 31,8 % hlasů a v roce 2018 17,4 %, jejím představitelem je i stávající starosta Hubert Ibrom.^[7][8]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ujazd na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální webové stránky gminy Ujazd