Seznam českobudějovických pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé sochy, plastiky, symboly a pamětní desky (PD) i kameny (PK), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy. Neobsahuje drobnou sakrální architekturu a prvky, pomníčky dopravních nehod, klasické hroby a dále díla, jejichž hlavní význam spočívá v dekoraci nebo uměleckém vyjádření.
Seznam
Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.
114 tun vážící balvan pocházející z Údolí u Nových Hradů symbolizuje tvrdý a těžký život jihočeského lidu. Do města byl přivezen v říjnu 1974. Původně nesl (směrem z Lidické) symbol srpu a kladiva. 3. května 2019 byl přesunut o 23 metrů z důvodu přístavby nového křídla knihovny. Podle váhy vestavěné v použitém jeřábu dosahuje hmotnosti 102 tun.[1]
Rozlehlý památník s hroby vojáků Rudé armády na konci městského hřbitova. Pochováno 40 osob ve společném hrobě, známa (a uvedena) pouze některá jména. Pomník vytvořil F. Mrázek a J. Vítů. Podle jiného zdroje odhalen v roce 1957.
Pomníček bombardování vyrobený z čučku umístěný v soukromé zahradě. Nápis: „Místo dopadu bomby při leteckém náletu 24. III. 1945 v 11:30 dopoledne“.[4]
Pomník pilota Antonína Ježka, který zemřel 18. listopadu 1923 při neúspěšném seskoku padákem. Pomník pořídil místní Okrašlovací spolek, měl podobu jehlanu z černého leštěného mramoru a nesl nápis a fotografii pilota.[5] Devastován v roce 1980. Restaurován, instalován na novém místě v parku u zastávky Vysokoškolské koleje a odhalen 12. května 2021.
350 cm vysoká socha od Bohumila Kafky, podstavec z českého labradoritu od firmy Jana Cingroše, architektonické řešení navrhl Pavel Janák. Výška původní sochy s podstavcem 6 m. Rozhodnutím německých nacistických orgánů 17. 8. 1939 sňata a převezena do muzea, ~1943 roztavena.
Menší (2/3, 215 cm vysoká) socha od Bohumila Kafky stála v zasedací síni záložny, válku přečkala v kotelně pod uhlím. Po znovuobjevení r. 1967 stála za jízdárnou na Hluboké, kde k ní z důvodu podoby s V. I. Leninem kladly sovětské delegace květiny. Od roku 2000 umístěna na nádvoří radnice na podstavci od sochaře Ivana Tláška, de facto nahradila sochu původní.
Obtížně čitelný nápis „Na tomto místě byl zastřelen dne 9. května 1945 německými okupanty Eduard Hála ze Čtyř Dvorů, stár 56 roků. Čest jeho památce! Věnuje SBS Čtyři Dvory.“ Narozen 1889, truhlář. U Dlouhého mostu byly prchajícím německým jednotkám zabavovány zbraně. Hála se akce neúčastnil, byl na cestě do města. Krom Hálova zastřelení byl postřelen jeden student a další zraněn.[5] Pomník přesunut (původně přímo u silnice).
Pomník sestávající z busty Tomáše Garrigue Masaryka od sochaře Josefa Pekárka a pamětní desky. Bustu před roztavením zachránil Jan Horal, který ji propašoval do zahraničí a v roce 2004 nechal umístit na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže. Bustu odkázal společnosti Koh-i-noor Hardmuth, v jejímž českobudějovickém areálu je před Lamezanovou vilou umístěna od roku 2013, společně s bustou Edvarda Beneše. Pamětní deska zůstala v Českém Krumlově, kde je umístěna na budově radnice. Nese nápis: „ZA IDEÁLY T. G. MASARYKA / A ZA SVOBODU ČSR BOJOVALI / NA VŠECH FRONTÁCH EVROPY / VE II. SVĚTOVÉ VÁLCE / LETCI Z REGIONU ČESKÝ KRUMLOV / Prokop BRÁZDA / Jiří ENGEL / Josef KUBÁK / Jan MAYER / František PETR / MUDr. Karel PLAŇANSKÝ / František RYPL / Vojtěch SMOLÍK – DFC“.
Pomník s duralovým úlomkem letadla, se kterým havaroval 14. 9 1940 František Marek. Nápis: Českým válečným letcům RAF 1939–1945. Mnozí nedoletěli, ti druzí zvítězili do nové tyranie.
