Tramvajová doprava v Liberci
Terminál Fügnerova, centrum celé liberecké tramvajové sítě
Stát	Česko Česko
Město	Liberec
Dopravce	Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou
Součást IDS	Integrovaný dopravní systém Libereckého kraje
Zahájení el. provozu	25. srpna 1897
Infrastruktura
Provozní délka tratí	21,5 km
Rozchod koleje	1000 mm (metrový, od 1897) 1435 mm (normální, od 1998)
Napětí	600 V ss
Počet zastávek	40 (2018)
Vozovny	vozovna Mrštíkova
Provoz
Počet linek	4 denní, 1 nostalgická
Délka linek	37 km (2016)[1]
Počet vozů	67 (k 31. prosinci 2016)[1]
Počet cestujících	12,7 mil./rok (2016)[1]
Dopravní výkon	2,1 mil. vozokm/rok (2016)[1]
Mapa sítě
Schéma tramvajových tratí v Liberci v roce 2012 (úzkorozchodné úseky červeně)
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajské město Liberec je jedním z měst v Česku, kde je provozována tramvajová doprava. Provozovatelem je Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou (do roku 2010 pod názvem Dopravní podnik města Liberce). Původně byla síť úzkorozchodná (1000 mm), v roce 1960 byly některé tratě ve městě zrušeny. V letech 1990–2005 proběhla postupná přestavba městské trati na normální rozchod 1435 mm, na což navázala v letech 2009–2024 také úprava meziměstské trati do Jablonce nad Nisou. Úzký rozchod koleje (poslední v tramvajové síti v Česku) tak zůstal pouze ve formě splítky na městské trati mezi vozovnou a Lidovými sady a od roku 2021 není v pravidelném provozu využíván. V územním plánu je zakresleno několik nových tratí (do Rochlice, Vesce, Ruprechtic a Pavlovic).

V roce 2012 byly provozu čtyři denní a jedna historická linka. Celková délka tratí dosahuje 21,5 km. Pod hlavičkou libereckého dopravního podniku funguje také sdružení Boveraclub, které se zabývá renovacemi historických tramvají. V plánu je také vybudování muzea historie tramvajové dopravy.^[2]

11. září roku 1894 schválila rada města Liberce návrh na výstavbu tratě elektrické tramvaje, s rozchodem 1000 mm. Bylo to v době, kdy jediný elektrický tramvajový provoz na území dnešní ČR byl v Praze (Křižíkova elektrická dráha na Letné), díky tomu se tak Liberec zařadil k nejmodernějším městům v Česku. Výstavba začala v květnu 1897, o tři měsíce později byla trať dokončena, a 25. srpna téhož roku byl na ní slavnostně zahájen provoz. První úsek začínal u vlakového nádraží, odkud vedl dvoukolejně ulicí 1. máje až k mostu přes Nisu, kde se rozdvojoval a ulicemi Jánskou a 1. máje pokračoval na Soukenné náměstí. Raritou byl v té době pravostranný provoz tramvají. Odtud opět pokračoval každý směr zvlášť na Benešovo náměstí: nahoru procházela trať Revoluční a Moskevskou, dolu mířila ulicí Pražskou. Dále byla trať jednokolejná (dvoukolejná od 12. června 1907) s výhybnami a vedla na prozatímní konečnou stanici Městský lesík (dnešní Zoologická zahrada). Od listopadu 1897 se pak jezdilo až k dnešní konečné, do Lidových sadů. Elektrická dráha si velmi rychle získala oblibu veřejnosti: v roce 1898 přepravila 800 000 cestujících. Z technických důvodů byl již od začátku provozu zaveden pravostranný provoz.

V roce 1899 byla zprovozněna trať do Rochlice, na začátku 20. století probíhala výstavba nových tratí do Růžodolu I (1904) a do Horního Hanychova (1912). Na podzim roku 1906 byla z důvodu Německo-české výstavy postavena speciální trať pro dopravu návštěvníků, ta však byla téhož roku po ukončení výstavy demontována. V roce 1908 byla tramvajová vozovna přestěhována z areálu elektrárny na dnešní místo v Nitranské ulici. Od roku 1912 se začaly objevovat i tramvaje s tzv. lyrovými sběrači, namísto s původními tyčovými. Do roku 1914 bylo do Liberce dodáno 32 motorových a 8 vlečných vozů.

Počáteční tramvajové nadšení však ukončila 1. světová válka. Mnozí zaměstnanci narukovali a provoz tak musel být značně omezen. Tramvaje sloužily také k přepravě raněných vojáků od nádraží k městským lazaretům (od 29. listopadu 1914). Na konci července 1915 se ve službě průvodčích poprvé objevily ženy.

