PROFILPELAJAR.COM

Tina Blau
Rodné jméno	Regina Leopoldine Blau
Narození	15. listopadu 1845; Vídeň
Úmrtí	31. října 1916 (ve věku 70 let); Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Povolání	malířka
Manžel(ka)	Heinrich Lang (1883–1891)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tina Blau-Lang, přechýleně Tina Blauová-Langová, rozená Tina Regine Leopoldine Blau^[1] (15. listopadu 1845 ve Vídni - 31. října 1916 tamtéž) byla významná krajinářka rakouského náladového impresionismu (Stimmungsimpressionismus)^[2].

Život

Tina Blau se narodila v židovské rodině vojenského lékaře Simona Blaua. Ten podporoval její zájem o malbu a zajistil jí soukromá studia u Augusta Schaeffera von Wienwald. Jako žena nesměla studovat malbu aktu a tedy nemohla studovat na Akademii. Dále studovala u Antona Hanleyho, Wilhelma Lindenschmita v Mnichově (1869-1873)^[3] a u Emila Jakoba Schindlera. S ním měla v letech 1875 až 1876 společný ateliér, ale umělci se posléze rozešli.

V roce 1882 se zúčastnila První mezinárodní výstavy umění ve vídeňském domě umělců Wiener Künstlerhaus. Její obraz Frühling im Prater (Jaro v Prátru) tam byl přijat s nadšením. Malíř Hans Makart jej zvolil za nejlepší obraz výstavy. Obraz byl posléze vystaven i na Pařížském salonu kde získal ocenění „Mention honorable“.^[4]

V roce 1883 konvertovala k evangelické církvi^[5] a v témže roce se provdala za malíře koní a bitev Heinricha Langa (1838–1891). Pár se přestěhoval do Mnichova, kde od roku 1889 umělkyně vyučovala krajinu a zátiší na Ženské akademii (Damenakademie München) Mnichovského spolku výtvarnic (Münchner Künstlerinnenverein). V roce 1890 měla výstavu v mnichovském Kunstvereinu, kde bylo vystaveno 60 jejích děl.

Po smrti manžela cestovala do Holandska a Itálie a poté se po desetileté nepřítomnosti vrátila do Vídně^[3], kde si nedaleko Rotundy Prátru zřídila svůj ateliér. V roce 1897 založila spolu s Olgou Prager, Rosou Mayreder a Karlem Federnem Uměleckou školu pro ženy a dívky (Kunstschule für Frauen und Mädchen), později přejmenovanou na Vídeňskou ženskou akademii (Wiener Frauenakademie), kde v letech 1898 až 1915 vyučovala malbu krajiny a zátiší a rovněž školu řídila.

Tina Blau-Lang léto a část podzimu roku 1916 strávila neúnavnou prací v Bad Gasteinu. Odtud odjela na vyšetření do vídeňského sanatoria, kde zemřela na zástavu srdce. Je pohřbena v čestném hrobě na Evangelickém hřbitově v Simmeringu (Vídeňský ústřední hřbitov, 4. brána, skupina 3, hrob č. 12).^[6]

V březnu 1917 proběhla dražba její umělecké pozůstalosti. Vídeňský Künstlerhaus jí v září 1917 věnoval vzpomínkovou výstavu. V roce 1930 byla po ní pojmenována ulička Tina-Blau-Weg západně od hřbitova Baumgarten, Vídeň-Penzing. V letech nacistické vlády byla ale z antisemitských důvodů přejmenována.^[7]

Význam

Tina Blau je jednou z nejvýznamnějších rakouských malířek 19. století.^[4]^[8] Stejně jako Emil Jakob Schindler, Carl Moll, Theodor von Hörmann, Hugo Darnaut, Marie Egner a Olga Wisinger-Florian patří ke stylu rakouského náladového impresionismu a malovala především krajiny a zátiší. Známé jsou ale i její portréty profesorů z posledního tvůrčího období.

Umělkyně absolvovala studijní cesty, které ji zavedly i do Čech, na Moravu a do Sedmihradska, kde vytvořila své první velké obrazy. Řada jejích motivů však pochází z Vídně a okolí. Tina Blau se zúčastnila výstav v Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Lipsku, Hamburku, Paříži a Chicagu. I ve stáří se držela svého stylu malby a nezajímala se o secesní styl, který v té době převládal.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tina Blau na německé Wikipedii.

↑ Rodokmen na geni.com
↑ ALEXANDRA, Matzner. Tina Blau: Pionierin des Stimmungsimpressionismus in Österreich [online]. Wien: ARTinWORDS, 2016-12-19 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b † Tina Blau-Lang. Neue Freie Presse. 1916-10-31, roč. 1916, čís. 18749, s. 3. Dostupné online.
↑ ^a ^b KONEC POUHÝM MÚZÁM | Online Exhibition [online]. Wien: Bundesministerium für europäische und internationale Angelegenheiten [cit. 2022-04-12]. Dostupné online.
↑ STAUDACHER, Anna. "... meldet den Austritt aus dem mosaischen Glauben" : 18000 Austritte aus dem Judentum in Wien, 1868 - 1914: Namen - Quellen - Daten. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2009. 826 s. ISBN 978-3-631-55832-4. S. 63. (německy)
↑ ABRAHAM, Hedwig. Evangelische Ehrengräber, Tor 4 - Regina - "Tina" Blau, Malerin, 1845 - 1916 [online]. Kunst und Kultur in Wien : [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)
↑ Tina-Blau-Weg. Wien Geschichte Wiki [online]. Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)
↑ Tina Blau-Lang [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, rev. 2021-01-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)

Literatura

CZEIKE, Felix. Historisches Lexikon Wien. Svazek 1. Wien: Kremayr & Scheriau, 1992. ISBN 3-218-00543-4. Kapitola Blau-Lang Tina, s. 398. (německy)
NATTER, Tobias Günter; JESINA, Claus. Tina Blau (1845–1916). Salzburg: Verlag Galerie Welz, 1999. 3-85349-232-0 s. (německy)
SALZER, Monika; KARNER, Peter. Vom Christbaum zur Ringstraße. Evangelisches Wien. Wien: Picus, 2008. ISBN 978-3-85452-636-0. (německy)
Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Svazek 1. Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 1957. Kapitola Blau-Lang Tina, s. 92. (německy)
MÜLLER, Hermann Alexander. Biographisches Künstler-Lexikon. Leipzig: Verlag des Bibliographischen Instituts, 1882. 576 s. Kapitola Blau, Tina, s. 55. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tina Blau na Wikimedia Commons
Tina Blau malířka (1845—1916) [online]. Kalliope Austria, 2015 [cit. 2022-04-12]. Kapitola Konec pouhým múzám : Aktivní role žen v životě i v umění. Dostupné online.
DI-LENA, Anna. Frauen in Bewegung 1848–1938 - Tina Blau [online]. Ariadne - Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)
Blau(-Lang), Tina [online]. Austria-Forum [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)
Tina Blau-Lang [online]. Wien: Wien Geschichte Wiki, Wiener Stadt- und Landesarchiv, rev. 2021-01-15 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (německy)
BEN-ELI, Birgit. Tina Blau [online]. The Shalvi/Hyman Encyclopedia of Jewish Women [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky)