Dvorští úředníci v Uhrách byli státní hodnostáři v Uherském království.

Do úřadu byli původně jmenováni králem a bylo možné je kdykoli odvolat či nahradit. Později byly některé z úřadů obsazovány na základě volby Národního shromáždění.

Tito hlavní státní úředníci, případně doplnění jedním nebo dvěma ispány (zejména bratislavským a temešským), tvořili královskou radu.

Tito dvorští úřadníci byli také označováni jako zemští baroni, nejedná se však o analogii pozdějšího baronského šlechtického titulu.

Okruh zemských baronů se v průběhu historie opakovaně měnil. Za vlády krále Zikmunda Lucemburského byli za barony považováni nositelé následujících hodností (v závorce je uveden maďarský a latinský název funkce):

• hrabě-palatin (nádorispán, comes palatinus)
• sedmihradský vojvoda (erdélyi vajda , woyuoda Transsiluanus)
• zemský soudce (országbíró, iudex curiae regiae)
• bán Chorvatska, Slavonie, Dalmácie, Mačvy a Severinu
• nejvyšší taverník (tárnokmester, magister tavernicorum)
• nejvyšší dveřník (főajtónálló , ianitorum regalium magister)
• nejvyšší stolník (főasztalnok, dapiferorum regalium magister)
• vrchní číšník/pohárník (főpohárnok, pincernarum regalium magister)
• vrchní stájník (főlovászmester, agasonum regalium magister)
• išpán prešpurský a temešský (pozsonyi és a temesi ispán)
• hlavní pokladník (főkincstárnok, summus thesaurarius)
• sikulský župan (székelyek ispánja)
• tajný kancléř (titkos kancellár)

Kromě královských úředníků měla podobné úředníky i královna, a dokonce i mladší královský dvůr.

Jméno hodnostářů bylo odvozeno od jejich původního úřadu v okruhu krále, ale úřad se brzy oddělil od své skutečné činnosti vykonávané jeho nositelem a jejich podřízenými, s výjimkou korunovačního ceremoniálu.

V pozdějších dobách se místo přípony -mester (-mistr) v názvu úřadu stále častěji používala předpona fő- (nejvyšší, vrchní).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku A régi Magyarország főméltóságai na maďarské Wikipedii.

• Eckhart Ferenc: Magyar alkotmány- és jogtörténet. Szerkesztette, a jegyzeteket és az utószót írta Mezey Barna. Millenniumi magyar történelem/Historikusok.Osiris Könyvkiadó. Budapest 2000. ISBN 963-379-683-0.
• Magyar alkotmánytörténet. Szerk.: Mezey Barna. Osiris Kiadó, Budapest, 2005., ISBN 9633895324,
• Markó, László. A magyar állam főméltóságai Szent Istvántól napjainkig. Magyar Könyvklub. ISBN 963-547-085-1 (2000)