PROFILPELAJAR.COM

Střední průmyslová škola stavební
Informace
Zkratka	SPŠS Liberec
Právní forma	příspěvková organizace
Zřizovatel	Liberecký kraj
Datum založení	1876
Zaměstnanci
Ředitel	Mgr. Radek Cikl
Zástupce	Ing. Jan Drechsler
Poloha
Město	Liberec I-Staré Město
Adresa	Nám. Sokolovské 264/14, Liberec, 460 01, Česko
Zeměpisné souřadnice	50°46′15,14″ s. š., 15°3′17,15″ v. d.
Identifikátory
IČO	46747982 (VR)
IZO	000082139
REDIZO	600010562
Oficiální web	www.stavlib.cz
Obory vzdělání
	36-47-M/01 Stavebnictví ; 36-47-M/01 Geodézie
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střední průmyslová škola stavební v Liberci (plným názvem Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace) je střední průmyslová škola založená již roku 1876 jako škola víceoborová s oddělením stavebním, strojírenským a chemickým, čímž byla po brněnské a černovické (dnes ležící na Ukrajině) třetí nejstarší průmyslovou školou mimo území samotného Rakouska a dnes je možné ji společně se Střední průmyslovou školou strojní a elektrotechnickou v Liberci považovat za druhou nejstarší průmyslovou školou na území Česka. Původně škola sídlila v prostorách při dnešní Masarykově třídě, kde dodnes zůstala jen strojní průmyslovka. Stavební škola sídlí od roku 1953, kdy se oddělila od původní průmyslovky, na Sokolovském náměstí v Liberci a její součástí jsou i historické objekty Valdštejnských domků a Appeltův dům. Školu navštěvuje ročně více, než 300 žáků. Všechny vyučované obory jsou zakončeny maturitní zkouškou.

Studijní obory

Ve škole se v současnosti vyučují dva čtyřleté maturitní obory denního studia:

Stavebnictví (36-47-M/01)

Zaměření na „Architekturu a konstrukci pozemních staveb“, kde základem je výuka vlastností stavebních materiálů, technologie postupů při výstavbě domů, navrhování jednoduchých stavebních konstrukcí pozemních staveb, zvládání práce s programy CAD, a „Inženýrské stavby“, které soustřeďují výuku více na problematiku výstavby liniových staveb, navrhování mostů a inženýrských sítí.

Geodézie a katastr nemovitostí (36-46-M/01)

Základem je nauka o mapování, geodézie, počtářství, kartografie, katastr nemovitostí, fotogrammetrie a kartografické rýsování. Nový ročník je otevírán vždy po čtyřech letech.

Historie

1868: Liberecká městská rada podala žádost Zemskému sněmu ve Vídni o příspěvek na založení státní průmyslové školy

17. říjen 1875: Císařské rozhodnutí o založení průmyslové školy v Liberci.

5. leden 1876: Škole jsou přiděleny prozatímní prostory v budově Rudolfova starobince (dnešní ZŠ).

29. srpen 1876: Ministerstvo školství schválilo učební plány pro tři oddělení: chemické, stavební a strojní ve třech větvích: vyšší průmyslové škole, mistrovské škole a pokračovací škole kresličské a modelářské.

28. říjen 1876: Výuka na K. K. Staatsgewerbeschule in Reichenberg je slavnostně zahájena, zatím jen ve stavebním a strojním oddělení.

1. září 1877: Zahajuje výuka také v oddělení chemickém.

1879: První maturitní zkoušky na stavebním a strojním oddělení.

září 1879: Otevřena první budova školy – chemický pavilon (č.p. 445–I).

1882–1884: Podél ulice Císaře Josefa (dnešní Masarykovy třídy) vystavěn přední trakt třípodlažní hlavní školní budovy v novorenesančním slohu (č.p. 460–I). Stavbu provedl liberecký stavitel Adolf Bürger.

1885: Postavena první část přízemní budovy dílen.

1892: Postavena druhá, dvoupodlažní část budovy dílen.

1895–1897: Proběhla druhá etapa výstavby hlavní budovy, kdy byly kolmo na stávající trakt přistavěna dvě křídla. Tím byla ukončena výstavba areálu školy vyprojektovaného jejím profesorem F. X. Dautem.

1911: Škola zakoupila první osobní automobil a začala pořádat řidičské kurzy.

1920: Čeština se stala povinným vyučovacím předmětem, odborné předměty se stále vyučují v němčině.

1922: Modernizace vybavení strojních dílen a reforma učebních plánů.

Konec 30. let: Původní objekt dílen je přestavěn na dvoupodlažní budovu.

1937: Vznikla státní československá průmyslová škola, jejím sídlem je Appeltův dům (dnešní stavební průmyslová škola), o rok později již ani nezahájila.

Za druhé světové války dochází vzhledem k odchodu studentů na frontu k postupnému útlumu výuky.

1945: Po skončení války je přípravou výuky na Státní průmyslové škole v Liberci pověřen profesor Jaroslav Tomsa.

1. září 1945: Zahájeno pravidelné vyučování v odděleních: vyšší škola strojnická, vyšší škola chemická, vyšší škola stavitelská, mistrovská škola strojnická, mistrovská škola elektrotechnická, odborná škola pro drogisty. Škola měla 11 tříd, 418 žáků (6 dívek) a 19členný profesorský sbor.