Do této doby byla liberecká elektrická dráha téměř čistě německým podnikem s němčinou jako úředním jazykem, až roku 1925 bylo Ministerstvem železnic nařízeno dvojjazyčné označení. Vozový park byl rozšířen o 10 vozů ze Studénky a dalších sedm z České Lípy. 13. prosince 1924 bylo také poprvé zavedeno číslování linek:

1. Nádraží – Lidové sady
2. Rochlice – Růžodol I
3. Soukenné náměstí – Horní Hanychov
4. Lidové sady – Pekárny (od 1934)

V této době mnoho tratí budováno nebylo. Trať končící v Růžodolu byla prodloužena asi o 700 m k restauraci Letka, v roce 1934 pak vznikla spojovací trať od nádraží k Viaduktu (původní úsek Soukenné náměstí - Viadukt byl zrušen), která byla v roce 1940 zdvoukolejněna.

Zatímco roku 1929 bylo přepraveno 8 milionů pasažérů, během hospodářské krize počet klesl na 5,4 miliónu a ztráty na příjmech ve výši 1 miliónu korun musely být řešeny reklamními tabulemi na vozech.

Hlavní stavbou, která se po válce v liberecké tramvajové dopravě konala, bylo v roce 1955 propojení jablonecké a liberecké tramvajové sítě, a to podle již dlouhou dobu existujících plánů. K 31. říjnu 1960 byly pod tlakem doby zrušeny tratě do Rochlice a Růžodolu. To bylo ale poslední velké rušení tratí ve městě (na rozdíl od sousedního Jablonce). V 70. letech byla kompletně zrekonstruována meziměstská trať do Jablonce. Přitom byla zrušena bloková smyčka poblíž centra Jablonce a trať byla zkrácena do nové smyčky v Pasířské ulici. V roce 1984 byly přeloženy obě jednokolejné tratě v centru do své dnešní polohy (dnes je v ulicích Pražská i Moskevská zasazena pamětní kolejnice na počest této zrušené trati). Koncem 80. let se začala jevit stále důležitější potřeba upravit rozchod kolejí z 1000 na 1435 mm, jako to bylo ve všech městech tehdejší ČSSR (kromě Bratislavy). Přestavba městské trati se ale uskutečnila až v 90. letech.

Posledními dodanými dvounápravovými tramvajemi byl jednotný typ 6MT. Kvůli nemožnosti provozu vozů Tatra T1 na úzkém rozchodu byly prvními vozy koncepce PCC v Liberci tramvaje Tatra T2 (dodávané od 1959, v letech 1956 a 1957 byl zde rovněž zkoušen druhý prototyp tohoto typu). Od roku 1965 jsou v provozu vozy Tatra T3. Poslední z nich (v provedení T3SUCS) přišly do Liberce v roce 1987. O rok později byl zde ukončen provoz vozů T2. Ty se však v Liberci ještě jednou objevily (viz 90. léta).

V této době byla nejdůležitější modernizace celé městské trati. Přestavba probíhala v několika etapách od roku 1990 do roku 1998, kdy 14. srpna vyrazily do města první tramvaje na rozchodu 1435 mm. Již v roce 1995 byl na Fügnerově otevřen moderní Terminál MHD, který je zároveň i symbolem libereckých tramvají. Přerozchodovaná trať má v úseku Lidové sady – Viadukt v každém směru tři kolejnice, takže je na ní umožněn provoz i úzkorozchodných tramvají (což umožňuje zatažení tramvají z meziměstské linky do vozovny i provoz historického vozu na městské trati). V letech 1998 až 2001 byl zrekonstruován další úsek městské trati - z dočasné konečné Kubelíkova do Dolního Hanychova. Mezi roky 2004 a 2005 byla pak dokončena poslední část rekonstrukce trati v úseku Dolního Hanychova až Horního Hanychova.

Na přelomu let 1993 a 1994 byl do Liberce zapůjčen pražský vůz Tatra T3M č. 8106, který byl v běžném provozu s cestujícími určen pro porovnání úspor novějších elektrických výzbrojí oproti starším, které byly dopravním podnikem stále používány (tento vůz je dnes v Liberci provozován jako historický).^[3] Z důvodu nedostatku tramvají zakoupil Dopravní podnik města Liberce v polovině 90. let osm ojetých vozů Tatra T2R z Ostravy. Liberec se tak stal poslední městem na světě, kde byla typová řada T2 provozována v běžném denním provozu. V polovině 90. let bylo v plzeňské Škodě Dopravní technika rekonstruováno několik tramvají typu T3 na typ T3M.04 (Škoda 02T). V roce 1998 byl do Liberce dodán prototyp nízkopodlažní tramvaje Tatra RT6S, který však byl kvůli mnoha závadám od roku 2003 dlouhodobě odstaven a nakonec v roce 2013 odprodán soukromému zájemci z Vrchlabí, který z něj zamýšlel vytvořit kavárnu a pokladnu pro místní lanovou dráhu.

