V letech 1917–1922 plovoucí kasárna. Roku 1925 převzat Jugoslávií jako Dalmacija. Dne 11. září 1943 zajat Itálií jako Cattaro, předán Chorvatsku jako Zniam a dne 22. prosince 1943 potopen.
V letech 1917–1922 pomocná loď, od roku 1929 plovoucí kasárna. Od července 1940 plovoucí protiletadlová baterie. Dne 3. května 1945 potopen vlastní posádkou.
Křižníky nesly deset 105mm kanónů a dva torpédomety. Tato výzbroj se stala standardem i pro několik následujících tříd. Pancéřování se omezilo na pancéřovou palubu silnou 50 mm.[2]
Osudy
Dalmacija (ex Niobe)
Křižníky bojovaly v první světové válce, ale v první linii sloužily jen do bitvy u Jutska roku 1916. Tři jednotky byly ve válce potopeny. Ariadne potopily dne 28. srpna 1914 v první bitvě u Helgolandské zátoky britské bitevní křižníky, Undine potopila 7. listopadu 1915 v Baltském moři britská ponorka E 19 a Frauenlob byl potopen palbou britských křižníků v nočním boji v bitvě u Jutska. Gazelle navíc v Baltském moři těžce poškodil výbuch miny a nikdy se již do služby nevrátil.
Šestice válku přeživších lodí byla používána Reichsmarine – námořnictvem Výmarské republiky, které bylo Versailleskou smlouvou znemožněno být významnou silou. Arcona a Medusa se dočkaly druhé světové války, ve které byly používány jako protiletadlové baterie. Po válce byly sešrotovány.
Niobe ve dvacátých letech zakoupilo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kde sloužil pod názvem Dalmacija jako školní loď. V roce 1941 křižník ukořistila Itálie a v roce 1943 se ji zmocnili Němci. Niobe byl potopen 22. prosince 1943 britskými motorovými torpédovými čluny.
.jpg)
.svg){kind=small}
,_jugoslawische_Schiffe.jpg)
