Sopwith 3F.2 Hippo byl prototyp britského dvoumístného stíhacího letounu vzniklý v době první světové války. Jednalo se o jednomotorový dvouplošník s výrazným negativním stupněním křídel. Typ nebyl úspěšný, jelikož Royal Flying Corps dal přednost již vyráběnému Bristolu Fighter.
Vznik a vývoj
Sopwith Aviation Company v létě 1917 navrhla dvoumístný stíhací dvouplošník, označený 3F.2 Hippo, s možným cílem nahradit Sopwith 1½ Strutter ve francouzských leteckých silách.[2]:s.228 Typ nebyl objednán britskou komisí pro vojenské letectví Air Board, která společnosti Sopwith pouze udělila oprávnění ke stavbě prototypu ve vlastní režii.
Hippo byl navržen s cílem poskytnout co nejlepší výhled pilotovi i pozorovateli-střelci, čemuž byla podřízena celá konstrukce letounu. Křídla s dvoukomorovým systémem vzpěr měla značné negativní stupnění (2 stopy a 3 palce, ~0,69 m),[2]:s.236 s kokpitem pilota před náběžnou hranou horního křídla a stanovištěm střelce za jeho zadním nosníkem. Trup vyplňoval mezeru mezi křídly, a hlavy obou členů osádky byly v jedné rovině s horním křídlem, v jehož náběžné a odtokové hraně byly výřezy pro zlepšení zorného pole pilota i střelce.[3]:s.4–5
Pilot ovládal dva synchronizované 7,7mm kulomety Vickers, zatímco střelec měl dva kulomety Lewis stejné ráže, lafetované samostatně na výkyvných závěsech v přední a zadní části kokpitu.[1]:s.156 Pohonnou jednotku představoval jedenáctiválcový rotační motor Clerget 11, vybraný pravděpodobně protože nebyl příliš užíván jinými typy.[4]
První prototyp Sopwithu Hippo vzlétl poprvé 13. září 1917[5][1]:s.155 Během letových zkoušek bylo zjištěno, že dosahuje horších výkonů a je náročnější na ovládání než Bristol F.2 Fighter, který již byl zaveden do služby.[3]:s.5 Navzdory těmto výsledkům, které znamenaly, že Royal Flying Corps o typ neprojevil zájem, společnost Sopwith prototyp přestavěla, se zvětšeným vzepětím horního křídla, stupněním sníženým na 1 stopu a 9⅜ palce (~ 0,54 m),[6] a zvětšenou svislou ocasní plochou. Původní lafetace pohyblivých kulometů Lewis byla nahrazena obvyklejším oběžným kruhem Scarff s jedním kulometem téhož typu.[3]:s.5–6 Přestavěný prototyp vzlétl poprvé v dubnu 1918 a druhý jej následoval v červnu téhož roku.[5][p. 1] K další výrobě nedošlo.
Specifikace
Údaje podle[7]
Technické údaje
- Osádka: 2 (pilot a střelec)
- Délka: 7,46 m (24 stop a 6 palců)
- Rozpětí křídel: 11,81 m (38 stop a 9 palců)
- Výška: 2,85 m (9 stop a 4 palce)
- Nosná plocha: 31,6 m² (340 čtverečních stop)
- Prázdná hmotnost: 673 kg (1 481 lb)
- Vzletová hmotnost: 1 177 kg (2 590 lb)
- Pohonná jednotka: 1 × jedenáctiválcový rotační motor Clerget 11Eb
- Výkon pohonné jednotky: 200 hp (149 kW)
Výkony
- Maximální rychlost: 185 km/h (100 uzlů, 115 mph) ve výši 3 050 m (10 000 stop)
- Praktický dostup: 5 200 m (17 000 stop)
- Stoupavost: 5,1 m/s (1 000 stop za minutu)
- Výstup do výše 3 050 m (10 000 stop): 13 minut 25 sekund
Výzbroj
Odkazy
Poznámky
- ↑ Podle některých pramenů byl stroj se zmenšeným stupněním křídel nově vyrobený, nikoliv vzniklý přestavbou prvního prototypu.[2][4]:s.228
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sopwith Hippo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Davis 1999
- ↑ a b c Robertson 1970
- ↑ a b c Bruce 1969
- ↑ a b Mason 1992, s. 123
- ↑ a b Green and Swanborough 1994, s. 538
- ↑ King 1981, s. 218
- ↑ Bruce 1957, s. 621
Literatura
- BRUCE, J.M. British Aeroplanes 1914-18. London: Putnam, 1957. (anglicky)
- BRUCE, J.M. Planes of the First World War: Volume Three, Fighters. London: Macdonald, 1969. ISBN 0-356-01490-8. (anglicky)
- DAVIS, Mick. Sopwith Aircraft. Ramsbury, Marlborough, Wiltshire: Crowood Press, 1999. ISBN 1-86126-217-5. (anglicky)
- GREEN, William; SWANBOROUGH, Gordon. The Complete Book of Fighters. New YorK: Smithmark, 1994. ISBN 0-8317-3939-8. (anglicky)
- KING, H.F. Sopwith Aircraft 1912-1920. London: Putnam & Company Ltd, 1981. Dostupné online. ISBN 0-370-30050-5. Kapitola 3F.2 Hippo, s. 214-218. (anglicky)
- MASON, Francis K. The British Fighter since 1912. Annapolis, MD: US Naval Institute Press, 1992. ISBN 1-55750-082-7. (anglicky)
- JAMES, Derek N. Westland Aircraft since 1915. 1. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1991. Dostupné online. ISBN 0-85177-847-X. Kapitola Wagtail, s. 74–80. (anglicky)
- ROBERTSON, Bruce. Sopwith – The Man and His Aircraft. Letchworth: Air Review, 1970. ISBN 0-900435-15-1. (anglicky)
Související články
- Související vývoj
- Letadla podobného určení, konfigurace a období
Externí odkazy