Seznam českobudějovických pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé sochy, plastiky, symboly a pamětní desky (PD) i kameny (PK), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy. Neobsahuje drobnou sakrální architekturu a prvky, pomníčky dopravních nehod, klasické hroby a dále díla, jejichž hlavní význam spočívá v dekoraci nebo uměleckém vyjádření.

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis
Balvan (Q57412408)		Lidická 1700/1	1975		114 tun vážící balvan pocházející z Údolí u Nových Hradů symbolizuje tvrdý a těžký život jihočeského lidu. Do města byl přivezen v říjnu 1974. Původně nesl (směrem z Lidické) symbol srpu a kladiva. 3. května 2019 byl přesunut o 23 metrů z důvodu přístavby nového křídla knihovny. Podle váhy vestavěné v použitém jeřábu dosahuje hmotnosti 102 tun.[1]
Dělo		Na Sadech	1965		Dělo umístěné Na Sadech (naproti Besedě) jako pomník osvobození Českých Budějovic Rudou armádou. Odstraněno po roce 1990.
Mašinka u nádraží		Nádražní 119/4	1975		Památník vlakové dopravy, odstraněna 4. července 2009, následující den přesunuta do Lužné u Rakovníka.[2]
Mohyla U Parku (Q80458715)		Husova 21/73	1920		Pomník padlým v cizině za 1. světové války. Postaveno okrašlovacím spolkem 1920, renov. 1949.
Památník obětem fašismu (Q80458731)		Lidická 1700/1			Památník obětem fašismu s úryvkem z básně Beze jména od Viléma Závady (sbírka Polní kvítí, 1955). Zanikl při rozšíření knihovny v roce 2020.
Památník obětí nacistické okupace (Q95488461)		Novohradská 1239/118	27. 10. 1946		Kamenný pomník s nápisem „obětem německé okupace 1939–1945“ a osm menších pomníčků osmi osobám v živém plotě u kostela.
Památník obětem světové války a nacistické okupace (Q96053257)		Kněžské Dvory	7. 7. 1951		Památník nahradil původní z roku 1921.
Památník Pařížské komuny (Q57441810)		Pražská 2176/65	1976		Autoři Leopold Petřík (Q95465207) (1915–1986) a sochař Zdeněk Vojta (Q95171981) (1932–1997).[3]
Památník Svobody (Q95488587)		Novohradská 1152/115			Vysoký kamenný pomník zvaný památník Svobody s letopočty konců světových válek a nápisem „Pravda vítězí“.
Památník vojáků Rudé armády (Q96063177)		hřbitov svaté Otýlie	7. 11. 1956		Rozlehlý památník s hroby vojáků Rudé armády na konci městského hřbitova. Pochováno 40 osob ve společném hrobě, známa (a uvedena) pouze některá jména. Pomník vytvořil F. Mrázek a J. Vítů. Podle jiného zdroje odhalen v roce 1957.
Pomníček bombardování (Q117937953)		Vrchlického nábřeží 16	2000		Pomníček bombardování vyrobený z čučku umístěný v soukromé zahradě. Nápis: „Místo dopadu bomby při leteckém náletu 24. III. 1945 v 11:30 dopoledne“.[4]
Pomník Adalberta Lanny (Q57416341)		Na Sadech	24. 5. 1879 2. 10. 1993		Na Sadech poblíž Kanovnické ulice, první pomník v Č. Budějovicích. Autorem je vídeňský sochař Franz Pöninger (Q1448610), podstavec z červeného mramoru zhotovil bavorský kameník Erhart Ackermann (Q1350742). Stržen v květnu 1945 jako symbol germanizace, obnova zvažována v roce 1968, obnoven 1993 iniciativou Klubu přátel Českých Budějovic.
Pomník Antonína Ježka (Q106440194)		Branišovská	7. 6. 1925		Pomník pilota Antonína Ježka, který zemřel 18. listopadu 1923 při neúspěšném seskoku padákem. Pomník pořídil místní Okrašlovací spolek, měl podobu jehlanu z černého leštěného mramoru a nesl nápis a fotografii pilota.[5] Devastován v roce 1980. Restaurován, instalován na novém místě v parku u zastávky Vysokoškolské koleje a odhalen 12. května 2021.
Pomník Augusta Zátky (Q111781399)		před radnicí v muzeu	28. 9. 1936		350 cm vysoká socha od Bohumila Kafky, podstavec z českého labradoritu od firmy Jana Cingroše, architektonické řešení navrhl Pavel Janák. Výška původní sochy s podstavcem 6 m. Rozhodnutím německých nacistických orgánů 17. 8. 1939 sňata a převezena do muzea, ~1943 roztavena.
