Stará švýcarská konfederace (německyCorpus helveticum, francouzskyCorps helvétique, italskyCorpo helvetico, latinskyConfoederatio helvetica) či Staré spříseženství nebo zkráceně jen Stará konfederace (německyAlte Eidgenossenschaft), po reformaci také Republika Švýcarů (francouzskyRépublique des Suisses, latinskyRepublica Helvetiorum) jsou různá označení pro podobu švýcarské „konfederace“ od spojení „prakantonů“ Uri, Schwyz a Unterwalden v roce 1291 do takzvaného Věčného spolku až do příchodu Francouzů a vzniku Helvétské republiky v roce 1798.
Nešlo o národní stát ani o svazek států, ale o volné spolkové spojení jednotlivých kantonů. Z původního jádra, dnešního centrálního Švýcarska, se Konfederace rozšiřovala, takže do poloviny 14. století k ní patřily i oblasti měst Curych a Bern. Tento spolek či spříseženství byl bezprostředně podřízenSvaté říši římské.
Historie
Idealizovaná podoba složení přísahy při vytvoření Staré švýcarské konfederace roku 1291Stampferova medaile „Bundestaler“ se znaky třinácti kantonů, navržena 1546
Do roku 1353 se ke třem původním kantonům přidaly kantony Glarus a Zug a městské státy Lucern, Curych a Bern, čímž vznikla Stará konfederace, která v této podobě setrvala po většinu 15. století. Ve 40. letech 14. století byl Curych z konfederace načas vypuzen kvůli rozbrojům týkajícím se území Toggenburgu (takzvaná stará curyšská válka). Připojení dalších členů vedlo k významnému posílení moci a bohatství spolku, zejména díky vítězstvím nad burgundským vévodouKarlem Smělým během 70. let 15. století a také úspěchu švýcarských žoldnéřů. Od roku 1481 se ke spolku začaly připojovat další kantony.
Územní struktura Staré švýcarské konfederace byla velice složitá. Vedle plnoprávných členů, jimiž byly kantony, zde byla spojenecká území (podobně jako kantony vedly samostatnou politiku, přičemž měly uzavřeny spojenecké dohody s jedním, či více kantony), několik patronátů (byly pod protektorátem spojeneckých území, či kantonů), celá řada společných panství (panství spravovaná více kantony) a několik poddanských území (území spravovaná kantonem), či spojeneckým územím.
Třináct suverénních kantonů
13 starých kantonů a jimi přímo spravovaná území v 18. stoletíStará švýcarská konfederace v 18. století
Knížectví/Hrabství Neuchâtel – 1406/1529 spojenecké dohody s kantony Bern a Solothurn; 1495 spojenecká dohoda s kantonem Fribourg; 1501 spojenecká dohoda s kantonem Lucern
údolí Urseren – 1317–1410 spojenecká dohoda s kantonem Uri; 1410 připojeno ke kantonu Uri
Weggis – 1332–1380 spojenecké dohody s kantony Uri, Schwyzem, Unterwaldenem, Lucernem; 1480 připojeno ke kantonu Lucern
město Murten – 1353–1475 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1475 společné panství
město Payerne – 1353–1536 spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1536 připojeno ke kantonu Bern
údolí Saanen a Château-d’Oex - 1403–1555 (Horní Gruyères, část Hrabství Gruyères); spojenecká dohoda s kantonem Bern; 1555 připojeno ke kantonu Bern
Bellinzona – 1407–1419 spojenecké dohody s kantony Uri a Obwaldenem; 1419–22 společné panství
Hrabství Sargans – 1437–1483 spojenecké dohody s kantony Schwyz a Glarus; 1483 společné panství
Svobodné hrabství Sax-Forstegg – 1458–1615 spojenecká dohoda s kantonem Curych; 1615 připojeno ke kantonu Curych
město Stein am Rhein – 1459–1484 spojenecká dohoda s kantony Curych a Schaffhausen; 1484 připojeno ke kantonu Curych
Hrabství Greyerz (Dolní Greyerz) – 1475–1555; poté připojeno ke kantonu Fribourg
Hrabství Werdenberg – 1493–1517 spojenecké dohody s kantonem Lucernem; 1517 připojeno ke kantonu Glarus
město Rottweil – (1463–1507 a 1519–1689 spojenecké dohody se 13 kantony; po roce 1632 spojenecké dohody jen s kantony Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Solothurn a Fribourg
Knížecí biskupství Basilej – 1579–1735 spojenecké dohody s kantony Lucern, Uri, Schwyz, Unterwalden, Zug, Solothurn a Fribourg
Společná panství
Mapa Společných panství Staré švýcarské konfederace v 18. stoletíMapa Italských fojtství Staré švýcarské konfederaceZnak v Stumpfově kronice, 1748(?)
Německojazyčná společná fojtství:
Freiamt – dobyto roku 1415 a od té doby byl společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 se členilo na Horní Freiamt, spravovaný osmi kantony a Dolní Freiamt, jenž byl ve správě kantonů Curych, Bern a Glarus.
Badenské hrabství – dobyto roku 1415 a od té doby bylo společným panstvím sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Uri); v letech 1443–1712 spravováno osmi kantony, poté spravováno jen kantony Curychem, Bernem a Glarusem
Hrabství Sargans – 1460/83 společné panství sedmi kantonů (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
Lankrabství Thurgau – 1460 spravováno sedmi kantony (na správě se nepodílel kanton Bern); po roce 1712 spravováno osmi kantony
Panství Rýnské údolí – 1490 spravováno společně s říšským opatstvím St. Gallen a osmi kantony, ale bez kantonu Bern; od roku 1500 se na správě podílel také kanton Appenzell a od roku 1712 také kanton Bern
Tříúdolní Italská fojtství:
Jednalo se o společná panství kantonů Uri, Schwyz a Nidwalden
V případě následujících tří fojtství se od roku 1512 jednalo o společná panství dvanácti kantonů, ale již o tři roky později o ně konfederace trvale přišla a nyní se jedná o součást Itálie, přesněji italských regionů Lombardie a Piemontu
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
