Horky (německy Bergstädtel bei Tabor) jsou vesnice, část města Tábor.
Historie
První písemná zmínka přímo o Horkách pochází z roku 1554.[3] Ovšem už v roce 1268 zvěstuje kronika Vítkovců, že se zde nacházely stříbrné doly, které Sezema z Ústí nechtěl králi Přemyslu Otakaru II. vydat a raději je „pobořiti ráčil“.
V 16. století však bylo dolování stříbra obnoveno, jak vyplývá ze zprávy královského perkmistra. Pracovalo se zde dokonce na třech místech. Jedna ze štol prý byla zavalena vodou a proto kutání stříbra se zaměřilo na zbývající dvě štoly, které měly – na tu dobu – úctyhodnou hloubku, cca 16 metrů (30 láter). Podle zpráv doručených císařovi Maxmilianovi do Vídně v letech 1549–1579, byla u Pintovky jedna ze štol prodloužena až na cca 460 metrů (900 láter).
Z let 1592–1764 existují záznamy pouze kusé, protože stříbrná žíla se asi vyčerpala a kutání ochablo na minimum. Tak např. v roce 1767 pracovalo na Horkách a Pintovce všeho všudy, kromě šichtmistra a písaře, jedenáct havířů. V roce 1770 práce dokonce na několik desetiletí ustaly.
V roce 1832 bylo dolování opět obnoveno, ale pro velmi nízkou produktivitu v roce 1854 zastaveno. V roce 1857 nastoupilo 10 horníků, aby obnovili pokusy hledat další stříbrné žíly. Pokusy byly vesměs neúspěšné a tak byli v roce 1860 na Horkách pouze tři pracovníci. V témže roce byly veškeré aktivity v dolech zastaveny, neboť šachty provalila voda a spodní části, kde by snad mohla být nějaká zbývající ložiska, byly beznadějně zaplaveny vodou.
Rudolf Cikhart k tomu dodává: „Spodina na Horkách obsahuje stříbronosný leštěnec olovnatý, červené a hnědé blejno (Sprödglaserz), též ryzí stříbro mechovité a vláskovité a něco rudku klencového v žilách křemene jež se táhnou v rule.“ Naproti tomu Urbář táborský ze 16. století se zmiňuje o dolování „zlata“ na Horkách a Pintovce, ten ale nebazíruje na přesných empirických důkazech a jeho záznamy jsou z větší části mystifikacemi.[zdroj?] Je přesto možné, že byly zlaté žily v těchto místech ve středověku hledány.
Ještě koncem devadesátých let zde bydlel se svojí ženou Marií, Jan Nepomuk Nádherný z Borutína, než se přestěhoval na svůj zámek v Chotovinách u Tábora.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
| Rok
|
1869
|
1880
|
1890
|
1900
|
1910
|
1921
|
1930
|
1950
|
1961
|
1970
|
1980
|
1991
|
2001
|
2011
|
2021
|
| Počet obyvatel
|
150
|
233
|
254
|
218
|
268
|
273
|
234
|
279
|
303
|
441
|
607
|
705
|
720
|
943
|
1 047
|
| Počet domů
|
29
|
37
|
39
|
39
|
44
|
45
|
49
|
83
|
127
|
108
|
155
|
212
|
230
|
309
|
359
|
Obecní správa
Při sčítání lidu v roce 1869 Horky byly osadou obce Čelkovice v okrese Tábor. V letech 1880–1971 byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 je částí města Tábor ve stejnojmenném okrese.[6]
Doprava
Přes vesnici vede železniční trať Tábor–Bechyně z roku 1903.
Reference
Literatura
- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy
| Části města Tábor |
|
| Části obce | |