Po přelomu tisíciletí jsou tramvaje T2 a T3 modernizovány, a to formou novostaveb. Většina vozů T2R byla z běžného provozu odstavena v prvních letech 21. století, po roce 2006 zůstala provozní jediná dvojice modernizovaných tramvají T2R. Od roku 2003 do roku 2008 byly do Liberce dodávány vysokopodlažní vozy Tatra T3R.PV a od roku 2005 do roku 2008 částečně nízkopodlažní tramvaje Tatra T3R.PLF. V roce 2012 byl do provozu zařazen prototyp tramvaje EVO2, po kterém měla následovat sedmikusová série, jež však byla zrušena. V témže roce spatřila světlo světa modernizovaná tramvaj Tatra T3R.SLF, která se od T3R.PLF liší pouze v elektrické výzbroji. Série těchto tramvají se stále rozrůstá.

V listopadu 2018 byly odstaveny poslední dvě provozované tramvaje T2 na světě, vozy T2R č. 18 a 19. Veřejná rozlučka s těmito vozidly proběhla 17. listopadu 2018.^[4] Tyto dvě tramvaje odkoupil Dopravní podnik hl. m. Prahy a po rekonstrukci je používá na retrolince 23.

Dne 17. července 2021 byly naposledy v pravidelném provozu tramvaje na rozchodu 1000 mm na meziměstské trati do Jablonce.^[5] O den později byla uspořádána oficiální rozlučka s úzkým rozchodem v liberecké tramvajové síti, která skončila krátce po půlnoci 19. července. Později toho dne byly zahájeny stavební práce na přerozchodování úseku U Lomu – Vratislavice, výhybna. Provoz na normálněrozchodné trati do Vratislavic byl zahájen 6. listopadu 2021. Meziměstský úsek z Vratislavic do Jablonce zůstal od července 2021 mimo provoz,^[6] jeho rekonstrukce a přestavba na normální rozchod započala na přelomu dubna a května 2022. Dokončení prací bylo plánováno na duben 2023,^[7] ale termín byl několikrát posunut. Zahájení normálněrozchodného provozu na modernizované trati mezi Vratislavicemi a Jabloncem se tak uskutečnilo 1. května 2024.^[8]

Při rekonstrukci úseku z Rybníčku k Viaduktu byla na přelomu února a března 2022 zrušena část tamní kolejové splítky, takže možnost provozu na metrovém rozchodu zůstala v Liberci od té doby pouze na tříkolejnicové splítce s normálním rozchodem na městské trati v úseku vozovna – Lidové sady.^[9]

• Tramvajová trať Lidové sady – Horní Hanychov
• Tramvajová trať Liberec – Jablonec
• Tramvajová trať Liberec, radnice – Růžodol I (zrušena)
• Tramvajová trať Liberec–Rochlice (zrušena, plánuje se obnova)

Centrem nejen tramvajové dopravy v Liberci je terminál MHD Fügnerova. Mezi Rybníčkem a Nádražím se nachází tramvajová vozovna Mrštíkova.

K listopadu 2011 byly v provozu celkem čtyři pravidelné denní linky č. 2, 3, 5 a 11. Ve vybrané dny v roce (státní svátky apod.) jezdí i historické tramvaje na speciální tramvajové lince č. 1 (případně č. 4).

Hlavní prioritou mnoha libereckých politických stran před volbami v roce 2006 byla výstavba trati do Rochlice. V roce 2008 začala stavba nové trati do Rochlice nultou etapou - rekonstrukcí terminálu MHD Fügnerova. První etapa, při které byl v roce 2009 zmodernizován úsek meziměstské trati Fügnerova – Mlýnská – Klicperova a zdvoukolejněn úsek U Lomu – Nová Ruda trvala pět měsíců^[10]. Druhá etapa proběhla v roce 2011 v úseku Klicperova - Textilana - U Lomu.^[11]

Zvažováno bylo i prodloužení trati v Horním Hanychově až k lanovce na Ještěd, prioritní je však výstavba trati do Rochlice.