Pomník Augusta Zátky (Q57503904)		spořitelna Alšova galerie nádvoří radnice	1936 22. 8. 2000		Menší (2/3, 215 cm vysoká) socha od Bohumila Kafky stála v zasedací síni záložny, válku přečkala v kotelně pod uhlím. Po znovuobjevení r. 1967 stála za jízdárnou na Hluboké, kde k ní z důvodu podoby s V. I. Leninem kladly sovětské delegace květiny. Od roku 2000 umístěna na nádvoří radnice na podstavci od sochaře Ivana Tláška, de facto nahradila sochu původní.
Pomník Eduarda Hály (Q80458712)		Dlouhá louka × Husova	8. 5. 1949		Obtížně čitelný nápis „Na tomto místě byl zastřelen dne 9. května 1945 německými okupanty Eduard Hála ze Čtyř Dvorů, stár 56 roků. Čest jeho památce! Věnuje SBS Čtyři Dvory.“ Narozen 1889, truhlář. U Dlouhého mostu byly prchajícím německým jednotkám zabavovány zbraně. Hála se akce neúčastnil, byl na cestě do města. Krom Hálova zastřelení byl postřelen jeden student a další zraněn.[5] Pomník přesunut (původně přímo u silnice).
Pomník Emmy Destinnové (Q57412860)		Zátkovo nábřeží	1. 9. 1990		U budovy Jihočeského divadla, od sochařky Marie Jiráskové.
Pomník českokrumlovským letcům s bustou T. G. Masaryka (Q118522913)		Lamezanova vila	<1938?		Pomník sestávající z busty Tomáše Garrigue Masaryka od sochaře Josefa Pekárka a pamětní desky. Bustu před roztavením zachránil Jan Horal, který ji propašoval do zahraničí a v roce 2004 nechal umístit na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže. Bustu odkázal společnosti Koh-i-noor Hardmuth, v jejímž českobudějovickém areálu je před Lamezanovou vilou umístěna od roku 2013, společně s bustou Edvarda Beneše. Pamětní deska zůstala v Českém Krumlově, kde je umístěna na budově radnice. Nese nápis: „ZA IDEÁLY T. G. MASARYKA / A ZA SVOBODU ČSR BOJOVALI / NA VŠECH FRONTÁCH EVROPY / VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE / LETCI Z REGIONU ČESKÝ KRUMLOV / Prokop BRÁZDA / Jiří ENGEL / Josef KUBÁK / Jan MAYER / František PETR / MUDr. Karel PLAŇANSKÝ / František RYPL / Vojtěch SMOLÍK – DFC“.
Pomník českým válečným letcům RAF (Q95964539)		Senovážné náměstí	12. 9. 2015		Pomník s duralovým úlomkem letadla, se kterým havaroval 14. 9 1940 František Marek. Nápis: Českým válečným letcům RAF 1939–1945. Mnozí nedoletěli, ti druzí zvítězili do nové tyranie.
Pomník Dr. E. Beneše		Česká 142/64			Busta Edvarda Beneše byla podle výroční zprávy gymnázia ze školního roku 1945–1946 umístěna v prvním patře budovy.
Pomník Dr. E. Beneše a poválečným dekretům (Q118522866)		Lamezanova vila	2004		Pomník sestávající z busty Edvarda Beneše a pamětní desky. Bustu nechal (jako kopii originálu zapůjčeného Společností Edvarda Beneše) odlít Jan Horal, slavnostní odhalení na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže proběhlo 28. května 2004 v 11:00. Horal odkázal bustu společnosti Koh-i-noor Hardmuth, v jejímž českobudějovickém areálu je před Lamezanovou vilou umístěna od roku 2013, společně s bustou Tomáše Garrigue Masaryka. Pamětní deska již není vystavena, nese nápis: „14. 12. 1945 řekl o svých dekretech: / "Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet. Říkal jsem při jiných příležitostech, že máme všecko zaznamenat a povědět to, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste nám všem řekli o svém utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou "očišťovací" kampaní. / ...Že začnou – o tom buďte přesvědčeni. / A konečně přijdou opět, aby od očištění přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. / VRCHNÍMU VELITELI VDĚČNĚ / VETERÁNI II. SVĚTOVÉ VÁLKY“.
Pomník J. K. Tyla (Q106516940)		Jihočeské divadlo	1948		Busta od Josefa Václava Schwarze (Q55681287) v nice nad hlavním vchodem do budovy Jihočeského divadla, kde Tyl odehrál své poslední představení před smrtí.[6]
Pomník J. V. Jirsíka (Q57416392)		Černá věž	28. 9. 1926 2. 10. 1993		Záměr sahá až do roku 1883, model vytvořil 1919–21 J. V. Myslbek, odlití a úpravy proběhly 1922–23, žulový podstavec a kompozice jsou dílem architektů A. Balšánka a B. Hübschmanna. Socha odstraněna koncem září 1939, roztavena. Obnova zvažována v roce 1968, obnoven 1993 iniciativou Klubu přátel Českých Budějovic.
