Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Strukturní analog

Strukturní analog, též chemický analog nebo jen analog, je chemická sloučenina, jejíž struktura je podobná jiné sloučenině, ale liší se v nějaké své části.[1][2][3]

Rozdíl může být v jednom nebo více atomech, funkčních skupinách, nebo dílčích strukturách, které jsou nahrazeny jinými. Strukturní analog lze, alespoň teoreticky, vytvořit ze druhé sloučeniny. Strukturní analogy jsou často navzájem izoelektronické.

I přes podobnou strukturu mohou mít strukturní analogy značně odlišné fyzikální, chemické, nebo biochemické vlastnosti.[4] Za účelem obcházení zákonů jsou vyvíjeny strukturní analogy nelegálních drog.

Příklady

Analogy neurotransmiterů

Strukturními analogy neurotransmiterů jsou často léčiva, například:

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Structural analog na anglické Wikipedii.

  1. Peter Willett; John M. Barnard; Geoffrey M. Downs. Chemical Similarity Searching. Journal of Chemical Information and Computer Sciences. 1998, s. 983–996. Dostupné online. doi:10.1021/ci9800211. 
  2. A. M. Johnson; G. M. Maggiora. Concepts and Applications of Molecular Similarity. New York: John Wiley & Sons, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0-471-62175-1. 
  3. N. Nikolova; J. Jaworska. Approaches to Measure Chemical Similarity - a Review. QSAR & Combinatorial Science. 2003, s. 1006–1026. doi:10.1002/qsar.200330831. 
  4. Yvonne C. Martin; James L. Kofron; Linda M. Traphagen. Do Structurally Similar Molecules Have Similar Biological Activity?. Journal of Medicinal Chemistry. 2002, s. 4350–4358. doi:10.1021/jm020155c. PMID 12213076. 

Související články

Kembali kehalaman sebelumnya