Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
5) úsek hradební zdi mezi čp. 128 (Kasární náměstí 128/9) a 131 (náměstí Baltazara Neumanna 131/13), mezi Smetanovou ulicí a náměstím Baltazara Neumanna 50°4′52,58″ s. š., 12°22′17,82″ v. d.
6) úsek hradební zdi a parkánové zdi mezi čp. 522 (náměstí Baltazara Neumanna 522/12) a 158 (v RÚIAN neevidováno, možná má jít o dům Sládkova 159/1?), mezi nám. Baltazara Neumanna a Sládkovou ulicí 50°4′46,93″ s. š., 12°22′20,69″ v. d.
8) jihozápadní úsek opevnění, část za čp. 24 v Dlouhé ulici (Dlouhá 24/36) 50°4′38,91″ s. š., 12°22′9,97″ v. d. a úsek za čp. 615 (Hradební 615/15, Obrněné brigády 615/1) až k čp. 31 (Františkánské náměstí 31/16) včetně obranné věže čp. 526 (Obrněné brigády 526/9) 50°4′39,69″ s. š., 12°22′0,46″ v. d.
9) západní úsek opevnění s rámovou brankou a hranolovou věží
10) zbytky městského opevnění s baštou vestavěné v čp. 516 (Hradební 516/16) 50°4′40,81″ s. š., 12°21′55,83″ v. d., část při ulici Hradební pod čp. 290 (Pod Věží 290/1) a část pod čp. 256 (Jánské náměstí 256/15) mezi ulicemi Mlýnská a Křižovnická se st. parc. 209/5; 229; 255; 484; 485; 510; 769; 779/2 na st. parc. č. 209/6; 209/7; 222/2; 228/1; 517/1; 517/2; 520; 770/1; 1205; 1468 s.p.č. 2273/100 na pp. 15; 16/1; 32; 34/1; 37/1; 37/2; 38/3; 45/1; 49; 60/1; 60/2; 108/2; 127/1; 2273/38; 2273/67; 2273/89; 2721/1; 2724; 3335.
Původně zapsané položky:
zbytky slovanského valu (4-3636)
pozůstatky městského opevnění (4-3637)
pozůstatky městského opevnění – kostel, Čertova věž (4-3638)
Kašna s Rolandem (Horní kašna). Polygonální kašna s kamennou nádrží, s hladkými stěnami a vysazenou římsou. Z 19. století, na ní na středním hranolovém pilířku osazena socha Rolanda s vročením 1591. Originál sochy je umístěn v muzeu, na místě stojí faksimile. Roland v podživotní velikosti drží v pravé ruce kopí, levou se opírá o štít se znakem města Cheb.
Kašna s Herkulem (Dolní kašna). Renesanční polygonální kašna s nádrží s hladkými stěnami s vysazeným okrajem. Ze 16. století. Na středním pilíři, přecházejícím v hlavici se stylizovaným dekorem, je doplněna sochou Herkula, jež nese vročení 1738. Herkules je v podživotní velikosti, s kyjem a štítem se znakem města Chebu.
Měšťanský dům Špalíček. Dvoupatrový empirový dům v rámci seskupení Špalíčku situovaný v jeho dolním, severozápadním rohu. Architektonický výraz v duchu klasicismu. Pětiosý, dvoupatrový s mansardovou střechou se dvěma vikýři. Obě boční průčelí jsou dvouosá. V prvním patře na nároží k čp. 507 je nika pro sochy, od roku 2007 osazená moderní plastikou, původně zde byla gotická Madona s dítětem, která je uložená v muzeu.
Měšťanský dům Špalíček. Třípatrový, řadový dům o 3 okenních osách, tvořící součást západní fronty Špalíčku. Krytý sedlovou střechou. Před přízemím je představen krám s plochou střechou, průčelí do Kramářské uličky je hladké, opatřené 2 okenními osami.
Měšťanský dům Špalíček. Čtyřpatrový dům o 2 okenních osách, v západní frontě Špalíčku, krytý sedlovou střechou, ve 3. a 4. podlaží hrázděný. Přízemí má představěný přístavek bývalého obchodu. Přízemí do Kramářské uličky má zazděn kamenný gotický lomený portál.
Měšťanský dům. Přízemní přístavek Špalíčku s pultovou střechou se dvěma obloukovými okny, třemi výkladci a vstupem do prodejny, před západním průčelím objektů čp. 495 a 496. Původně gotický objekt z 15. století, jenž prošel pozdějšími přestavbami v 18., 19. a ve 2. polovině 20. století. Původně byl pod tímto popisným a rejstříkovým číslem zapsán dvoupatrový řadový dům.