Pomník Jana Žižky z Trocnova (Q36860132)		n. Přemysla Otakara II. Žižkova 1665	6. 10. 1951		Pomník od sochaře Karla Dvořáka vznikal v letech 1926–1940, původně jako zakázka pro Prahu. Nakonec byl r. 1951 umístěn na budějovické náměstí před radnici. Koncem 50. let došlo k přesunu před Žižkova kasárna.
Pomník Josefa II. (Q96063418)		Na Sadech	28. 10. 1883		Bronzový pomník Josefa II. od V. O. Tilgnera na mramorovém podstavci nechal zrealizovat Německý politický spolek. Nápis Dem Schätzer der Menschen KAISER JOSEF II., Errichtet 1883 s překlepem (Schätzer namísto Schützer, tzn. odhadci namísto ochránci). Stržen 28. 10. 1918. V místě současného pomníku Mateřství.
Pomník Josefa II.		Rožnov	23. 6. 1889		Bronzová busta Josefa II. Odstraněna 1918, uložena na obecním úřadě a další osud neznámý. Podstavec od roku 1922 slouží jako pomník padlých na hřbitově v Plané.
Pomník Josefa Charvátka (Q107420256)		hřbitov svaté Otýlie	17. 5. 1992		Pomník Josefa Charvátka zastřeleného příslušníkem STB v roce 1955 na útěku z tábora Bytýz. Umístěn před hrobkou rodiny Dlouhých.
Pomník K. Gottwalda (Q106768131)		J. Opletala	24. 5. 1979		Bronzovou sochu vytvořil F. Mrázek, architektonickou úpravu provedl Otto Kubík (Q84494554). V prosinci 1989 odstraněna, od r. 1999 uložena v Mříči, od roku 2005 v soukromém muzeu na Zlínsku.
Pomník Mateřství (Q57504196)		Na Sadech	1958		Pomník od F. Mrázka umístěný naproti velké fontáně Na Sadech, kde byl původně pomník Josefa II.
Pomník O. Jeremiáše		koncertní síň O. Jeremiáše radnice	~1988		Busta v průčelí koncertní síně. Autor Stanislav Zadražil (Q57499367). Později přesunuta do radnice.[6]
Pomník obětem druhé světové války (Q96748545)		Čtyři Dvory			Památník s nápisem 1939-1945, v lese mezi ulicemi Branišovská a U Lesa. V oblasti se r. 1945 rozkládal tábor Rudé armády.[7]
Pomník obětem druhé světové války		u Černé věže			Pomník v podobě kříže dočasně nahradil sochu J. V. Jirsíka.
Pomník obětem heydrichiády (Q97345706)		hřbitov svaté Otýlie	4. 6. 1967		Pomník obětí heydrichiády zpopelněných v červnu 1942. Podle jiného zdroje odhalen v roce 1968.
Pomník obětem holokaustu (Q106485966)		židovský hřbitov	15. 10. 1950		Pomník v prostoru hřbitova ve tvaru tumby.
Pomník obětem první a druhé světové války (Q93768497)		nám. Bratří Čapků 1267/10			Rožnov. Pomník uvádí letopočty světových válek, ale bez konkrétních jmen.
Pomník obětem světové války (Q97346026)		hřbitov svaté Otýlie	28. 9. 1938		Pomník s letopočty 1914 a 1918.[8] Autor Jaroslav Benda (Q95180196).[9] Restaurován 2021.
Pomník obětem světových válek (Q96748591)		České Vrbné 1916			Pomník u čp. 1916 uvádí šest jmen obětí z obou světových válek.
Pomník obětem světových válek (Q96000541)		Ledenická 665/3			Pomník uvádí 84 obětí první světové války a 22 obětí druhé světové války.
Pomník obětem světové války (Q96026560)		Nové Vráto, Rudolfovská			Pomník obětem světové války v Novém Vrátě u Rudolfovské třídy[10]
Pomník Otokara Mokrého (Q36859615)		Na Sadech	15. 8. 1919		Pomník českobudějovického rodáka a básníka Otokara Mokrého od Družstva Budivoj, realizoval sochař František Bílek.
Pomník padlým vojínům (Q96000758)		Třebotovice 2403			Pomník s nápisem „Padlým vojínům 1914–1919“ uvádí šest jmen.
Pomník padlým vojínům z obce Mladé (Q106439680)		hřbitov Mladé			Pomník padlým v prvním světové válce uvádí 21 jmen.
Pomník Pařížské komuny		Pražská 1255/19	16. 3. 1971		K příležitosti 100 let od pařížských voleb do Komuny byl u Koldomu vztyčen 140 cm vysoký základní kámen chystaného pomníku Pařížské komuny. Ten nakonec nebyl realizován, takže jako pomník fungoval samotný kámen. Odstraněn po roce 1989.[3]
Pomník pluk. Švece (Q96211889)		Senovážné náměstí	28. 10. 1928		Bronzové sousoší na kamenném podstavci s legionáři a pluk. Švecem, od Otto Birmy (Q57412569), architektonická spolupráce K. Chochola. 1939 přesunut do Pelhřimova, odtud r. 1942 do Prahy, kde byl roztaven.
