B.E.8 představoval vyvrcholení vývoje dřívějšího typu B.E.3 a byl posledním z řady strojů B.E. s rotačním motorem. Hlavní změny proti B.E.3 představovalo posazení trupu na spodní křídlo, jak bylo obvyklé u dvouplošníků s tažně instalovanou pohonnou jednotkou, a ocasní plochy odpovídající typu B.E.2. V továrně Royal Aircraft Factory ve Farnborough vznikly tři prototypy s jedním dlouhým kokpitem pro oba členy osádky. Sériové stroje měly dva samostatné kokpity, a jejich výroba probíhala u subdodavatelů. V roce 1915 vznikla vylepšená varianta B.E.8a s křídly z typu B.E.2c s křidélky namísto dosavadního kroucení křídel a přepracovanými ocasními plochami, odpovídajícími stoji B.E.2e,[1]:s.176 které měly kompenzovat tendenci původního provedení ke vstupu do vývrtky.[1]:s.176
Operační historie
Obě provedení stroje byla zavedena do služby u Royal Flying Corps a v malých počtech sloužila v letech 1914 a 1915 na francouzské frontě, ale většina byla užívána u cvičných jednotek.
ANGELUCCI, Enzo. The Rand McNally Encyclopedia of Military Aircraft, 1914-1980. San Diego, California: The Military Press, 1983. ISBN0-517-41021-4. (anglicky)
BRUCE, J.M. British Aeroplanes 1914-18. London: Putnam, 1957. (anglicky)
BRUCE, J.M. The Aircraft of the Royal Flying Corps (Military Wing). London: Putnam, 1982. ISBN0-370-30084-X. (anglicky)
HARE, Paul R. The Royal Aircarft Factory. London: Putnam, 1990. Dostupné online. ISBN0-85177-843-7. Kapitola B.E.8 / B.E.8a, s. 171–175 / 175–177. (anglicky)
The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. S. 2819. (anglicky)