Měšťanský dům Špalíček. Čtyřpatrový řadový dům v západní frontě Špalíčku, o třech okenních osách s hrázděným 3. a 4. patrem a vysunutou pavlačí. Průčelí je hladké nečleněné, před přízemím představen obchod. Průčelí je do uličky hladké se zazděným půlkruhovým portálem a kamenným zkoseným ostěním. Sedlová střecha je opatřena vikýři. Dům je propojen s čp. 499 provozem kavárny Špalíček.
Měšťanský dům Špalíček. Nárožní třípatrový dům, tvořící jižní frontu Špalíčku do náměstí. Hlavní průčelí má k jihu 4 okenní osy, průčelí západní má 3 osy, nepravidelně rozmístěné, průčelí do kramářské uličky je dvouosé. Valbová střecha je s vikýři. V přízemí je zčásti zachována valená klenba s lunetami, ostatní prostory jsou plochostropé.
Měšťanský dům Špalíček. Nárožní třípatrový dům, s hlavním průčelím obráceným na jih do náměstí, boční nároží patří do východní fronty Špalíčku. Hlavní průčelí o 3 okenních osách má poslední patro hrázděné, ukončuje ho hrázděný štít. V 1. patře je polygonální hrázděný arkýř, spočívající na kamenném toskánském sloupu a krytý nízkou bání. V přízemí je průčelí opatřeno plochou bosáží, v patře je hladké. Stejným způsobem je členěna i východní fasáda o 2 nepravidelně umístěných oknech, v přízemí má nově proražené okenní otvory. Dům si zachoval původní dispozici ve všech patrech. Vnitřní dělicí stěny místnosti jsou hrázděné, konstrukce je vyplněna buď vyplétaným proutím nebo opěrami, které jsou polepeny mazanicí a omítnuty.
Měšťanský dům Špalíček. Řadový třípatrový (?) dům ve východní frontě Špalíčku, o třech okenních osách, propojený s domem čp. 500. 4. patro je hrázděné. Okna se směrem ke střeše zmenšují, v 1. a 3. patře mají jednoduché, ploché šambrány mimo hrázděné patro. Ve 2. patře je kolem okna fragment kamenného ostění. V patře uvnitř objektu je na stropě štukový rám, v jehož středu je umístěno Boží oko.
Měšťanský dům Špalíček. Řadový dům ve východní frontě Špalíčku, o dvou okenních osách, poslední patro hrázděné, sedlová střecha se dvěma vikýři. Do pater se zmenšující okna jsou osazena na fasádu a mají „ucha“ ve všech rozích. Vstupní dveře jsou v levé ose a mají štukový portálek shodného typu jako šambrány do oken. V ose domu je mezi 2. a 3. nadzemním podlažím je prázdná nika-kaplice (původně zde byla Madonna s dítětem). Okna v hrázděném patře šambrány nemají.
Měšťanský dům Špalíček. Řadový čtyřpatrový dům ve východní frontě komplexu Špalíček, o 3 nepravidelně rozmístěných osách. Poslední patro je hrázděné, sedlová střecha, s vikýři. Průčelí domu jsou nečleněná, okna mají pravoúhlé rámování. Vstupní gotický portál do přízemí je lomený a má zešikmené kamenné ostění.
Měšťanský dům Špalíček. Městský historický čtyřpatrový dům s počátky z 15. století ve východní frontě Špalíčku. Jižní i severní průčelí po 2 okenních osách, poslední patro hrázděné, k severu obrácený hrázděný štít, sedlová střecha.
Měšťanský dům. Nárožní dvoupatrový dům v blokové zástavbě s mansardovou střechou a zděnými vikýři. Barokní stavba z 18. století byla přestavěna v průběhu 19. století.
Měšťanský dům. Třípatrový řadový dům o třech okenních osách ze 17. století, se sedlovou střechou se třemi vikýři, dnes čtyřmi. Průčelí klasicistní z poloviny 19. století. Na římse druhého patra na konsolách dvě sochy, Nejsvětější Trojice a anděla.
Měšťanský dům, Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 3. Jeho počátky sahají až do 14. století. V 17. a 18. století prošel renesančními a posléze barokními přestavbami. Známý je především jako místo zavraždění Albrechta z Valdštejna 25. února 1634. Od roku 1874 zde sídlí muzeum.
