Toto je seznam panovníků uherského státu (Uherského a Maďarského království). Uherská knížata a velkoknížata a králové panovali na maďarském území od roku 896, poté, co do Panonské pánve svůj lid přivedl kníže Arpád, zakladatel první uherské královské dynastie. Posledním králem uherským, korunovaným Svatoštěpánskou korunou, byl blahoslavený císař Karel I., jako uherský král Karel IV., jenž panoval pouze v letech 1916–1918.

Poznámka: Všichni uherští vládci a data před knížetem Gejzou jsou historicky sporní. Ve skutečnosti existovalo vícero náčelníků jednotlivých kmenů a teprve od Gejzy lze hovořit o uherském státě.

• Arpád, okolo 890^? – po roce 900 (do roku 903 asi společně s náčelníky Kursanem, Kendem a Gyulou (Ďula) – poslední dva jsou však často považovaní jen za tituly, ne jména)
• Sabolč (Szabolcs), po roce 900 – 947^? (Arpádův synovec nebo vnuk); nebo vládl Sabolč a potom Zoltán, nebo jen Zoltán
• Fajsz (Fajs, Fales, Falitzi), 947^? – okolo 955 (Arpádův vnuk)
• Takšoň (Taksony), okolo 955 – okolo 971 (Arpádův vnuk)
• Gejza, okolo 971–997 (Arpádův pravnuk)
• Štěpán I., Svatý, 997–1038 (první uherský král od 25. 12. 1000 nebo 1. 1. 1001)

• Petr Orseolo, 1038–1041, 1044–1046
• Domoslav (Arpád) 1042, jen v dnešním západním Slovensku
• Samuel Aba 1041–1044

Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Ondřej I.	1015–1060	1046/47–1060	Vazul Katun Bulharská
	Béla I.	asi 1015/20 – 1063	1060/61–1063	Vazul Katun Bulharská
	Šalamoun I.	1053–1087	1063–1074	Ondřej I. Anastázie Kyjevská	1074–1081 jako protikrál
	Gejza I.	1044/45–1077	1074–1077	Béla I. Ryksa Polská
	Ladislav I.	1048–1095	1077–1095	Béla I. Ryksa Polská
	Koloman	asi 1070 – 1116	1095–1116	Gejza I. Uherský Sofie z Loozu
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Štěpán II.	asi 1101 – 1131	1116–1131	Koloman Felicie Sicilská
	Béla II.	asi 1110 – 1141	1131–1141	Almoš Chorvatský Předslava Kyjevská
	Gejza II.	1130–1162	1141–1162	Béla II. Helena Srbská
	Štěpán III.	1147–1172	1162–1172 (V Bratislavě a okolí) 1162–1163	Gejza II. Eufrozina Kyjevská
	Ladislav II.	1131–1163	1162–1163	Béla II. Helena Srbská	současně se Štěpánem III.
	Štěpán IV.	asi 1133 – 1165	1163–1163	Béla II. Helena Srbská	současně se Štěpánem III.
	Béla III.	asi 1148 – 1196	1172–1196	Gejza II. Eufrozina Kyjevská
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky
	Emerich	1174–1204	1196–1204	Béla III. Anežka ze Châtillonu
	Ladislav III.	asi 1200 – 1205	1204–1205	Emerich Konstancie Aragonská
	Ondřej II.	1177–1235	1205–1235	Béla III. Anežka ze Châtillonu
	Béla IV.	1206–1270	1235–1270	Ondřej II. Gertruda Meranská
	Štěpán V.	asi 1240 – 1272	1262–1270 (východní část Uherska) 1270–1272	Béla IV. Marie Laskarina
	Ladislav IV. Kumán	1262–1290	1272–1290	Štěpán V. Alžběta Kumánská
	Ondřej III.	1265–1301	1290–1301	Štěpán Slavonský Kateřina Morosini
Portrét	Jméno	Narození–úmrtí	Období vlády	Rodiče	Poznámky

• Ladislav V. (Václav), 1301–1305
• Ota III. Dolnobavorský, 1305–1307/1308

• Karel I. Robert z Anjou, 1301–1342
• Ludvík I. Veliký, 1342–1382
• Marie Uherská, 1382–1395
• Karel II. Dračský, 1385–1386 (protikrál)

• Zikmund Lucemburský, Lucemburk, 1387–1437
• Albrecht II. Habsburský, Habsburk, 1437–1439
• Alžběta Lucemburská, 1439–1440 (polooficiální vládkyně)
• Vladislav I., Jagellonec, 1440–1444
• Ladislav V. (Pohrobek), Habsburk, 1440/1453–1457, faktickými vládci byli (do roku 1444 při Vladislavovi I.):
  • Alžběta Lucemburská, 1440–1442
  • Fridrich III, Habsburk, 1442–1444
  • anarchie, zima 1444–1445
  • sedmičlenný šlechtický kapitanát, 1445–1446/1447
  • János Hunyadi jako guvernér 1446–1453
• Matyáš Korvín, 1458–1490
• Vladislav II., Jagelonský, 1490–1516
• Ludvík II., Jagellonský, 1516–1526

Po bitvě u Moháče (1526) vypukla občanská válka (1527–1538) mezi Habsburky a sedmihradským vévodou Janem Zápolským.

V roce 1541 Uhersko ztratilo početná území: území přibližně dnešního Maďarska připadlo Osmanské říši, z východní části se stalo Sedmihradsko – byl to nezávislý stát, který byl vazalem Osmanské říše – a zbylé území, tedy (Slovensko, Burgenland, západní Chorvatsko) s jádrem na Slovensku pod názvem „královské Uhersko“ připadlo Habsburkům. K opětovnému sjednocení Uherska došlo roku 1691 (připojením Sedmihradska), resp. 1699 Karlovským mírem, resp. roku 1718 dobytím posledních území v jihovýchodním Maďarsku od Turků.

• Jan Zápolský, 1526–1540, z toho 1538–1540 jen ve východní části Uherska
• Jan Zikmund Zápolský 1540–1541
• Ferdinand I.

Zpravidla byli i panovníky Svaté říše římské (Seznam panovníků Svaté říše římské) a českého království (Seznam hlav českého státu).

• Ferdinand I., 1526–1564, z toho 1538–1540 jen v západní části Uherska
• Maxmilián II. (I.), 1564–1576
• Rudolf II. (I.), 1576–1608
• Matyáš II. Habsburský, 1608–1619
• Ferdinand II., 1619–1637
  • Gabriel Betlen, 1619–1621 protikrál
• Ferdinand III., 1637–1657 (Ferdinanda IV. sice roku 1647 korunovali, zemřel však před smrtí Ferdinanda III.)
• Leopold I., 1657–1705
  • Imrich Tököly, 1682–1685 protikrál ve východním Slovensku
• Josef I., 1705–1711
  • František II. Rákóczi, 1705–1711 protivládce jako „kníže“ Uherska
• Karel III., 1711–1740
• Marie Terezie, 1740–1780

• Josef II., 1780–1790
• Leopold II., 1790–1792
• František I., 1792–1835
• Ferdinand I. Dobrotivý (V.), 1835–1848
• František Josef I., 1848–1916
• Karel IV., 1916–1918

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. 
• PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. 

• Seznam představitelů Maďarska
• Seznam uherských královen
• Dějiny Maďarska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam uherských králů na Wikimedia Commons
• Genealogie uherských vládců