Pomník ppluk. Kulikovského		Dělostřelecká kasárna na Pražské třídě	29. 6. 1939		Bronzová deska na žulovém kameni s nápisem DĚLOSTŘELECKÝ PLUK 5 PODPLUKOVNÍKU I. I. KULIKOVSKÉMU HRDINNÉMU VELITELI BATERIE RUSKÝCH LEGIÍ. Deska zmizela počátkem druhé světové války, později zde byla umístěna deska padlým dělostřelcům.
Pomník Přátelství (Q106975644)		Vojenská nemocnice	1980		Pomník z leštěného kamene s nápisem „Se Sovětským svazem na věčné časy“ a sochou Přátelství od Františka Mrázka stál v areálu někdejší vojenské nemocnice u současné ulice E. Pittera v místě současného parkoviště. Pískovcová socha dvojice vojáků o výšce 270 cm.[11] Odstraněn někdy po roce 1992.
Pomník Přemysla Otakara II. (Q57416560)		Na Sadech	28. 10. 2015		Žulová socha od Františka Postla (Q57417275).
Pomník R. W. Whiteheada		hřbitov Třebotovice	1990		Pomník na místě původního hrobu amerického letce Roberta W. Whiteheada (Q96754500) sestřeleného 11. 4. 1945. Ostatky exhumovány a převezeny do USA 1945. Pomník na místě původního hrobu odhalen r. 1990.
Pomník světové války (Q96612864)		PR Vrbenské rybníky			Na mostu v náspu přes Starý Vrbenský rybník, nápis „Svět. válka 1914–15.“
Pomník T. G. Masaryka (Q81825825)		Kněžské Dvory	26. 6. 1938 20. 9. 2018		24. 6. 1939 stržen vandalem, obnoven 1946, odstraněn 1954,[12] 2018 uvažováno o obnově kopií nebo originálem uloženým v depozitáři Č. Budějovic,[13] obnoven kopií Ivana Tláška (Q95398696) 20. 9. 2018.[14]
Pomník T. G. Masaryka (Q96026061)		Nové Vráto, Rudolfovská 285/143	14. 8. 1938 28. 10. 1947 28. 10. 1994 14. 9. 2017		66 cm vysoká bysta. Odstraněn za okupace, obnoven 1947, znovu odstraněn po roce 1948, obnoven 1994, odcizen 2014, obnoven 2017. Bronzová verze z roku 1994 a pryskyřičná z roku 2017 pochází z dílny Ivana Tláška (Q95398696).[15]
Pomník účastníků II. národního odboje (Q95690757)		hřbitov Mladé			Pomník z leštěné žuly realizovali František Mrázek a Václav Hára (Q108783349). Uvádí 15 jmen. Před hřbitovem.
Pomník V. I. Lenina (Q106765745)		Senovážné náměstí	11. 12. 1972		Sochu v nadživotní velikosti na odstupňovaném podstavci zrealizovali Ludvík a Božena Kodymovi (Q65243749). Odstraněna 30. 3. 1990, od r. 1999 uložena v Mříči, od roku 2005 v soukromém muzeu na Zlínsku.
Pomník zaměstnanců papíren (Q95965249)		Papírenská 802/39			Připomíná oběti druhé světové války z řad zaměstnanců papíren.
Pomník zastřelených Němců (Q97361913)		hřbitov svaté Otýlie	20. 5. 1995		Pomník Němců zastřelených s koncem 2. světové války českým četnictvem.
Pomník Židů (Q57412713)		F. A. Gerstnera 2151/6	5. 7. 1992		Pomník Židů umučených v koncentračních táborech byl vytvořen sochařem Ivanem Tláškem (Q95398696) podle návrhu českobudějovického výtvarníka Romana Brichcína.
Raněný (Q107390441)		hřbitov svaté Otýlie	1929		Bronzová socha od Ferdinanda Opitze[16] je pomníkem padlých v první světové válce. Pravděpodobně odstraněna po roce 2001.
Srp a kladivo		Husova			Samostatný plechový symbol srpu a kladiva stál před areálem výstaviště.
Srp a kladivo		Lidická 84/8			Samostatný symbol srpu a kladiva stál na trávníku nedaleko Modré hvězdy.
Srp a kladivo		nám. Jiřího z Poděbrad			Samostatný betonový symbol srpu a kladiva s pěticípou hvězdou na vrcholu stál v pásu trávy mezi pruhy silnice.
Vítězství Stalingradu (Q57412626)		Lidická 1700/1			Zvětšená kopie sochy Vítězství Stalingradu (Břetislav Benda, 1943-44) umístěná u pietního areálu jako „Strana bojující“. Originál (výška 104 cm) je uložen v Galerii Středočeského kraje.
