Tatra B2D |
---|
Typ | B2D |
---|
Výrobce | ČKD Praha, závod Tatra Smíchov |
---|
Výroba v letech | 1967–1968 |
---|
Vyrobeno kusů | 116 |
---|
Technické údaje |
---|
Délka (bez spřáhel) | 10 900 mm |
---|
Šířka | 2 200 mm |
---|
Výška skříně | 3 115 mm |
---|
Pohotovostní hmotnost | 12 500 kg |
---|
Max. rychlost | 50 km/h |
---|
Rozchod | 1 000 / 1 435 / 1 524 mm |
---|
Obsaditelnost |
---|
Míst k sezení | 23 |
---|
Míst k stání | 66 |
---|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tatra B2D je typ dvounápravového tramvajového vlečného vozu klasické koncepce, který byl sériově vyráběn v ČKD Tatra Smíchov ve druhé polovině 60. let 20. století na základě dokumentace od německého výrobce VEB Waggonbau Gotha. Jedná se o poslední dvounápravový vlečný vůz vyráběný na území Československa. Společně s tramvajemi Tatra T2D byl určen výhradně pro východoněmecký trh.
Historické pozadí
V polovině 60. let 20. století vlády Československé socialistické republiky a Německé demokratické republiky sepsaly smlouvu, podle které měla veškerá tramvajová výroba přejít z původního německého závodu VEB Waggonbau Gotha na smíchovský závod ČKD v Praze. V roce 1965 ČKD Tatra Smíchov v rámci RVHP získala monopol výroby tramvají pro východoněmecký trh a začala s vývojem typu Tatra T4 koncepce PCC. Z typu T4 byl odvozen i vlečný vůz B4. Funkční vzorek B4, což byla karoserie Tatry T1 s demontovanou kabinou a řídícím pultem, nesoucí označení BW-3000 (BW znamená Beiwagen, německy vlečný vůz, a 3000 bylo jeho evidenční číslo),[1] a prototyp vlečného vozu Tatra B4 byly nadále zkoušeny v provozu s motorovými vozy. Po zahájení sériové výroby obou typů byly nabídnuty provozovatelům v NDR. Pro menší provozovatele byly tyto typy značně nevýhodné z důvodů vysoké energetické náročnosti koncepce PCC, a také kvůli tomu, že jejich velká kapacita by byla nevyužita. Tito provozovatelé pak žádali výrobce o dodávky koncepčně i technicky zastaralých dvounápravových vozů (poslední dvounápravové vozy byly v Československu vyrobeny v 50. letech). ČKD proto přebrala kompletní technickou dokumentaci k německým tramvajím Gotha T2-62, podle které vyrobila v roce 1966 prototyp vozu T2D, z něhož byl odvozen i vlečný vůz. Prototyp B2D však nebyl vyroben a přešlo se ihned k sériové výrobě. Krátká sériová výroba typu B2D probíhala v letech 1967–1968.[1]
Písmeno B v typovém označení znamená Beiwagen (německy vlečný vůz), číslice 2 značí dvě nápravy a písmeno D (=Deutschland, tedy Německo) vzešlo z typového označování tramvají Tatra.
Konstrukce
V roce 1962 byla navržena zásadní modernizace stávajícího typu Gotha T2-61, čímž vznikl typ Gotha T2-62. Od něj byl odvozen vlečný vůz B2-62, na němž se modernizace projevila nouzovým brzdným systémem pro cestující, centrálním ovládáním dveří, výstrahami a osvětlením z motorového vozu, příčnými sedačkami se záchytnými madly namísto podélných lavic a novým osvětlením, které umožňovala řada žárovkových světel uprostřed stropu (namísto zářivkových). Později se do vozů začaly montovat dveře vyrobené z lisovaného plechu, namísto původních dřevěných, s novým opticko-akustickým výstražným systémem.
Tatra B2D je jednosměrný dvounápravový vlečný tramvajový vůz. Konstrukčně vůz vycházel z typu T2-62 (resp. B2-62), karoserie byla svařená z ocelových profilů, v interiéru se nacházely příčně uspořádané sedačky s madly a byl zde i výstražný systém. V závodě ČKD Tatra Smíchov se vyráběly hrubé stavby vozových skříní, do kterých se následně montovaly díly od německých výrobců a nakonec se prováděla finální montáž vozů.[2] Vozy mohly být provozovány na rozchodech koleje 1000–1524 mm.[3] Obvykle se provozovaly třívozové soupravy T2D+B2D+B2D (tzv. grosszugy), nebo dvouvozové soupravy T2D+B2D.
V roce 2018 se v pravidelném provozu nacházel jediný vůz. Jde o vlečný vůz B2D ev. č. 26, vyrobený v roce 1968 a provozovaný na dráze Kirnitzschtalbahn u Bad Schandau.
Dodávky tramvají
V letech 1967 až 1968 bylo vyrobeno 116 vozů B2D.
Historické vozy
- Boveraclub (jenský vůz ev. č. 197)
- Bad Schandau (cvikovský vůz ev. č. 26)
Odkazy
Reference