1947: První poválečné maturitní zkoušky.

1948: Za svou činnost v Československém junáku byl z funkce ředitele odvolán profesor Tomsa.

1949–1950: Oprava chemického pavilonu a adaptace dvou místností v suterénu hlavní budovy na provizorní tělocvičnu.

1951: Došlo ke změně názvu školy na Vyšší průmyslovou školu v Liberci se čtyřletými školami vyššími: chemickou, strojnickou a stavební a dvouletými školami elektrotechnickou a strojnickou.

1952: S podporou školy bylo rozhodnuto postupně přesunout chemickou průmyslovku do Ústí nad Labem. Od školního roku 1954/55 tak nebyly otevírány první ročníky v tomto oboru.

1952–1953: Svou činnost zahájila večerní škola, která měla umožnit mnoha pracovníkům průmyslu doplnit si vzdělání.

1. září 1953: Odštěpením vznikla samostatná stavební průmyslovka s názvem Vyšší průmyslová škola stavební, jejím sídlem je stal Appeltův dům na Sokolovském náměstí s přístavbou učebního traktu a ředitelem se stal Jan Tauš.

1956: Došlo k rozšíření nabídky studia zahájením vyučování v oboru dopravní stavitelství k již vyučovanému oboru pozemního stavitelství.

1959–1960: Vybudování přístavby školní tělocvičny navazující na Heliovou ulici.

1962–1963: Vybudování přístavby šaten pro žáky.

1964: Výstavba školních dílen pro odbornou praxi.

1976: Dokončení výstavby I. etapy přístavby učeben ve Větrné uličce za Valdštejnskými domky a rekonstrukce předních částí Valdštejnských domků.

1979: Dokončení výstavby II. etapy přístavby učeben ve Větrné uličce za Valdštejnskými domky. Obě etapy byly realizovány v Akci „Z“ svépomocí učitelů a žáků školy.

1986: Vybudování počítačové učebny nástavbou nad tělocvičnou.

1990: Zahájení vyučování v oboru Geodézie, později Geodézie a katastr nemovitostí.

1991: Škola získala právní subjektivitu.

1994: Požár a následná částečná rekonstrukce Appeltova domu.

2001: Zřizovatelem školy se stal Liberecký kraj.

Významné osobnosti

Ředitelé

Víceoborová průmyslovka

1876–1877: Gustav Martin Wunder^[1] (*26. 10. 1830, † 20. 9. 1885)
1877–1907: Franz Richter († 18. 8. 1907)
1907–1913: Hans Hartl († 11. 10. 1939), matematik a fyzik
1913–1922: Ferdinand Breinl (1857–1922)
1922–1924: Karl Hanofsky († 1931), pouze zastupující ředitel, nebyl jmenován
1924–1938: Dr. techn. Paul Artmann
1938–1945: Jakob Müller
1945–1948: Jaroslav Tomsa (13. 7. 1906 – 15. 8. 2000)
1948–1952: Ing. Jan Cibulka (28. 7. 1903 – 5. 1. 1989)
1952–1953: Luboš Kopáč (29. 9. 1908 – 11. 3. 1983)

Samostatná stavební průmyslovka

1953–1968: Ing. Jan Tauš († 4/1968)
1968–1990: Ing. Josef Lufinka (*20.7.1930 – †3.9.1999)
1990–2001: Ing. Václav Šefčík (*11.8.1941 – †20.8.2017)
2001–2013: Ing. Jan Lajer (*30.5.1944)
od 2013: Mgr. Radek Cikl (*30.5.1964)

Významní učitelé

Max Kühn (1877–1944), architekt
Jan Dubový, (1892–1969) architekt
Karel Winter (1894–1964), architekt
Svatopluk Technik (1913–2010), architekt

Absolventi

Adolf Loos (10.12.1870 – 23.8.1933), architekt
Josef Zasche (9.11.1871 – 11.10.1957), architekt
Rudolf Bitzan (18.5.1872 – 2.11.1938), architekt
Robert Hemmrich (1.1.1871 – 15.4.1946), architekt
Otakar Binar (*17.6.1931), architekt
Petr Stolín (*25.6.1958), architekt
Ladislav David (*5.3.1961), architekt
Pavel Benc (*10.7.1963), český běžec na lyžích, účastník ZOH 1984, 1988, 1992 a 1994
Petr Skokan (*27.5.1963), český politik, bývalý starosta, hejtman Libereckého kraje a poslanec PČR
Miroslav Pelta (*27.11.1964), český fotbalový brankář, fotbalový funkcionář, podnikatel, v letech 2011-2017 předseda Fotbalové asociace České republiky
Nicol Lenertová (*26.11.1974), moderátorka
Milan Kocourek (*1946), novinář a publicista^[2]
Ondřej Fiedler (*1992), hudebník a producent

Odkazy

Reference

↑ FRANZ, Jochen. www.tu-chemnitz.de [online]. www.tu-chemnitz.de [cit. 2016-01-29]. Dostupné online.
↑ Británie už není, co byla. Bohužel, říká redaktor BBC v Londýně Milan Kocourek. Liberecký deník. 2017-06-07. Dostupné online [cit. 2017-07-12].