Zborovský pomník (Q57412494)		Žižkova kasárna Lidická 1700/1	10. 7. 1927 červenec 1945 2. 7. 2013		Též nazývaný Voják na stráži. Autor Otto Birma (Q57412569), architektonická spolupráce Karel Chochola. Původně umístěn v areálu Žižkových kasáren, za války rozebrán a ukryt, po válce obnoven, znovu rozebrán 1966, podstavec využit na stavební materiál. Socha obnovena a r. 2013 slavnostně odhalena.

Objekt	Obrázek	Umístění	Datum	Galerie	Popis
PD 60 let vlády Františka Josefa I.		Husova 1846/9	1908		Ve vestibulu. Text: Zbudovala Obchodní a průmyslová komora v Českých Budějovicích na paměť 60 letého panování J. V. císaře Františka Josefa I. roku 1908. Současný stav neznámý.[17]
PD Aloise Rašína		Na Sadech 2036/18	1928 1934		Pamětní deska ministra financí Aloise Rašína na budově Besedy, opětovně odhalena po rekonstrukci budovy v roce 1934. Odstraněna za okupace 1939-1945. Současný stav neznámý.
PD A. Terše a L. L. Pomíjela		Riegrova 1757/49	2017		Pamětní deska výtvarníka a pedagoga Aloise Terše a malíře Ladislava Lazara Pomíjela (Q95156275).[18]
PD Augusta Zátky (Q57434471)		Krajinská 214/41	31. 7. 1927 29. 6. 1947		Pamětní deska s bustou Augusta Zátky od B. Kafky umístěná (mimo období války) na Zátkově rodném domě v Krajinské. Deska ztracena, dochovala se pouze busta.
PD Augusta Zátky		Fráni Šrámka 1216/9	1934		Pamětní deska s bustou Augusta Zátky od B. Kafky. Sejmuta začátkem války. Současný stav neznámý.
PD baráčníků		Dienzenhoferova 43/14			Pamětní deska dvěma popraveným nacisty. Věnováno sousedy III. obce baráčníků Jana Žižky z Trocnova Č. Budějovice - Pětidomí.
PD Bohuslava Jeremiáše		Otakarova 1426/43	1936		Na průčelí hudební školy.
PD Břetislava Boumy		Jírovcova 1635/18	duben 1946 15. 5. 1993		„Zde působil k rozkvětu Obce baráčníků Vitoraz zasloužilý rychtář JUDr. Břetislav Bouma, jenž zahynul dne 12. dubna 1944 v Buchenwaldu za svobodu národa.“ Umístěna r. 1946, cca v 70. letech odstraněna, 1993 obnovena, později znovu odstraněna.[19]
PD budovy gestapa (Q97317114)		Lannova 87/43	1955		Pamětní deska na lékárně s nápisem „Zde stávala budova, ve které gestapo v létech okupace 1939–1945 věznilo, mučilo a popravovalo vlastence našeho kraje“. Původní budova (Štítného 1) zničena koncem války při náletu.
PD českobudějovických železničářů (Q80458662)		Hlavní nádraží	1946–1948		Rozměrná travertinová pamětní deska v budově nádraží uvádí 27 jmen, nápis „českobudějovičtí železničáři obětem nacismu“ a citát J. Bartušky.
PD českobudějovických železničářů		Nákladové nádraží			Pomník pracovníkům, kteří zahynuli 23.-24. března 1945 při náletu na železniční uzel.
PD deportovaným (Q97317136)		Hlavní nádraží	1996		Nápis „Na památku všech deportovaných na nucené práce za 2. světové války do říše – v roce 1939–1944. Okresní svaz nuceně nasazených České Budějovice. Uváděna u vchodu do budovy, v roce 2018 v hale vpravo od PD českobudějovických železničářů.
PD dělostřeleckého útvaru (Q97317140)		Pražská 1815/1 Žižkova 185/37	1948 1997		Pamětní deska na budově dělostřeleckých kasáren věnovaná příslušníkům dělostřeleckého útvaru popraveným, umučeným a zemřelým za druhé světové války. Původně na dělostřeleckých Kasárnách arcivévody Viléma na Pražské třídě, obnovena na Žižkových kasárnách. Uvádí sedm jmen.
PD Františku Skuherskému (Q106471543)		Skuherského 1442/42	1926		Hudební skladatel František Skuherský.
PD Karla Hansy (Q111660391)		Skuherského 1442/42	25. listopadu 2020[20]		Cestovatel Karel Hansa.
PD J. A. Komenského		Česká 142/64	říjen 2021		Mramorová pamětní deska od Adély Müllerové v přízemí budovy věnována Janu Amosovi Komenskému.[21]
PD J. K. Mayerovi (Q106471357)		Pekárenská 1194/12	1920		Redaktor Jan Karel Mayer (Q106471438) (1875–1910).
