Náchod (Tábor)

Náchod
Kaple v Náchodě (2019)
Kaple v Náchodě (2019)
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°26′6″ s. š., 14°39′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel340 (2021)[1]
Katastrální územíNáchod u Tábora (3,51 km²)
PSČ390 03
Počet domů104 (2011)[2]
Náchod
Náchod
Další údaje
Kód části obce101257
Kód k. ú.701254
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Náchod (u Tábora) (německy Nachod)[3] je místní část města Tábora, původně byl samostatnou obcí příslušící k hradu Příběnice. V roce 2011 zde trvale žilo 293 obyvatel.[4]

Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou[5] silnic č. 19 a č. 603 (zástavba je zejména podél silnice 603 – bývalé E55 – v délce cca 1 km). V blízkosti je vodní nádrž Malý Jordán se známým rekreačním zařízením.[6] Do obce vede linka městské hromadné dopravy. Na severním okraji je velká[7] benzinová stanice. V Náchodě je také Sbor dobrovolných hasičů s dlouholetou tradicí, který byl založen roku 1902.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[8] V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru zkonfiskována, ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět.

Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1549), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744). Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století.

Obecní správa

V letech 1880–1921 k obci patřily Radimovice u Tábora a Svrabov.[9]

Pamětihodnosti

  • Kaple

Fotogalerie

  • Dům (2019)
    Dům (2019)
  • Usedlost (2019)
    Usedlost (2019)
  • Ulice (2019)
    Ulice (2019)
  • Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora
    Křižovatka silnic 19 (přes Jordán) a 603, vpravo vzadu kemp Malý Jordán, vlevo dole okraj Tábora
  • Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice
    Pohled od Náchoda na harfový most, vlevo v pozadí Tábor-Čekanice
  • Voda z Malého Jordánu 13. srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě)
    Voda z Malého Jordánu 13. srpen 2002 (u zahrádek v Náchodě)

Odkazy

Reference a poznámky

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  5. ↑ Dne 14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část obchvatu města – na severním okraji (Klokoty-Náchod).
  6. ↑ Dne 3. března 1979 se zde na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze.
  7. ↑ Dne 1. května 1980 byla otevřena benzinová čerpací stanice se samoobslužným provozem, tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice.
  8. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 471, 627. 

Literatura

  • CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

Externí odkazy

Části města Tábor
Části obce