Pomník sestávající z busty Edvarda Beneše a pamětní desky. Bustu nechal (jako kopii originálu zapůjčeného Společností Edvarda Beneše) odlít Jan Horal, slavnostní odhalení na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže proběhlo 28. května 2004 v 11:00. Horal odkázal bustu společnosti Koh-i-noor Hardmuth, v jejímž českobudějovickém areálu je před Lamezanovou vilou umístěna od roku 2013, společně s bustou Tomáše Garrigue Masaryka. Pamětní deska již není vystavena, nese nápis: „14. 12. 1945 řekl o svých dekretech: / "Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto své nové lži budou přednášet. Říkal jsem při jiných příležitostech, že máme všecko zaznamenat a povědět to, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste nám všem řekli o svém utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou "očišťovací" kampaní. / ...Že začnou – o tom buďte přesvědčeni. / A konečně přijdou opět, aby od očištění přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. / VRCHNÍMU VELITELI VDĚČNĚ / VETERÁNI II. SVĚTOVÉ VÁLKY“.
Busta od Josefa Václava Schwarze (Q55681287) v nice nad hlavním vchodem do budovy Jihočeského divadla, kde Tyl odehrál své poslední představení před smrtí.[6]
Záměr sahá až do roku 1883, model vytvořil 1919–21 J. V. Myslbek, odlití a úpravy proběhly 1922–23, žulový podstavec a kompozice jsou dílem architektů A. Balšánka a B. Hübschmanna. Socha odstraněna koncem září 1939, roztavena. Obnova zvažována v roce 1968, obnoven 1993 iniciativou Klubu přátel Českých Budějovic.
Pomník od sochaře Karla Dvořáka vznikal v letech 1926–1940, původně jako zakázka pro Prahu. Nakonec byl r. 1951 umístěn na budějovické náměstí před radnici. Koncem 50. let došlo k přesunu před Žižkova kasárna.
Bronzový pomník Josefa II. od V. O. Tilgnera na mramorovém podstavci nechal zrealizovat Německý politický spolek. Nápis Dem Schätzer der Menschen KAISER JOSEF II., Errichtet 1883 s překlepem (Schätzer namísto Schützer, tzn. odhadci namísto ochránci). Stržen 28. 10. 1918. V místě současného pomníku Mateřství.
Bronzová busta Josefa II. Odstraněna 1918, uložena na obecním úřadě a další osud neznámý. Podstavec od roku 1922 slouží jako pomník padlých na hřbitově v Plané.
Bronzovou sochu vytvořil F. Mrázek, architektonickou úpravu provedl Otto Kubík (Q84494554). V prosinci 1989 odstraněna, od r. 1999 uložena v Mříči, od roku 2005 v soukromém muzeu na Zlínsku.
K příležitosti 100 let od pařížských voleb do Komuny byl u Koldomu vztyčen 140 cm vysoký základní kámen chystaného pomníku Pařížské komuny. Ten nakonec nebyl realizován, takže jako pomník fungoval samotný kámen. Odstraněn po roce 1989.[3]
Bronzové sousoší na kamenném podstavci s legionáři a pluk. Švecem, od Otto Birmy (Q57412569), architektonická spolupráce K. Chochola. 1939 přesunut do Pelhřimova, odtud r. 1942 do Prahy, kde byl roztaven.
Pomník ppluk. Kulikovského
Dělostřelecká kasárna na Pražské třídě
29. 6. 1939
Bronzová deska na žulovém kameni s nápisem DĚLOSTŘELECKÝ PLUK 5 PODPLUKOVNÍKU I. I. KULIKOVSKÉMU HRDINNÉMU VELITELI BATERIE RUSKÝCH LEGIÍ. Deska zmizela počátkem druhé světové války, později zde byla umístěna deska padlým dělostřelcům.
Pomník z leštěného kamene s nápisem „Se Sovětským svazem na věčné časy“ a sochou Přátelství od Františka Mrázka stál v areálu někdejší vojenské nemocnice u současné ulice E. Pittera v místě současného parkoviště. Pískovcová socha dvojice vojáků o výšce 270 cm.[11] Odstraněn někdy po roce 1992.
Pomník na místě původního hrobu amerického letce Roberta W. Whiteheada (Q96754500) sestřeleného 11. 4. 1945. Ostatky exhumovány a převezeny do USA 1945. Pomník na místě původního hrobu odhalen r. 1990.
66 cm vysoká bysta. Odstraněn za okupace, obnoven 1947, znovu odstraněn po roce 1948, obnoven 1994, odcizen 2014, obnoven 2017. Bronzová verze z roku 1994 a pryskyřičná z roku 2017 pochází z dílny Ivana Tláška (Q95398696).[15]
Sochu v nadživotní velikosti na odstupňovaném podstavci zrealizovali Ludvík a Božena Kodymovi (Q65243749). Odstraněna 30. 3. 1990, od r. 1999 uložena v Mříči, od roku 2005 v soukromém muzeu na Zlínsku.
