PROFILPELAJAR.COM

Tísek
	Plastika na návsi a mateřská škola
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bílovec
Obec s rozšířenou působností	Bílovec; (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko, ale část katastru byla součástí Moravských enkláv ve Slezsku
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°47′34″ s. š., 18°0′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	985 (2024)
Rozloha	8,21 km²
Katastrální území	Tísek
Nadmořská výška	422 m n. m.
PSČ	743 01
Počet domů	257 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Tísek 62; 743 01 Bílovec 1 ; [email protected]
Starosta	Miroslav Vašica
	Oficiální web: www.tisek.cz
	Tísek
Další údaje
Kód obce	599964
Kód části obce	167134
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tísek je obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, po obou stranách hranice mezi vlastním Českým Slezskem a někdejšími moravskými enklávami ve Slezsku. Leží asi čtyři kilometry severně od Bílovce. Žije zde 985^[1] obyvatel.

Obec se skládá ze dvou ZSJ Tísek a Karlovice, které jsou od sebe oddělené silnicí z Výškovic. Zástavba obou částí je již téměř úplně propojená, takže se jedná prakticky o jednotný urbanistický celek. K moravským enklávám ve Slezsku náležely Karlovice, původně patřící do katastru sousední obce Slatina. Katastrální hranice zde původně vedla středem výše zmíněné silnice, z niž odbočila k jihovýchodu, procházejíce chvíli po chodníku, jenž se nachází západně od čísla popisného 65.

Historie

Vznik obce

První písemná zmínka o Tísku pochází z roku 1377. Tehdy patřilo půl vsi Václavu z Kravař, druhá půlka s největší pravděpodobností jako dědičný statek Slatině.

Pak se majitelé střídali ať už dědictvím, nebo prodejem, až nakonec bylo panství Bílovec někdy kolem roku 1650, ke kterému patřil i Tísek, přiznáno Bohunce Pražmové a jejímu manželovi Václavu Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Vlastnictvím Sedlnických zůstalo toto panství téměř 300 let až do roku 1945.

Odtržení obce

Počátkem 19. století došlo k odtržení obce Tísku od bíloveckého velkostatku zřízením samostatného statku Výškovice, který trval až do roku 1906. Prvý podrobnější úřední popis o vsi Tísku pochází z roku 1842. Žilo tu celkem 89 rodin, z toho 64 zemědělských, 2 řemeslnické a zemědělské, 2 řemeslnické a 21 nádenických u rolníků.

Jen čtyři domy byly z kamene a kryté šindelem, ostatní byly ze dřeva a s doškovými střechami. Obyvatelstvo bylo české. Od roku 1850 patřil Tísek k politickému okresu Opava. V roce 1896 byl Tísek přidělen k nově zřízenému hejtmanství v Bílovci a zůstal v rámci tohoto politického okresu do roku 1960, kdy připadl do okresu Nový Jičín.

Vývoj v 19. a 20. století

V 19. a hlavně ve 20. století dochází v obci k poměrně rychlému růstu počtu domů a obyvatel ve srovnání se 17. a 18. stoletím, kdy tento vývoj byl značně pomalý. Jestliže v roce 1806 bylo v obci celkem 25 usedlostí po více než 150 letech v roce 1787 tu bylo jen 47 domů. Do roku 1900 měla obec 82 domů a 520 obyvatel, roku 1930 již 129 domů a 641 obyvatel a v roce 1970 s osadou Karlovice 200 domů a 772 obyvatel. V roce 2002 měla obec 234 rodinných domků, 3 bytové domy, 5 chat a 884 obyvatel. Toto rozšiřování zástavby bylo též důvodem k rozšíření katastru obce na úkor sousedního k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, k němuž došlo roku 1924^[4]^[5]^[6].

Škola

Vlastní školu si obec vydobyla v roce 1862. V letech 1868–1869 byla pro ni vystavěna budova, která byla v roce 1902 rozšířena na dvoutřídní a přestavěna. Další rekonstrukce byla v roce 1929 a 1945.

Války

Do života obce a obyvatel zasáhla negativně první světová válka 1914–1918. Z Tísku bylo zasláno na bojiště této války několik desítek mužů, z nichž se už 12 nevrátilo.

Dalším takovým zásahem byla v letech 1938–1945 druhá světová válka. Pro obec to bylo násilné přerušení jejího vývoje a 7 let fašistického útlaku a nesvobody. Osvobození obce 29. dubna 1945 bylo vykoupeno životy 63 sovětských vojáků, 5 životy místních občanů a jeden se navrátil z koncentračního tábora. Zničeny byly 2 domy, 6 stodol, silně byly poškozeny: škola, kostel a obecní úřad. Vážné škody byly na 50 domech.