až 229mm boky až 234mm barbety hlavních věží 120mm barbety sekundárních věží 51mm paluba až 203mm hlavní věže 120mm sekundární věže 152mm kasematy 152mm velitelská věž
Stavba dvojice bitevních lodí této třídy proběhla v letech 1905–1911 v japonských loděnicích v Jokosuce a v Kure. Objednány byly roku 1904. Původně to měla být první japonská plavidla vyzbrojená velkým počtem těžkých 305mm kanónů, analogicky k převratné britské bitevní lodi HMS Dreadnought. Nedostatek 305mm kanónů si však vynutil použití smíšené hlavní výzbroje.[1] Asi 60% komponentů přitom pocházelo ze zahraničí.[3] Stavba druhé jednotky Aki se zdržela, neboť její kýl nemohl být založen, dokud se v doku neuvolnilo místo po bitevním křižníku Cukuba. Mezitím bylo rozhodnuto Aki upravit na silnější pohon parními turbínami a původní 120mm kanóny nahradit ráží 152 mm. Úprav ale bylo více. Výsledné plavidlo mělo větší rozměry a výtlak, přičemž vizuálně se lišilo také přidáním třetího komínu.[1]
Odzbrojena 1922, vyřazena 1923, upravena na cílovou loď a 2. září 1924 potopena bitevními loděmi Kongó a Hjúga.
Konstrukce
Sacuma
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo dvanáct 254mm kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly dvanáct 120mm kanónů, čtyři 76mm kanóny a pět 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 20 kotlů Mijabara a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 17 300 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18,25 uzlu.[1]
Aki
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo dvanáct 254mm kanónů ve dvoudělových věžích. Dále nesly osm 152mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů a pět 450mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 15 kotlů Mijabara a dvě parní turbíny Curtis o výkonu 24 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[1]
Modifikace
Obě jednotky za první světové války dostaly dva protiletadlové 76mm kanóny. Na Aki byly zároveň čtyři 76mm kanóny odstraněny.[1]
Odkazy
Reference
↑ abcdefghGARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1906–1921. Annapolis: Naval Institute Press, 1985. S. 228. (anglicky)