PD J. V. Jirsíka (Q111696687)		Fráni Šrámka 1193/23			Pamětní deska s bustou biskupa Jirsíka ve vestibulu školy.
PD Jaroslava Haška (Q106471137)		Pražská 1815/1			Pamětní deska na Mariánských kasárnách připomínající rok 1915 a vojenskou službu českého spisovatele.
PD Jiřího Ganse (Q124034626)		B. Smetany 1619/24	15. 1. 2020		Pamětní deska Jiřího Ganse, představitele budějovického undergroundu.[22]
PD Josefa Beránka (Q109519833)		Lidická tř. 1141/185	10. 6. 1946		Pamětní deska starosty Sokola v Rožnově Josefa Beránka (Q109520061) popraveného nacisty.
PD Josefa Braniše		Fráni Šrámka 1216/9	1934		Pamětní deska historika Josefa Braniše. Současný stav neznámý.
PD Josefa Hardtmutha		hřbitov Mladé			Zhruba do roku 1975 umístěna na rodinné hrobce Josefa Hardtmutha v Mladém.
PD Josefa Hloucha (Q104175372)		Biskupská 132/4	9. 6. 2012		Pamětní deska biskupa Josefa Hloucha.
PD Josefa Mašína (Q120259761)		Dvořákova 170/12	29. 6. 2023		Pamětní deska generála Josefa Mašína umístěná na budově Žižkových kasáren, kde v letech 1921–1923 konal vojenskou službu. Odhalena 29. června 2023 v 16:00.[23]
PD Josefa Mrňávka		Fráni Šrámka 1216/9	1934		Pamětní deska ředitele Josefa Mrňávka (Q95175522). Současný stav neznámý.
PD K. Chocholy a H. Foltýna (Q111783677)		Resslova 1579/2	27. 10. 1946		Pamětní deska Dr. Ing. arch. Karla Chocholy popraveného v Táboře 3. 6. 1942 a Ing. arch. Hugo Foltýna (Q1635029), který zahynul v Buchenwaldu 24. 8. 1944.
PD Karla Šatala (Q111699897)		Fráni Šrámka 1193/23	8. 3. 1946		Pamětní deska středoškolského profesora Karla Šatala popraveného nacisty, umístěna ve vestibulu školy.
PD Klementa Gottwalda		Pražská 1815/1	1960		U brány kasáren na Pražské. Původně kulturní památka, jejíž ochrana byla zrušena v roce 1998, kdy již deska neexistovala. Bronzová deska visela vpravo od hlavního vchodu a nesla červené pěticípé hvězdy s monogramem KG mezi nimi. Následoval text: V těchto kasárnách konal v r. 1915 službu jako vojín 42. děl. pluku první dělnický president ČSR K. Gottwald.
PD legionářům		Matice školské 62/3(?)	31. 1. 1939		V budově Českého učitelského ústavu. Odstraněna 1948. Současný stav neznámý.
PD Malého pivovaru (Q125578036)		Karla IV. 95/10	?		PD umístěna směrem do ulice Karla IV., německý text: „Burgerliches kleines Bräuhaus erbaut im Jahre 1815.“ (měšťanský malý pivovar postavený v roce 1815).
PD Maňákových (Q104175188)		Dr. Stejskala 110/11	1996		PD Jaroslava (Q95100994) a Jiřího Maňáka, umístěna směrem z ulice Široká.
PD Matthiase Kocha (Q125750838)		Česká 142/64	říjen 2021		Mramorová pamětní deska od Adély Müllerové v přízemí budovy věnována prvnímu řediteli německého gymnázia Matthiasi Kochovi (Q95398412). Obsahuje též nápis z mramorové desky (zničené v roce 1920 nebo 1923) o postavení školy za císaře Františka Josefa v letech 1902–1903.[21]
PD Miloslava Faita		Fráni Šrámka 1216/9	6. 6. 1946		Pamětní deska profesora Miloslava Faita (Q111705422), odbojáře, v budově tehdejšího Zátkova státního reálného gymnasia.
PD Mirko Nešporovi		Resslova 1520/6	1964		Pamětní deska Mirko Nešporovi. Současný stav neznámý.
PD obětem komunismu (Q96085859)		F. A. Gerstnera × Goethova	5. 5. 1995		Nápis „1948-1989 obětem komunistické zvůle a násilí“. Autor Ivan Tlášek (Q95398696). Odhalena předsedou pobočky Konfederace politických vězňů Františkem Poulou.
PD obětem nacismu (Q111784106)		Jírovcova 1793/9a	28. 10. 1946		Pamětní deska obětem nacizmu II. obecné školy chlapecké. Později ztracena.
PD Ondřeje Puklice ze Vztuh (Q104997330)		Krajinská 36/2	1967		Pamětní deska na Puklicově domu od F. Mrázka.