Též nazývaný Voják na stráži. Autor Otto Birma (Q57412569), architektonická spolupráce Karel Chochola. Původně umístěn v areálu Žižkových kasáren, za války rozebrán a ukryt, po válce obnoven, znovu rozebrán 1966, podstavec využit na stavební materiál. Socha obnovena a r. 2013 slavnostně odhalena.
Ve vestibulu. Text: Zbudovala Obchodní a průmyslová komora v Českých Budějovicích na paměť 60 letého panování J. V. císaře Františka Josefa I. roku 1908. Současný stav neznámý.[17]
Pamětní deska ministra financí Aloise Rašína na budově Besedy, opětovně odhalena po rekonstrukci budovy v roce 1934. Odstraněna za okupace 1939-1945. Současný stav neznámý.
Pamětní deska s bustou Augusta Zátky od B. Kafky umístěná (mimo období války) na Zátkově rodném domě v Krajinské. Deska ztracena, dochovala se pouze busta.
„Zde působil k rozkvětu Obce baráčníků Vitoraz zasloužilý rychtář JUDr. Břetislav Bouma, jenž zahynul dne 12. dubna 1944 v Buchenwaldu za svobodu národa.“ Umístěna r. 1946, cca v 70. letech odstraněna, 1993 obnovena, později znovu odstraněna.[19]
Pamětní deska na lékárně s nápisem „Zde stávala budova, ve které gestapo v létech okupace 1939–1945 věznilo, mučilo a popravovalo vlastence našeho kraje“. Původní budova (Štítného 1) zničena koncem války při náletu.
Nápis „Na památku všech deportovaných na nucené práce za 2. světové války do říše – v roce 1939–1944. Okresní svaz nuceně nasazených České Budějovice. Uváděna u vchodu do budovy, v roce 2018 v hale vpravo od PD českobudějovických železničářů.
Pamětní deska na budově dělostřeleckých kasáren věnovaná příslušníkům dělostřeleckého útvaru popraveným, umučeným a zemřelým za druhé světové války. Původně na dělostřeleckých Kasárnách arcivévody Viléma na Pražské třídě, obnovena na Žižkových kasárnách. Uvádí sedm jmen.
Pamětní deska generála Josefa Mašína umístěná na budově Žižkových kasáren, kde v letech 1921–1923 konal vojenskou službu. Odhalena 29. června 2023 v 16:00.[23]
U brány kasáren na Pražské. Původně kulturní památka, jejíž ochrana byla zrušena v roce 1998, kdy již deska neexistovala. Bronzová deska visela vpravo od hlavního vchodu a nesla červené pěticípé hvězdy s monogramem KG mezi nimi. Následoval text: V těchto kasárnách konal v r. 1915 službu jako vojín 42. děl. pluku první dělnický president ČSR K. Gottwald.
PD umístěna směrem do ulice Karla IV., německý text: „Burgerliches kleines Bräuhaus erbaut im Jahre 1815.“ (měšťanský malý pivovar postavený v roce 1815).
Mramorová pamětní deska od Adély Müllerové v přízemí budovy věnována prvnímu řediteli německého gymnázia Matthiasi Kochovi (Q95398412). Obsahuje též nápis z mramorové desky (zničené v roce 1920 nebo 1923) o postavení školy za císaře Františka Josefa v letech 1902–1903.[21]
Nápis „1948-1989 obětem komunistické zvůle a násilí“. Autor Ivan Tlášek (Q95398696). Odhalena předsedou pobočky Konfederace politických vězňů Františkem Poulou.
Trojice pamětních desek od sochaře Františka Mrázka odhalená 13. května 1971 v předvečer 50 let od ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa. 60 × 40 cm. Laminát, bronz.[24] Odstraněna 1990.[25]
PD sekretariátu II
Žižkova
13. 5. 1971
Trojice pamětních desek od sochaře Františka Mrázka odhalená 13. května 1971 v předvečer 50 let od ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa. 50 × 40 cm. Laminát, bronz.[24][25]
PD sekretariátu III
Dr. Stejskala 426/15
13. 5. 1971
Trojice pamětních desek od sochaře Františka Mrázka odhalená 13. května 1971 v předvečer 50 let od ustavujícího sjezdu Komunistické strany Československa. 50 × 40 cm. Laminát, bronz.[24][25]
Pamětní deska Šimona Plachého z Třebnice zabitého při vpádu Pasovských 1611 umístěná do roku 1663 na Pražské bráně byla roku 1995 obnovena na rohu domu č. 43. Originální části uloženy v muzeu.
