PROFILPELAJAR.COM

Petřvald
	Obecní úřad
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Příbor
Obec s rozšířenou působností	Kopřivnice; (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′31″ s. š., 18°9′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 741 (2024)
Rozloha	12,51 km²
Nadmořská výška	233 m n. m.
PSČ	742 60
Počet domů	529 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	3
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Petřvald 175; 742 60 Petřvald u Nového Jičína ; [email protected]
Starosta	Václav Kološ
	Oficiální web: www.petrvaldobec.cz
	Petřvald
Další údaje
Kód obce	599743
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petřvald (německy Gross Peterswald^[4]) je obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, 15 km severovýchodně od Nového Jičína a 17 km jihozápadně od centra Ostravy. Petřvald leží při silnici č. 58 Příbor-Ostrava ve zvlněném terénu podél řeky Lubiny. K Petřvaldu byly postupně přiřazovány obce Dvorek a Petřvaldík. V 50. letech 20. století byla do Petřvaldu přestěhována většina obyvatel obce Harty, která byla zbourána a na jejím místě bylo vystavěno letiště Ostrava-Mošnov.

Obec má přibližně 1 700^[1] obyvatel.

Historie

Založení Petřvaldu

Založení obce Petřvald kladou někteří historikové do doby první biskupské kolonizace a spojují ji s koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrovicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup Jan spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera: napřed Němec a nešlechtic, stává se jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 6 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Druhá světová válka

Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i Petřvald. Od 10. října byla obec okupována 6,5 let. Tato česká obec byla začleněna jako poslední do Sudet. Hranice a celnice byla na mostě přes Ondřejnici ve Staré Vsi. Novým místním starostou byl Rudolf Scheuter z osady Dvorek, který ponižoval české občany a použil každé příležitosti, aby ukázal svou neomezenou moc. Na schůzích občanů, které dosti pravidelně svolával, vyhrožoval, spílal a nutil k dodávání hospodářských produktů různým způsobem. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisté.

V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč a Oldřich Havlík. Již 12. března 1945 bylo ve škole přerušeno vyučování a ubytováno zde vojsko. Občané dokončovali opevňování krytu ve sklepích, ukrývali potraviny, šatstvo, prádlo a jiný majetek. Dne 30. dubna starosta Scheuter vyzval občany, aby opustili obec. Výzvy neuposlechl nikdo z Čechů a němečtí přistěhovalci utekli již před tím. Ve středu 2. května vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla těžce poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty. Německý starosta Rudolf Scheuter byl nalezen s prostřelenou hlavou. Nikdy nebylo zjištěno, zda spáchal sebevraždu nebo byl zastřelen. 20. května 1945 bylo nutno vytvořit Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 čs. socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Mikuláše - barokní stavba

Části obce

Petřvald 1-Petřvald (k. ú. Petřvald u Nového Jičína a Harty)
Petřvald 2-Petřvaldík (k. ú. Petřvaldík)

Pomístní názvy: Horní a Dolní konec (Důl), Kachnič, Harty a Dvorek (býv. Růžodol, Ružídol, Růží důl, Rosenthal, Rožmitál).

Osobnosti

Wenzel Kudielka (1814–1880), erbovní rychtář, majitel pivovaru a zemský poslanec
P. Radim Hložánka (1923-2017) rodák z Petřvaldu,okres Nový Jičín, kněz, odbojář proti komunistickému režimu, vydával pro Severomoravský kraj Samizdat, byl vězněn v letech 1982-1983 v Plzni-Borech. Z vězení propuštěn ze zdravotních důvodů - infarkt srdeční.

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Petřvald roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Petřvald roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Petřvald roku 2011

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 696.

Literatura

Kronika obce Petřvald
Kronika obce Petřvaldík
Listina „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ uložená v archivu Olomouckého arcibiskupství
Josef Pilnáček, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, 5. vydání Brno 2011
Bartoloměj Paprocký z Hlohol Zrcadlo slavného markrabství Moravského, Praha 1963
Slezský stavovský archiv v Opavě 1318-1850, Knihy půhonné a nálezové, Velký Petřvald. 1536-1948
Jiří Stibor, Stará Bělá 1997
Ladislav Juroš, Stará Ves 2006
Jiří Brňovják a kol.: Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště, Český Těšín 2010
Dagmar Stryjová: Městys Račice, Račice 2009