Jan Vítězslav Dušek

Jan Vítězslav Dušek
Jan Vítězslav Dušek v roce 1923
Jan Vítězslav Dušek v roce 1923
Narození8. června 1891
Makov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. března 1966 (ve věku 74 let)
Tábor
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníNový hřbitov v Táboře
Národnostčeská
Povolánísochař a medailér
Dětisyn Jan Dušek, sochař a Václav Dušek, sochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vítězslav Dušek, křtěný Jan (8. června 1891 Makov[1] , dnes část města Jistebnice – 2. března 1966 Tábor) byl český sochař a medailér.

Život

Narodil se v rolnické rodině v Makově na Táborsku, otec František Dušek byl krejčí a matka Marie Vocílková pocházela z Vlásenice.[1] V letech 1905–1909 vystudoval odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích v Podkrkonoší.[2] V první světové válce narukoval do 75. pěšího pluku, kde se setkal s dalšími jihočeskými umělci – malíři Janem Autengruberem a Jiřím Kauckým.[3] Získal československé státní stipendium a v letech 1921 a 1922 se zdokonaloval na pařížské Académie de la Grande Chaumière u Émile-Antoine Bourdella. Roku 1925 se stal jedním ze zakládajících členů Sdružení jihočeských výtvarníků. V roce 1933 se oženil[4] Ludmilou Schlaegerovou. Žil v Táboře, kde také zemřel. Pohřben byl na zdejším Novém hřbitově.

Dílo

Dělal figurální a portrétní tvorbu – vytvořil mnoho pomníků, např. pomník T. G. Masaryka v Hulíně, pomník Antonína Sovy v Pacově, pomník Petra Chelčického v Chelčicich, pomník Jana Husa v Jindřichově Hradci, pomník zabitých letců v Hrdějovicích. Vytvořil mnoho bust nebo symbolických hlav. Dělal pamětní desky, portrétní medaile a figurální výzdobu budov.[5] Byl spoluautorem pamětní desky na českobudějovické radnici[6] a autorem reliéfu Kázání pod lipou v kostele církve československé husitské (Husův sbor) na Palackého náměstí v Českých Budějovicích.[7]

Hrobka rodiny Dušků na Novém hřbitově v Táboře

Byl autorem pomníků padlých v Čelákovicích, Bechyni, Borovanech, Budislavi, Dačicích, Chlumu u Třeboně, Jistebnici, Kladně, Křemži, Libomyšli, Malšicích, Plané nad Lužnicí, Polné, Sezimově Ústí, Soběslavi, Táboře, Trhových Svinech, Tučapech na Táborsku a jinde.[5][8]

Výstavy

  • Vystavoval v jarním Salonu Société Nationale des Beaux-Arts v Paříži.
  • Koncem roku 1925 vystavoval v londýnské Galerii Královské akademie v Londýně.
  • V roce 1926 se zúčastnil v Benátkách XV. mezinárodní výstavy umění Esposizione internazionale d’Arte della città di Venezia.
  • V roce 1936 na XI. letní olympiádě v Berlíně vystavoval v umělecké soutěži plastiku Herkules.

Ocenění

  • V roce 1924 obdržel na VIII. olympiádě v Paříži za sochu Lučištníka bronzovou medaili.
  • V roce 1925 obdržel na pařížském jarním Salonu stříbrnou medaili za sochu Běžce.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Jana Duška farnost Dražice
  2. ↑ ŠEDIVÝ, Václav. Jan Vítězslav Dušek: Město Tábor - oficiální webové stránky. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ HUDEC, Adam. OBRAZEM: Muzeum zve na jindřichohradecká zastavení malíře Jana Autengrubera. Jindřichohradecký deník. 2017-11-08. Dostupné online [cit. 2020-11-23]. 
  4. ↑ Matriční záznam o sňatku Jana Duška s Ludmilou Schlaegerovou okr. úřadu v Táboře
  5. ↑ a b KUČERA, Martin. DUŠEK Jan Vítězslav 8.6.1891-2.3.1966 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Encyklopedie Českých Budějovic: Pamětní desky [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Husův sbor | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18. 

Literatura

  • Václav Šedivý.Táborský sochař Jan Vítězslav Dušek, Tábor, nakladatelství OSSIS, 2016

Externí odkazy