V Liberci se v osobním provozu používají následující typy tramvají:

Obrázek	Typ	Modifikace a podtypy	Dodávky v letech (celkové dodávky)	Počet (k 10. 8. 2021)[12]
	Tatra T3	Tatra T3SUCS	1987 (1986–1987)	4
		Tatra T3M.04	1996–1999	19
		Tatra T3R.P	2003–2005	5
		Tatra T3R.PV	2003–2008	12
		Tatra T3R.PLF	2005–2007	12
		Tatra T3R.SLF	2012–2021	10
	EVO2	EVO2	2012 (2012)	1

V Liberci se také nacházejí historické vozy, o které pečuje Boveraclub:

• „Bovera“, ev. č. 78 (původně z Ústí nad Labem, rok výroby 1929), v provozu od r. 2001
• 6MT, ev. č. 117 (původně z Jablonce nad Nisou, r. v. 1953, dlouhodobě zapůjčena z brněnského Technického muzea), v provozu od r. 2011^[13]
• Gotha T2D, ev. č. 144 (původně z Halle, poté Gera a Jena, r. v. 1968), čekající na renovaci
• „Bohemka“, ev. č. 36 (r. v. 1930), čekající na renovaci^[14]
• liberecký vůz ev. č. 3 (r. v. 1897), bude zřejmě vyrobena replika^[15]
• motorový vůz ev. č. 9 (původně z Ústí nad Labem, r. v. 1899), v renovaci
• „Plecháč“, vlečný vůz ev. č. 44 (původně pro Jablonec nad Nisou, r. v. 1932, dlouhodobě zapůjčen z brněnského Technického muzea), v provozu od r. 2015
• „Věžka“, služební vlečný vůz ev. č. 105 (původně pro Jablonec nad Nisou, r. v. 1899), stále příležitostně využívaný
• Tatra T2R, ev. č. 17 (původně z Ostravy, poté jako služební vůz ev. č. 213, r. v. 1961), zapůjčen od Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou
• Tatra T3M, ev. č. 8106 (pražský vůz zkoušený v Liberci v letech 1993–1994, r. v. 1973), zapůjčen od Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou^[3]

• Městská autobusová doprava v Liberci

• Karpaš, R. a kol.: Kniha o Liberci. Dialog, Liberec, 1996.
• GRISA, Ivan. Liberec 1897 – 2021 [online]. Ústí nad Labem: 2023 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvajová doprava v Liberci na Wikimedia Commons
• Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce n. N.
• Liberec, Společnost pro veřejnou dopravu
• (německy) Tramvaje v Liberci
• Liberec, galerie stránek Plzeňské tramvaje
• Rozsáhlá fotogalerie, Městská doprava v severovýchodních Čechách, J. Prchlý a spolupracovníci
• Jan Hoidekr: Historie tramvají v Liberci Archivováno 28. 9. 2007 na Wayback Machine., czechtrams.wz.cz
• Rostislav Jančar: Podívejte se na tramvajové speciality, které najdete pouze v Liberci, technet.idnes.cz, 29. 8. 2007

Liberec
Doprava	Doprava v Liberci • Autobusové nádraží Liberec • Městská autobusová doprava v Liberci • Tramvajová doprava v Liberci
Historie	Bitva u Liberce • Dějiny Liberce • Ještěd (obchodní dům) • Reichenberger Tagesbote • Reichenberger Zeitung • Valdštejnské domky
Kultura	Botanická zahrada Liberec • Centrum Babylon Liberec • Divadlo F. X. Šaldy • Krajská vědecká knihovna v Liberci • Liberecký zámek • Oblastní galerie Liberec • Severočeské muzeum v Liberci • Technické muzeum Liberec • Zoologická zahrada Liberec
Náboženství	Kostel Božského srdce Páně • Kostel svatého Jana Křtitele • Kostel svatého Bonifáce • Kostel svatého Antonína Velikého • Kostel svatého Antonína Paduánského • Kostel svaté Máří Magdalény a kapucínský klášter • Kostel Nalezení svatého Kříže • Kostel Navštívení Panny Marie • Kostel Matky Boží U Obrázku • Kostel Nejsvětější Trojice
Pamětihodnosti	Appeltův dům • Hotel Praha • Liberecká radnice • Městské lázně • Palác Adria • Vila Franze Bognera
Sport	Bílí Tygři Liberec • FC Slovan Liberec
Studium	Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická Jeronýmova • Gymnázium F. X. Šaldy • Obchodní akademie a Jazyková škola Liberec • Střední průmyslová škola stavební Liberec • Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola Liberec • Technická univerzita v Liberci
Osobnosti	Seznam představitelů Liberce
Ostatní	Dům obuvi Baťa • Obchodní dům Brouk a Babka • Krajská nemocnice Liberec • Okresní soud v Liberci • Vazební věznice Liberec