PROFILPELAJAR.COM

	; vlajka
Geografie	; Smederevský sandžak roku 1791
	; Smederevský sandžak roku 1791
Hlavní město	Smederevo (1459–1521); Bělehrad (1521–1817)
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Srbové, Turci, Maďaři, Židé
Náboženství	sunnitský islám, srbské ortodoxní, římskokatolické, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Osmanská říše (provincie)
	Státní útvary a území
	Srbský despotát
	Bělehradský banát
	Srbské království (1718–1739)
	habsburská okupace Srbska (1788–1792)
	revoluční Srbsko
	habsburská okupace Srbska (1686–1691)
	Srbské království (1718–1739)
	habsburská okupace Srbska (1788–1792)
	revoluční Srbsko
	Srbské knížectví

Smederevský sandžak (turecky Semendire Sancağı, Liva-i Semendire^[1]), kolokviálně též Bělehradský pašalík (turecky Belgrad Paşalığı) byl územně správní celek osmanské říše rozkládající se na jih od Dunaje a Sávy až po území na pravém břehu západní Moravy. V jeho čele stál sandžak-beg, případně bělehradský muháfiz (purkrabí).

Mezi lety 1459 a 1541 byl sadžak součástí Rumélijského ejáletu (znovu 1716–1717 a 1739–1817/1830), poté Dunajského ejáletu (1541–1686) a Temešvárského ejáletu (1686–1688 a 1690–1716).

V období po Velké turecké válce se hranice sandžaku nekryly s pašalíkem (což je synonymum pro ejálet), neboť součástí Bělehradského pašalíku byl nejen Smederevský sandžak, ale i zbytek někdejšího Sremského sandžaku. V čele této provizorní správní jednotky stál bělehradský muháfiz (purkrabí), a nikoli sandžak-beg. Mezi lety 1718 a 1739 pašalík měli v držení Habsburkové, kteří zde vytvořili vazalské království. Roku 1739 pak došlo k obnovení Smederevského sandžaku, který zůstal součástí osmanské říše do roku 1878, kdy došlo k mezinárodnímu uznání nezávislosti Srbského knížectví (autonomní od 1830).

Sandžak byl obydlen převážně slovanským obyvatelstvem pravoslavné víry. Z něho se v 19. století konstituoval moderní srbský národ. Vedle Srbů v provincii žili Cincaři (Arumuni), Arméni, Romové, Židé a slovanští muslimové.

Sandžak-begové

0000–1463 Mehmed-beg Minetović
1463–???? Ali-beg Mihajlović (Mihaloğlu Ali Bey/Mihaloğlu Gazı Alauddin Ali Bey)
1474–1475 Gazi Bali-beg Smederevski
0000–0000
1513–1515 Kučuk Bali-beg Jahjapašić (Yahyapaşazade Malkoçoğlu Bali Bey)
0000–0000
1521–1523 Kučuk Bali-beg Jahjapašić (Yahyapaşazade Malkoçoğlu Bali Bey)
1523–1524 Ferhad-paša Dalmatinac (popraven 1524)
1524–1527 Kučuk Bali-beg Jahjapašić (Yahyapaşazade Malkoçoğlu Bali Bey)
1527–1534 Gazi Mehmed-beg Jahjapašić, Bali-begův bratr
1534–1536
1536–1540 Gazi Mehmed-beg Jahjapašić
1540–1540
1540–1540 Gazi Mehmed-beg Jahjapašić
0000–0000
1543–1543 Ahmed-beg Jahjapašić
0000–1550 Gazi Turali-beg
0000–0000
1557–1568 Bajram-beg
0000–0000 Abdurrahman Abdi-paša Arnaut (Arnavut Abdurrahman Abdi Paşa, ?–1686)
0000–0000 Hasan-paša Haznadar
1698–1700 Ali-paša Moralija (Moralı Ali Paşa), bělehradský muháfiz (zabit 1700)
1700–17?? Hasan-paša Juruk (Yörük Hasan Paşa)
17??–17?? Ali-paša Karajilanoglu (Karayılanoğlu Ali Paşa), bělehradský muháfiz
1717–1717 Halil-paša Ćose (Hacı Halil Paşa), bělehradský muháfiz
0000–0000
1793–1801 Hadži Mustafa-paša (Hacı Mustafa Şinikoğlu Paşa)
1804–1804 Bekir-paša (Bekir Paşa)
1813–1815 Sulejman-paša Skopljak (Süleyman Paşa)
1815–1817 Marašli Ali-paša (Maraşlı Ali Paşa)
0000–0000
18??–1826 Abdurrahim-paša (Abdürrâhîm Paşa)
0000–1833 Husein-paša
1833–1835 Vedžihi Mehmed-paša (Mehmed Vecîhî Paşa, 1797–1867)
0000–0000
1847–1850 Hasan-paša Češmeli
0000–0000
0000–1867 Ali Riza-paša (Ali Rıza Paşa)