Pamětní deska podle návrhu K. Chocholy, sochařská práce J. V. Duška. Odstraněna za okupace 1939–1945. Znovu odstraněna 1948. Opětovně 1970, kdy ji nahradila PD Sovětské armády. Vrácena 1990 a po rekonstrukci 1995.
V průjezdu Nadačního domu (SŠ / VOŠ). Kapitán Maxim Petrovič Ševčenko (1905–1983) byl velitelem českobudějovické posádky Rudé armády od osvobození 9. května 1945.[28]
Pamětní deska generálního vikáře a probošta katedrální kapituly Vojtěcha Mokrého (Q106486108) umístěna péčí českobudějovické katedrální kapituly a praprasynovce JUDr. Antonína Mokrého. Visí směrem do Kněžské ulice.[29]
Pamětní deska zasedání Československého národního výboru 28. října 1918. Autor Karel Chochola. Původně na budově kavárny U Volbrechtů (předchozí budova na téže adrese). Deska odstraněna za okupace 1939-1945. Znovu odstraněna 1948. Obnovena buďto 1990 (podle D. Kováře) nebo 28. 10. 1995 (podle K. Pletzera). Odcizena 2005, obnovena kopií od Michala Trpáka 24. října 2008, Více: U Volbrechtů.
PD zaměstnanců Jihočeských elektráren a F. Marka
Lannova
7. 5. 1946
Pamětní deska v druhém patře budovy bývalého ředitelství elektráren. 12 jmen. Hned vedle se nachází pamětní deska letce Františka Marka (Q95163861).
Na památku českobudějovického učitele a propagátora cyklistiky Josefa Cepáka, který tragicky zahynul při výstupu na Mont Blanc. U křižovatky cyklostezky a cesty z lávky u Voříškova dvora.[30]
Pamětní kámen umístěn k tramvajovému sloupu (z doby 1925-1929) k příležitosti 107. výročí tramvajové dopravy ve městě. Historické svítidlo na sloupu obnoveno dopravním podnikem.[32]
PD na památku první evropské železnice (Q80458668)
Pamětní desku, umístěnou proti vchodu do Muzea koněspřežky, věnoval Spolek československých inženýrů na památku první evropské železnice, kterou navrhl a stavěl v letech 1826 – 1827 ing. F. A. Gerstner
↑SCHINKO, Jan. Po 34 letech přirostl kafemlejnek Budějčákům k srdci. Jenže lokomotiva chátrala a byla odvezena. Budějcká drbna [online]. 2017-01-05 [cit. 2017-01-05]. Dostupné online.
↑HORKÁ, Tereza. Nálet na České Budějovice 24. března 1945 ve vzpomínce pana Kubíčka [online]. Severní Českobudějovicko, 2015-08-12 [cit. 2016-12-29]. Dostupné online.
↑ abŠILHAN, Milan. Encyklopedie Českých Budějovic - sochařství [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
↑VOTRUBA, Václav. Dramatické poslední dny 2. světové války - v Budějcích se střílelo i 9. května. Budějcká drbna [online]. 2015-05-12 [cit. 2018-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-31.
↑pkmodely.estranky.cz. Poznámka k odhalení pomníku padlých na hřbitově sv. Otýlie [online]. pkmodely.estranky.cz, 2013-03-06 [cit. 2016-11-19]. Dostupné online.
↑VOTRUBA, Václav; CIGLBAUER, Jan. PŘÍBĚHY SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK: Autor pomníku padlým vojákům na hřbitově u sv. Otýlie byl popraven gestapem. Budějcká drbna [online]. 2016-03-06 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online.
↑ Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
↑KRAJNÝ, Miloslav. František Mrázek. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1985.
↑HRDINA, Karel. Nová Masarykova busta je z pryskyřice. Původní bronzovou ukradl zloděj. iDNES.cz [online]. 2017-09-18 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online.
↑KOVÁŘ, Daniel. Budějovické hřbitovy: malý kulturně-historický průvodce. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2001. 103 s. S. 31.
↑Statutární město České Budějovice. Generál Josef Mašín bude mít v Budějovicích pamětní desku. c-budejovice.cz [online]. 2023-06-21 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
↑ abcKOVÁŘ, Daniel. Příběhy budějovických pomníků. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2000. 536 s.
↑SCHINKO, Jan. DRBNA HISTORIČKA: Trhy na Piaristickém náměstí se začaly konat na konci 18. století. Budějcká drbna [online]. 2020-12-17 [cit. 2020-12-17]. Dostupné online.
↑DVOŘÁK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic - vojenská posádka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2018-07-23]. Dostupné online.