PD pedagogů (Q111784330)		L. Kuby 1165/48	28. 10. 1946		Pamětní deska tří rožnovských učitelů v budově školy.
PD prvního českého gymnasia (Q106516762)		Skuherského 1274/3			Pamětní deska připomínající založení gymnázia biskupem Jirsíkem.
PD rekonstrukce nádraží v Českých Budějovicích		Hlavní nádraží	2024		Pamětní deska připomínající rekonstrukci výpravní budovy českobudějovického vlakového nádraží, která proběhla v letech 2020–2024.
PD sekretariátu I		Lannova 51/23	13. 5. 1971		Trojice pamětních desek od sochaře Františka Mrázka odhalená 13. května 1971 v předvečer 50 let od ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa. 60 × 40 cm. Laminát, bronz.[24] Odstraněna 1990.[25]
PD sekretariátu II		Žižkova	13. 5. 1971		Trojice pamětních desek od sochaře Františka Mrázka odhalená 13. května 1971 v předvečer 50 let od ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa. 50 × 40 cm. Laminát, bronz.[24][25]
PD sekretariátu III		Dr. Stejskala 426/15	13. 5. 1971		Trojice pamětních desek od sochaře Františka Mrázka odhalená 13. května 1971 v předvečer 50 let od ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa. 50 × 40 cm. Laminát, bronz.[24][25]
PD Slovanské lípy		Husova 684/21(?)	1936		Současný stav neznámý.
PD Sokolů (Q97317189)		Sokolský ostrov 133/17	1996		Pamětní deska padlým členům sokola, v hlavní vstupní hale sokolovny.
PD Sokolů (Q97317195)		Sokolská 133/17			Pamětní deska umučeným a vězněným členům sokola, na sokolovně ve Čtyřech Dvorech.[26]
PD Sovětské armády		Jirsíkova 243/2	1955		DK Slávie („Armáďák“). Současný stav neznámý.
PD Sovětské armády		radnice	1970		Současný stav neznámý.
PD Svatomíra Tůmy		Na Sadech 2036/18	1934		Pamětní deska předsedy odboru Národní jednoty pošumavské Svatomíra Tůmy (1870–1911) na budově Besedy. Současný stav neznámý.
PD Šimona Plachého z Třebnice (Q106471612)		Krajinská 212/43	po 1611 1995		Pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice zabitého při vpádu Pasovských 1611 umístěná do roku 1663 na Pražské bráně byla roku 1995 obnovena na rohu domu č. 43. Originální části uloženy v muzeu.
PD T. G. Masaryka (Q57434880)		radnice	1935 1946 1968 1990 1995		Pamětní deska podle návrhu K. Chocholy, sochařská práce J. V. Duška. Odstraněna za okupace 1939–1945. Znovu odstraněna 1948. Opětovně 1970, kdy ji nahradila PD Sovětské armády. Vrácena 1990 a po rekonstrukci 1995.
PD Maxmiliana Mencla (Q111698075)		radnice	?		Umístěna uvnitř radnice za vchodem č. 1
PD Václava Hlaváče (Q111784076)		Jeronýmova	1947		Pamětní deska profesora Václava Hlaváče (Q111783800) v budově učitelského ústavu. Později ztracena.
PD Václava Novotného (Q104175514)		Piaristické náměstí	28. 9. 1932		Pamětní deska prvního ředitele české matiční školy Václava Novotného.[27]
PD velitelství sovětské armády (Q97319711)		Senovážné náměstí 239/12			V průjezdu Nadačního domu (SŠ / VOŠ). Kapitán Maxim Petrovič Ševčenko (1905–1983) byl velitelem českobudějovické posádky Rudé armády od osvobození 9. května 1945.[28]
PD vojáků PTP (Q106474479)		Žižkova 185/37	6. 5. 2010		Plastová pamětní deska jihočeských vojáků PTP odvedených v letech 1950-1954. Návrh Václava Šulisty (Q106474737) realizoval Michal Trpák.
PD vojenského hřbitova (Q106538335)		Plavská 2166/3	27. 6. 2018		Pamětní deska bývalého vojenského hřbitova umístěná na leštěném kamenném soklu.
PD Vojtěchu Jandečkovi		Fráni Šrámka 1193/23			Pamětní deska prvního předsedy Svazu osvobozených politických vězňů Vojtěcha Jandečky, umístěna ve vestibulu školy.
PD Vojtěchu Mokrému (Q106486094)		Kanovnická 409/8	6. 12. 2014		Pamětní deska generálního vikáře a probošta katedrální kapituly Vojtěcha Mokrého (Q106486108) umístěna péčí českobudějovické katedrální kapituly a praprasynovce JUDr. Antonína Mokrého. Visí směrem do Kněžské ulice.[29]
PD v gymnáziu v České (Q111782695)		Česká 142/64	23. 5. 1946		Pamětní deska věnována obětem nacismu, uvádí jména profesorů Rudolfa Strnada, Josefa Stejskala a studenta Harryho Kende. Nad schodištěm v prvním patře.
