Telem (Har Chevron)
Telem (hebrejsky תֶּלֶם, doslova „Brázda“, v oficiálním přepisu do angličtiny Telem[2]) je izraelská osada typu společná osada (jišuv kehilati) na Západním břehu Jordánu v distriktu Judea a Samaří a v Oblastní radě Har Chevron. GeografieLeží cca 8 kilometrů severozápadně od centra Hebronu, cca 30 kilometrů jihozápadně od historického jádra Jeruzalému a cca 60 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu, v nadmořské výšce 720 metrů v západní části Judska a Judských hor. Severovýchodně od vesnice probíhá vádí Nachal Telem. Na dopravní síť Západního břehu Jordánu je napojena pomocí silnice číslo 35, která propojuje okolí Hebronu s městem Kirjat Gat. Telem je izolovanou židovskou vesnicí ležící sice jen cca 8 kilometrů za Zelenou linií oddělující Západní břeh Jordánu od Izraele v jeho mezinárodně uznávaných hranicích, ale v obklopení prstencem lidnatých palestinských sídel jako aglomerace převážně palestinského Hebronu na východě nebo město Tarkumija na severozápadě. Cca 7 kilometrů jižním směrem leží palestinské město Dura . V enklávě, ve které se nachází vesnice Telem, leží ještě jedna izraelská osada, a to Adora. DějinyTelem leží na Západním břehu Jordánu, jehož osidlování bylo zahájeno Izraelem až po jeho dobytí izraelskou armádou, tedy po roce 1967. Vesnice byla zřízena roku 1982.[2] Už v srpnu 1980 izraelská vláda rozhodla o výstavbě série nových osad na okupovaných územích, včetně lokality nazývané tehdy Micpe Guvrin (Mitzpe Guvrin). Proti záměru se ale odvolal vicepremiér Jigael Jadin. Vláda jeho námitky zamítla v usnesení z 24. srpna 1980 a potvrdila svůj záměr. 10. ledna 1981 izraelská vláda opětovně rozhodla, že osadu Micpe Guvrin zřídí. 31. ledna 1982 zde skutečně vznikla nová osada typu nachal tedy kombinace vojenského a civilního osídlení.[3] Podle původní dohody měla armáda po dva roky mít kontrolu nad životem v osadě. V té době již tu žili i první civilisté, ale pobývali a stravovali se společně s vojáky.[4] Až v listopadu 1983 byla vesnice proměněna na ryze civilní sídlo. Jádro prvních osadníků tvořili stoupenci pravicového hnutí Cherut a Betar.[3] Slavnostní převod vesnice do civilních rukou proběhl 13. listopadu 1983 za účasti tehdejšího ministra obrany Mošeho Arense. Zpočátku měla charakter družstevního mošavu, později ale bylo rozhodnuto o rozvolnění komunitního charakteru.[4] Detailní územní plán zde počítal s výhledovou kapacitou 104 bytových jednotek, z nichž byla zatím realizována cca polovina.[3] V roce 2002 se vedení obce rozhodlo vyzvat k příchodu nábožensky založené rodiny z nedalekého Kirjat Arba. Tito nově příchozí zde pak v roce 2003 založili ješivu Šavej Chevron (שבי חברון), později přejmenovanou na Ješivat Netivot Dror (podle Drora Weinberga – důstojníka izraelské armády zabitého během druhé intifády.[4] Počátkem 21. století nebyl Telem pro svou izolovanou polohu ve vnitrozemí Západního břehu Jordánu stejně jako téměř celá oblast Oblastní rady Har Chevron zahrnut do Izraelské bezpečnostní bariéry.[5] Během druhé intifády byla bezpečnostní situace v okolí vesnice kvůli její izolovanosti složitá. K obětem na životech ale mezi obyvateli Telem nedošlo (na rozdíl od masakru ve vedlejší obci Adora). 28. prosince 2007 ovšem došlo k teroristickému útoku, při kterém byli zabiti dva židovští turisté v nedalekém údolí při Nachal Telem. Dva palestinští pachatelé se pak sami vydali do rukou izraelských bezpečnostních složek.[6] DemografieObyvatelstvo obce Telem je v databázi rady Ješa popisováno jako smíšené, tedy složené ze sekulárních i nábožensky založených Izraelců.[7] Původně šlo o sekulární osadu, ale po roce 2002 sem přišly nábožensky založené rodiny z Kirjat Arba, které měly posílit stagnující populaci této izolované osady.[4] Tento úkol se zdařil, protože třebaže stále jde o malé sídlo vesnického typu, růst obyvatelstva je vysoký a vylidňování z dob Druhé intifády se zastavilo. Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1] K 31. prosinci 2014 zde žilo 278 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 6,5 %.[1]
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|