Strážce uherské koruny

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
Konkrétní problémy: Reference jsou maďarsky.
Strážce uherské koruny
Koronaőr
Znak Uherského království
Členský státUherskoUhersko Uhersko
Vytvoření14. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jako strážci koruny (maďarsky Koronaőr(ök), latinsky conservatores coronae) byly označovány osoby v Uherském království vybrané ke střežení uherské královské koruny svatého Štěpána.

Právní náležitosti

Do funkce strážce uherské královské koruny směli být jmenováni pouze šlechtici narození v Uhersku, a to bez ohledu na náboženské vyznání. Zpravidla byl zvolen jeden katolík a jeden protestant, a to i během společného zasedání obou komor Uherského zemského sněmu. Strážci koruny byli vybíráni sněmem a jmenováni panovníkem. Před uvedením do úřadu složili noví strážci koruny přísahu před králem a parlamentem. V pořadí hodností následovali po královských baronech (barones regni).[1]

Svatoštěpánská koruna byla držena pod dvojitým zámkem a jeden z jejích strážců měl vždy povinnost dlet v její blízkosti. K samotnému střežení byla přidělena ozbrojená stráž.[2] Úkolem korunních strážců bylo „starat se“ o korunu a symbolicky i prakticky zajišťovat bezproblémovou kontinuitu stráže.[3]

Za vlády Arpádovců střežili svatou korunu kanovníci v katedrále Panny Marie ve Stoličném Bělehradu, později světské řády ve Visegrádu a laici, jako bylo předepsáno v roce 1492 respektive v roce 1500. V 16. století byl zákonem za místo uchovávání koruny určen Bratislavský hrad a nakonec v roce 1791 hlavní město Budín,[4] odkud bylo možno korunu v době nebezpečí převézt na bezpečnější místo pouze s vědomím a souhlasem palatina.[1]

Seznam strážců koruny

  • 1514–1539 Petr Perényi[5] (1502–1548), sedmihradský vojvoda
  • ...
  • 1608–1622 Petr Révai[5] (1568–1622), státní úředník, voják, historik a filosof
  • 1622–1624 Pavel Apponyi[5]
  • 1625–1645 Jan Pálffy[5]
  • 1646–1660 Jan Kéry de Ipoly-Kér[5]
  • 1661– 1693 Štěpán Zichy (senior)[5]
  • 1693–1701 Štěpán Zichy (junior)[5]
  • 1701–1714 Mikuláš VI. Pállfy z Erdődu[5] (1657–1732), polní maršál císařské armády a uherský palatin
  • 1714–1734 Tomáš Nádasdy[5]
  • 1735–1741 Karel Zichy[5]
  • 1741–1744 Jan Esterházy[5]
  • ...
  • 1746–1764 Mikuláš Esterházy[5]
  • 1764–1765 Josef I. Keglevich de Buzin[5] (* 1729)
  • 1765–1772 Jan Csáky[5]
  • 1772–1795 Josef II. Keglevich de Buzin[5]
  • 1796–1798 Michal Nádasdy[5]
  • 1798–1831 Josef Splényi de Miháldy[5] (1744–1831), císařský komorník
  • 1831 Josef Sigrai[5]
  • 1831–1842 Gabriel Keglevich de Buzin[5] (1784–1854), zemský pokladník, tajný rada
  • 1842–1848 František Ürményi[5] (1780–1858), politik a ekonom
  • ...

Další strážci uherské koruny (výběr)

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koronaőrök na maďarské Wikipedii.

  1. ↑ a b A Pallas nagy lexikona. mek.oszk.hu [online]. [cit. 2022-12-21]. Dostupné online. (maďarsky) 
  2. ↑ latin nyelvű kifejezéssel custodes coronae
  3. ↑ az 1928. évi XXV. tc. szóhasználatával
  4. ↑ A rendek sérelmezték, hogy II. József a koronát a kincstárba tette. Az ő halálától kezdve, 1792-től a Szent Koronát a Budai Várban őrizték.
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Strážcovia koruny [online]. Šľachta. Stránka o histórii šľachtických rodov, 2006-08-10 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (slovensky) 

Související články