PD vzniku Československa (Q99312363)		Kněžská 348/35	20. 5. 1929 28. 10. 1995		Pamětní deska zasedání Československého národního výboru 28. října 1918. Autor Karel Chochola. Původně na budově kavárny U Volbrechtů (předchozí budova na téže adrese). Deska odstraněna za okupace 1939-1945. Znovu odstraněna 1948. Obnovena buďto 1990 (podle D. Kováře) nebo 28. 10. 1995 (podle K. Pletzera). Odcizena 2005, obnovena kopií od Michala Trpáka 24. října 2008, Více: U Volbrechtů.
PD zaměstnanců Jihočeských elektráren a F. Marka		Lannova	7. 5. 1946		Pamětní deska v druhém patře budovy bývalého ředitelství elektráren. 12 jmen. Hned vedle se nachází pamětní deska letce Františka Marka (Q95163861).
PD zaměstnanců Koh-i-Noor (Q95965305)		F. A. Gerstnera 22/10	1945(?)		Pamětní deska na budově Koh-i-Noor se jmény sedmi obětí druhé světové války a letopočty 1939 a 1945.
PD zaměstnanců krajského soudu		Goethova 1929/1	27. 9. 1947		Pamětní deska věnována obětem nacismu, uvádí 22 jmen pracovníků soudu. V budově.
PD zaměstnancům ONV (Q95965268)		Lidická 2/4			Pamětní deska dvou zaměstnanců okresního národního výboru umučených v koncentračních táborech.
PD zaměstnanců policejního ředitelství		Pražská 5	2. 7. 1946		Pamětní deska v budově policejního ředitelství na umučené a popravené zaměstnance. 5 jmen.
PD zaměstnanců nádražní pošty (Q98007131)		Nádražní 118/6			Pamětní deska na budově nádražní pošty věnovaná zaměstnancům umučeným nacisty. 23 jmen.
PD zaměstnanců pošty (Q99312289)		Senovážné náměstí 240/1	1. 11. 1945		Pamětní deska v budově hlavní pošty (původně na fasádě) věnovaná zaměstnancům umučeným nacisty. 21 jmen.
PD zaměstnanců smaltovny Sfinx			2. 7. 1946		Pamětní deska. 4 jména.
PD zaměstnanců Tabáčky (Q99312307)		Tabáčka	říjen 1947		Pamětní deska na budově Tabáčky (areál u křižovatky Průmyslové a Novohradské) od Jana Bulíře (Q95464985) se jmény dvou obětí druhé světové války.
PD žákům SPŠ		Resslova 1579/2	29. 6. 1930		Pamětní deska se jmény čtrnácti žáků SPŠ stavební zahynulých během první světové války. Ve vestibulu budovy.
PK historického rozcestníku (Q36859488)		Na Sadech	1910 2003		Historický kamenný rozcestník vyrobený firmou Bratři Zemanové roku 1910 obnoven a pamětním kamenem doplněn roku 2003.
PK Josefa Cepáka (Q57445018)		Na Dlouhé louce 1730	1. 10. 2010		Na památku českobudějovického učitele a propagátora cyklistiky Josefa Cepáka, který tragicky zahynul při výstupu na Mont Blanc. U křižovatky cyklostezky a cesty z lávky u Voříškova dvora.[30]
PK povodně 2002 (Q118406176)		Zátkovo nábřeží 13	2002		Pamětní kámen povodně 2002 umístěný po opravě břehu poblíž Slepého ramene před Železnou pannou, vandalizováno.[31]
PK tramvajové dopravy (Q57610586)		Mariánské náměstí	15. 6. 2016		Pamětní kámen umístěn k tramvajovému sloupu (z doby 1925-1929) k příležitosti 107. výročí tramvajové dopravy ve městě. Historické svítidlo na sloupu obnoveno dopravním podnikem.[32]
PD na památku první evropské železnice (Q80458668)		Mánesova 44			Pamětní desku, umístěnou proti vchodu do Muzea koněspřežky, věnoval Spolek československých inženýrů na památku první evropské železnice, kterou navrhl a stavěl v letech 1826 – 1827 ing. F. A. Gerstner
Stolperstein Harry Kende		Česká 142/64	6. 10. 2014		Pamětní deska zasazena v dlažbě (tzv. Stolperstein) před budovou gymnázia připomínající studenta Harryho Kende.

• KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic - pomníky, pamětní desky [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
• RYPÁČEK, Josef. Spolek pro vojenská pietní místa - České Budějovice [online]. Č. Budějovice: vets.cz [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 

• Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích
• Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (centrum)
• Seznam kulturních památek v Českých Budějovicích (náměstí Přemysla Otakara II.)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam pomníků v Českých Budějovicích na Wikimedia Commons