náčelník Hlavní politické správy ČLOA (1956–1961) poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
Tchan Čeng se narodil v roku 1906 v okrese Siang-siang na východě provincie Chu-nan,[1] jeho otec byl učitelem. Také Tchan Čeng se stal učitelem, roku 1927 vstoupil do kuomintangské Národní revoluční armády, po rozkolu mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny se přidal na stranu komunistů, vstoupil do komunistické strany a v řadách jejích vojsk se na podzim 1927 účastnil povstání podzimní sklizně. Po porážce povstání byl ve vojsku, které pod vedením Mao Ce-tunga a Ču Teho ustoupilo do hor Ťiang-kang. Roku 1928 nějakou dobu pomáhal Maovi jako jeho osobní sekretář, poté – v letech 1928–1934 sloužil jako komisař různých oddílů čínské Rudé armády, naposled jako komisař divize v 1. sboru (velitel Lin Piao) a účastnil se bojů Rudé armády v centrální sovětské oblasti v Ťiang-si.[1]
V řadách 1. sboru se účastnil Dlouhého pochodu, po jeho dokončení a příchodu rudých vojsk na severozápad do pohraniční oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia studoval na Protijaponské vojenské akademii, poté sloužil v politickém oddělení Rudé armády, resp. ústřední vojenské komise, v letech 1938–1945 byl zástupcem vedoucího politického oddělení 8. pochodové armády a zástupcem komisaře vojenské oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia.[1]
Na VII. sjezdu KS Číny byl zvolen kandidátem ústředního výboru.[1] Poté byl přeložen do Mandžuska, kde se podílel na organizaci tamních komunistických vojsk (Spojené demokratické armády), v nichž byl zástupcem vedoucího a pak vedoucím politického oddělení. Po reorganizaci vojsk v Mandžuska na Severovýchodní polní armádu zůstal náčelníkem jejího politického oddělení, s přejmenováním armády na 4. polní armádu a její přesun do střední Číny zůstal náčelníkem politického oddělení a zástupcem komisaře armády, podílel se na dobytí Wuchanu, a provincií Chu-nan a Chu-pej a Kuang-tung.
Po skončení bojů a reorganizaci 4. polní armády v Středojižní vojenský okruh zůstal ve Wu-chanu jako 3. politický komisař okruhu a armády (1949–1952) a politický komisař okruhu a armády (1952–1954), se zřízením středojižní velké administrativní oblasti byl jmenován členem jejího vojensko-administrativního výboru (1949–1953), resp. administrativního výboru (1953–1954) a zástupcem tajemníka středojižního byra ÚV KS Číny (1951–1954).[1]
Roku 1960 se dostal do konfliktu s ministrem obrany Lin Piaoem ohledně způsobu a postupů politické kontroly armády,[2] v lednu 1961 byl proto odvolán z vedení politické správy a ústřední vojenské komise, odvoláno bylo i několik členů vedení politické správy, jako členů „Tchan Čenovy protistranické kliky“.[2] Zůstal zástupcem náčelníka politické správy, v dubnu 1962 byl odvolán ze sekretariátu ÚV a ztratil i funkci náměstka ministra obrany. Nakonec byl v listopadu 1965 poslán do provincie Fu-ťien jako zástupce guvernéra.
Během kulturní revoluce byl obviněn z protistranické činnosti a devět let vězněn. Roku 1975 byl propuštěn a stal se poradcem ústřední vojenské komise. Roku 1978 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců a členem jeho stálého výboru (do 1983), pracoval v právním výboru.[1] Roku 1980 byl oficiálně rehabilitován.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 谭政 na čínské Wikipedii.
↑ abcdefghBARTKE, Wolfgang. Who was Who in the People's Republic of China : with more than 3100 portraits. München: Saur, 1997. ISBN3-598-11331-5. S. 427. (anglicky)
↑ abZHENG, Shiping. Party Vs. State in Post-1949 China: The Institutional Dilemma. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. ISBN0521588197. S. 129. (anglicky)
uvedeni jsou náčelníci hlavní politické správy: vojenské komise ÚV KS Číny (1930–1931) • revoluční vojenské komise ÚV KS Číny (1931–1935) • čínské Rudé armády (1935) • revoluční vojenské komise ÚV KS Číny (1935–1937) • vojenské komise ÚV KS Číny (1937–1949) • lidové revoluční vojenské rady (1949–1954) • Čínské lidové osvobozenecké armády (1954–2015) • ústřední vojenské komise (2015– )