Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Stoklasná Lhota
Ulice v centru vesnice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Tábor
Okres	Tábor
Kraj	Jihočeský kraj
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°26′56″ s. š., 14°40′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	180 (2021)[1]
Katastrální území	Stoklasná Lhota (3,33 km²)
PSČ	391 37
Počet domů	70 (2011)[2]
Stoklasná Lhota
Další údaje
Kód části obce	19097
Kód k. ú.	619094
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stoklasná Lhota (německy Stoklas Lhota) je jednou z 15 místních částí města Tábor, od jehož středu je vzdálena 3,7 km (severně vzdušnou čarou). Do vzniku velkého Tábora v roce 1972 byla samostatnou obcí. Rozkládá se na ploše cca 14 ha východně od dálnice D3 (E55) – 6 km směr Praha od mimoúrovňové křižovatky silnic číslo 3 a 19 s E55 (“U Mašáta“). Příjezd do Stoklasné Lhoty je po komunikaci od Košína (ze silnice č. 603) a od Čekanic, vede sem autobusová linka městské hromadné dopravy (MHD Tábor) trasa: Náchod (Tábor) – Tábor město – Čekanice – Stoklasná Lhota. V roce 2011 zde trvale žilo 162 obyvatel.^[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1371,^[4] kdy darovali Petr, Václav a Smil z Dírného s Petrem ze Dvorce jeden lán pole „…ve Lhotě Stoklasné a úrok v Myskovicích klášteru v Sezimově Ústí, kterýž se za to zavázal, že bude na ně při modlitbách a mšemi zádušními vzpomínati“. Od 15. století náležela ves Hýlovcům z Polkovic, kteří ji připojili k Měšicům u Tábora.

V roce 1810 získal panství Měšice u Tábora, včetně Stoklasné Lhoty, Jan Karel Hanygar z Eberka. Ten po smrti Jana Prokopa, zvaného „Holý“ ze Stoklasné Lhoty č. 8, jmenoval roku 1811, rychtářem jeho syna Františka Prokopa, zvaného "Holý" ze Stoklasné Lhoty č. 17.

• U komunikace ve vesnici se nalézá návesní kaple.

Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v ranních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.

• Stoklasná Lhota
• 
  Návesní kaple
• 
  Kříž u silnice na Tábor
• 
  Pohled na část vesnice
• 
  Konec obce
• 
  Ulice k jihu
• 
  Hasičská zbrojnice

• Bada, Josef: "Stručné dějiny barokního zámku v Táboře-Měšicích" (příspěvek v knize Christiany Berwidové-Buquoyové: "Tábor-Měšice", České Budějovice 2005)
• Cikhart, Roman: "Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný", Tábor 1922
• Pippich, Martin: "Po stopách předků a potomků husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného 'Veliký'. Válečný zločinec nebo pokrokový kazatel?", RFE, Vídeň 1968

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stoklasná Lhota na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích