PROFILPELAJAR.COM

Série článků na téma ; Alternativní medicína
	Všeobecné informace;
	Alternativní medicína; Pseudověda; Evidence Based Medicine; Antiscientismus; Skepticismus; Vědecký skepticismus; Lékařství; Bioetika;
	Alternativní medicína;
	Access Bars; Akupresura; Akupunktura; Alternativní metody v léčbě rakoviny; Antroposofická medicína; Apiterapie; Aplikovaná kineziologie; Aromaterapie; Aurikuloterapie; Bachova květová terapie; Balneologie; Baňkování; Biomagnetismus; Bioterapie; Breussova dieta; Detoxikace (alternativní medicína); Detoxikační náplasti; Funkční medicína; Gemmoterapie; Haloterapie; Holotropní dýchání; Homeopatie; Hypnoporod; Chromoterapie; Iridologie; Kraniosakrální biodynamika; Moxování; Naprotechnologie; Naturopatie; Paňčakarma; Psychotronika; Radionika; Reiki; Reflexologie; Rolfing; Speleoterapie; Su Jok terapie; Šiacu; Techniky emoční svobody; Tejpování; Terapeutický dotek; ThetaHealing; Urinoterapie; Ušní svíce; Vaginální napařování;
	Tradiční medicína;
	Ájurvéda; Středověké lékařství; Starořecké lékařství; Šamanismus; Tradiční čínská medicína;
	Konspirační teorie;
	Big Pharma; Očkování a autismus; Chemtrails;

Speleoterapie je podpůrná alternativní léčebná metoda pro pacienty s nejrůznějšími typy respiračních onemocnění, jako jsou astma, alergické rýmy, dermorespirační syndrom nebo recidivující katary horních cest dýchacích. K léčení těchto problémů speleoterapie využívá jeskynního klimatu. Speleoterapeutické sanatorium funguje například ve Zlatých Horách ve Slezsku nebo v Moravském krasu.

Speleoterapie se využívá jako doplněk celoroční léčby pacienta, kterou kontroluje jeho ošetřující lékař (většinou příslušný alergolog). Nenahrazuje EBM léčbu.
Podle Cochrane Collaboration nebyly o účinnosti speleoterapie nalezeny žádné důkazy a je zapotřebí dalšího výzkumu.

Historie

Ve středověku měl být blahodárný jev jeskynního prostředí připisován nadpřirozeným silám, tyto jeskyně byly většinou prohlášeny za poutní místa nebo se staly lázeňskými městy.^[1] První písemné zmínky o speleoterapii jsou z 15. století z polských solných dolů Wieliczka.^[2]
Počátky moderní speleoterapie spadají do 40. let 20. století. Speleoterapie se začala pro léčbu astmatických chorob provádět v jeskyních Ennepetal, Kluttert a Münstertal (Německo). ^[zdroj?] Se speleoterapií, nejen jako doplňkovou metodou, ale jako metodou rehabilitační, je spojován K. H. Spannagel. V roce 1949 zřídil lůžkovou jednotku v jeskyni Kluttert a využíval ji k léčbě a pozorování pacientů s astmatem.^[zdroj?]

První mezinárodní speleoterapeutické sympozium se konalo v roce 1971 v Ennepetalu (Německo), později bylo pořádáno každé 2-4 roky v různých zemích. Na mezinárodním setkání „Interasma'89“ pořádaným Mezinárodní astmatologickou asociací roku 1989 v Praze s Československou asociací astmatologů a astmatoložek České lékařské společnosti J. E. Purkyně - Československé společnosti alergologie a klinické imunologie a Speleoterapeutickou komisí se diskutovalo o vědeckých pracích z oblasti speleoterapie v krasových jeskyních.^[3]

V říjnu 1992 na 10. mezinárodním speleoterapeutickém sympoziu v Bad Bleiberug v Korutanech byl založen vědecký výbor, který stanovil směrnice pro fyzikální a chemická měření jeskyních určených pro speleoterapii.^[3]

Stálá komise pro speleoterapii

Stálá komise pro speleoterapii byla založena v roce 1969 německým lékařem K. H. Spannagelem. Vznikla při nevládní organizaci a konzultativním členu UNESCO – Mezinárodní speleologické unii (Unio Internationale de Spéléologie, UIS). Sdružuje odborníky přírodních i lékařských věd z 32 center z České republiky, Francie, Gruzie, Itálie, Kirgistánu, Maďarska, Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Řecka, Slovenska, Slovinska a Ukrajiny. Vypracovala počáteční kvalitativní i kvantitativní normy pro léčebné využití přírodních zdrojů podzemního prostředí a přispěla tak k rozvoji vědeckého výzkumu a aplikace speleoterapii.^[1]

Speleoterapie v ČR

První speleoterapii v ČSSR provedl Mgr. Štefan Roda na Slovensku v jeskyni Tombašek ve Vysokých Tatrách (r. 1969). V letech 1973–1976 lékařky Timová a Valtrová z Dětské kliniky v Banské Bystrici léčily speleoterapií dětské astmatiky s příznivými výsledky, které publikovaly v odborné medicínské literatuře.^[4]^[5] Od roku 1981 do roku 1985 se stala speleoterapie předmětem oficiálních vědecko-výzkumných úkolů, řešených v kompetenci ministerstva zdravotnictví a Geografického ústavu Československé akademie věd. Roku 1985 byla speleoterapie uznána jako oficiální klimatická léčebná metoda.^[1]

Podle předsedy stálé komise pro speleoterapii Mezinárodní speleologické unie prof. MUDr. Svetozára Dluholuckého^[6] je speleoterapie „přírodním způsobem léčby astmatu a alergií, který by bylo hříchem nevyužít“.^[7] Ten od roku 1974 vedl výzkum v Bystrianské jeskyni, podle kterého došlo k pětinásobnému poklesu respiračních onemocnění a astmatu u sledovaných dětí. V roce 1997 prováděl další výzkum na 111 astmatických dětech se stejnými výsledky.^[8] Alergologové a imunologové ale zůstávají skeptičtí.^[7]

V České republice jsou dvě speleoterapeutická centra: Dětská léčebna v Ostrově u Macochy a Dětská léčebna respiračních onemocnění ve Zlatých Horách. Dětská ozdravovna v Mladči-Vojtěchově byla uzavřena roku 2014.^[9]

Mezinárodní sympozia

2008 - XIII. mezinárodní sympozium o speleoterapii, 23. až 25. října v Blansku.
2012 - XIV. mezinárodní sympozium o speleoterapii ve dnech 4. až 6. října v Turdě (župa Kluž, Rumunsko), se 143 účastníky z 11 různých zemí.
2013 - Speleoterapeutické sympozium v rámci Mezinárodního speleologického kongresu UIS v Brně.
2014 - XV. mezinárodní sympozium o speleoterapii ve dnech 23. až 25. října ve Wieliczce v Polsku.
2011 - Národní konference o speleoterapii v Turdě, pořádaná Národním institutem rehabilitace, tělovýchovného lékařství a balneoklimatologie, v Bukurešti v Rumunsku a Výkonnou jednotkou pro financování vysokého školství, výzkumu, vývoje a inovací (UEFISCDI) - Ministerstvo školství, výzkumu, cestovního ruchu a sportu (MECTS), věnovaná výsledkům projektu 2550 (smlouva o financování 42120/2008-2012 Národního plánu výzkumu, vývoje a inovací z Rumunska).
Konference speleoterapie v Solotvině na Ukrajině v letech 2013, 2015.
Semináře ve Wieliczce v Polsku v letech 2013, 2014.
2016 - Pracovní setkání v Turdě, Rumunsko, za účasti odborníků v oblasti speleoterapie a hornické turistiky z Wieliczky, Polsko.

Metoda

Některé parametry podzemního prostředí mají mít pozitivní vliv zejména na imunitní systém člověka. Má se jednat především o ionizované ovzduší, radioaktivita, geomagnetismus, biotické a abiotické alergeny, vysoká vlhkost a aerosol obsahující prvky matečných hornin. Prostředí jeskyň má poměrně nízkou hodnotu pH a nachází se v něm přirozený aerosol s obsahem řady iontů ovlivňujícím sliznice dýchacích cest.^[10] Inhalace negativně ionizovaného vzduchu zvyšuje mukociliální aktivitu a tím čisticí schopnost dýchacích cest.^[4]
Hlavní účinek speleoterapie má spočívat v příznivém ovlivňování stavů se sníženou imunitou a alergických onemocnění. Tato metoda nenahrazuje medikamenty, ale doplňuje komplexní léčbu v dlouhodobém léčebném plánu stanovenou ošetřujícím lékařem. Její účinek spočívá ve snížení dávek medikamentů, a v některých případech dokonce i jejich úplném vynechání.^[10]

Speleoterapie je soubor rehabilitačních, dechových a komplexních cvičení, která nemá nahrazovat léčbu, ale má být podpůrným prostředkem.^[7]
Podle ředitele Dětské léčebny v Ostrově u Macochy Pavla Slavíka je to:^[4]

Pobyt v jeskyni
Odborná rehabilitace – cvičení pro astmatiky spojené s dechovou gymnastikou
Rekondiční programy – sportovní rekondice a dovednost, obratnost a vytrvalost
Reedukační programy – správná hygiena, režim, oblékání, náhled na vlastní zdravotní stav, vztah ke sportu a pohybu
Výchova a psychoterapie – vztah k přírodě, vztah ke zdraví, odstraňování úzkosti, nejistoty, agresivity

Výzkum

Doc. Horymír Malota vedl výzkumný tým, který testoval v letech 1985–1987 pacienty speleoterapeutické ozdravovny v Mladči a dospěl ke klinicky ověřenému poznání, „že jednotlivé faktory podzemního prostředí, resp. jejich komplex spjatý vnitřními i vnějšími interakcemi, stimulují a modulují přímo imunitní systém lidského organismu. Potvrdil, že opakovaný pobyt v podzemním prostředí sám o sobě - bez použití antiastmatických, antihistaminových či imunomodulačních farmaceutických preparátů- vyvolává u sekrečního a lymfálního lysozomu a imunoglobinů pozitivní a již po několika dnech pobytu měřitelné změny v takové míře, jaké nelze dosáhnout žádným z existujících umělých imunomodulátorů.“^[1]^[4]

Některé faktory charakterizující jeskynní endoklima jsou sporné. V jeskynním aerosolu sice teoreticky může být vysoký obsah Ca a Mg iontů, ale prakticky se v dosud známých léčebných lokalitách nevyskytuje, koncentrace Ca a Mg je všude stejná jako v okolním vzduchu. Bylo prokázáno, že koncentrace Ca a Mg v jeskynním ovzduší nejsou tak významně zvýšeny, aby mohly být považovány za léčebný faktor.^[4]
Sporná je i zvýšená koncentrace CO₂, či nepřítomnost alergenů v jeskyni (výskyt některých plísní ve velmi malém množství), nebo nepřítomnost ozonu.^[4]

Podle Cochrane Collaboration kritéria pro zařazení do metastudie z roku 2001 splnily tři studie zahrnující celkem 124 dětí s astmatem, ale pouze jedna studie měla přiměřenou metodologickou kvalitu. Dvě studie uváděly, že speleoterapie měla příznivý krátkodobý účinek na funkci plic. Ostatní výsledky nebylo možné spolehlivě vyhodnotit. Vzhledem k malému počtu studií nelze na základě dostupných důkazů učinit spolehlivý závěr o tom, zda jsou speleoterapeutické intervence účinné při léčbě chronického astmatu. Je třeba provést randomizované kontrolované studie s dlouhodobým sledováním.
O účinnosti speleoterapie nebyly nalezeny žádné důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií a je zapotřebí dalšího výzkumu.^[11]

Podle rumunského systematického přehledu z roku 2017 je speleoterapie je cennou léčebnou metodou astmatu a dalších respiračních problémů, ale v mezinárodních databázích se nachází pouze několik studií, což odráží specifičnost této oblasti. Na druhou stranu základní studie na laboratorních zvířatech a na buněčných kulturách in vitro prokázaly účinnost a užitečnost speleoterapie.^[12]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d JIRKA, Zdeněk. Speleoterapie: principy a zkušenosti. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001. 282 s. ISBN 80-244-0346-3.
↑ Jeskyně jsou nejen krásné, ale dokážou i léčit. Třeba astmatiky či alergiky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-09-12. Dostupné online.
↑ ^a ^b YU, Simionca. «Speleotherapy commission / commission de speleotherapie» of UIS – ICSU and UNESCO member; role in the development of speleotherapy, halotherapy and speleoterapeutic tourism. S. 45. Астма та алергія [online]. Ukrainian specialists association of asthma and allergy problems, 2018. Roč. 2018, čís. 2, s. 45. Dostupné online. ISSN 2307-3373. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f GROSSOVÁ, Jana. Efektivita speleoterapie u dětí s chronickým onemocněním z pohledu rodičů a pedagogů [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, 2009. Dostupné online.
↑ SKOŘEPA, Hynek. Zajímavosti z historie a současnosti speleoterapie [online]. [cit. 2021-12-21]. Dostupné online.
↑ BARTOŠOVIČOVÁ, Marta. Profesor Svetozár Dluholucký získal ocenenie Osobnosť vedy a techniky 2019. Veda na dosah [online]. Centrum vedecko-technických informácií Slovenskej republiky, 13. 11. 2019. Dostupné online. (slovensky)
↑ ^a ^b ^c OKOLIČÁNIOVÁ, Eva. Speleoterapia nenahrádza liečbu, ale jej efekt je nepopierateľný. Pravda.sk [online]. Our Media SR, 26. 8. 2011. Dostupné online. (slovensky)
↑ VOŠTENÁKOVÁ, Zuzana. Speleoterapia [online]. Bedeker zdravia, 5. 4. 2011. Dostupné online. (slovensky)
↑ TAUBEROVÁ, Daniela. Bývalá ozdravovna ve Vojtěchově našla majitele. Její další osud je ve hvězdách. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2019-04-29. Dostupné online.
↑ ^a ^b DRBAL, Karel. Zavádění speleoterapie v Gruzii. Ochrana přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 21. 10. 2018. Roč. 2018, čís. 5. Dostupné online. ISSN 1210-258X.
↑ BEAMON, Sylvia P; FALKENBACH, Albrecht; FAINBURG, Grigory; LINDE, Klaus. Speleotherapy for asthma. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. Cochrane Collaboration, 2001-04-23. Roč. 2001, čís. 2. ISSN 1469-493X. DOI 10.1002/14651858.CD001741. (anglicky)
↑ MUNTEANU, Constantin. Speleotherapy - scientific relevance in the last five years (2013 – 2017) – A systematic review. S. 252–254. Balneo Research Journal [online]. Romanian Association of Balneology, Editura Balneara, 2017-12-01. Roč. 8, čís. 4, s. 252–254. ISSN 2069-7619. DOI 10.12680/balneo.2017.161. (anglicky)