Měšťanský dům. Renesanční dům ze 16. století je zmíněn k roku 1531 a dlouhou dobu v něm sídlili a provozovali činnost lékárníci. Dům byl roku 1743 spojen s přistavěným domem v Kostelní ulici. Rohový dům byl v polovině 19. století pozměněn A. Haberzettlem v neogotickém slohu středovými rizality se stupňovitými štíty a rohovými stínky do dvou stran, dnes je opět navrácen do barokní podoby. Dnes je součástí muzea.
Měšťanský dům. Řadový gotický dům přestavěný v barokní době. Ve třetí ose zleva umístěn vstup do objektu s kamenným gotickým lomeným portálem. Přízemí má hladkou omítku se svislými bosovanými lizénami.
Měšťanský dům Gablerovský dům (Gablerův dům). V jádru pozdně gotický dvoupatrový dům, podle chronogramu nad portálem byl roku 1773 přestavěn do rokokového slohu. Okenní pole nad a pod okny jsou zdobena bohatou rokajovou ornamentikou, obohacenou alegoriemi čtyř ročních období. Nad portálem je umístěn reliéf Madony s chronogramem, nad prostředním oknem holubice sv. Ducha.
Měšťanský dům Schirdingerovský dům. Třípatrový trojosý dům na původní chebské parcele cca 8 m široké, poslední představitel štítových domů na náměstí. Postaven na počátku 13. století a obnoven po požáru v 15. století, v 17. století renesančně renovován. Gotické ztvárnění uliční fasády bylo obnoveno v rámci asanace městského jádra na počátku 60. let 20. století. V rámci asanace roku 1958 dům spojen s domy čp. 507, 506, 505 a v prvním, druhém a třetím patře též s domem čp. 509.
Měšťanský dům. Třípatrový tříosý dům se sedlovou střechou a dvorním traktem má nezdobené průčelí s hladkou omítkou. Objekt s gotickým jádrem byl nejdříve stavebně upravován v renesanci a následně v 18. století. Z renesanční přestavby si objekt zachoval vstupní portál a křížové klenby v průjezdu v přízemí. Architektonický výraz je řešený za pomoci barokních prvků.
Měšťanský třípatrový pětiosý dům. Původně gotický objekt přestavěný renesančně a později barokně. Další stavební úpravy, převážně v interiéru, byly provedeny v empírovém duchu. Poslední přestavba se odehrála v 70. letech 20. století, kdy byly nově vytvořeny výkladce a hlavní vstup. Někdejší rodový dům Rudischů, v letech 1645–1665 jej vlastnil Adam Eck, truhlář a řezbář obrazů.
Měšťanský dům. Původně renesanční objekt z doby kolem roku 1600 byl přestavěn v 19. století. Další stavební úpravy prodělal ve 20. století. Stavba se vyznačuje poměrně jednoduchou úpravou fasády, kdy jediným zdobným prvkem jsou štukové šambrány s uchy kolem okenních otvorů v patrech. V letech 1656–1686 byl vlastníkem domu Gottfried Carlsohn, který zde zřídil hostinec U zlatého jelena. V roce 1750 zde byla lékárna U černého orla, jejíž název i provoz se udržel až do konce 2. světové války. Název prodejny Drogerie u anděla vznikl až po privatizaci po roce 1990.
Měšťanský dům. Ve 14. století gotický, v 16. století renesanční a v 18. století barokní přestavba. Druhý ze dvou propojených úzkých domů na původních osmimetrových parcelách s gotickým jádrem, jejichž průčelí byla v poslední čtvrtině 18. století opravena v rokokovém stylu. K propojení s domem čp. 514 došlo v roce 1990, kdy se zde budovala restaurace. Dvorní průčelí je čtyřosé, ve všech patrech po celé šířce jsou otevřené pavlače, v prvním patře je pavlač vysunutá a podepřená zděnými hranolovými pilíři.
Měšťanský dům. Dvoupatrový řadový dům o šesti osách, s fasádou v barokním stylu. Původně renesanční objekt byl barokně přestavěn, další stavební úpravy proběhly v 19. století. Při rekonstrukci ve 20. století byl dům propojen v interiéru se sousedním a upraven na kanceláře.
Řadový městský zděný dvoupatrový dům, krytý sedlovou střechou s vikýři a keramickou krytinou, na východní straně náměstí. Uliční průčelí tříosé, okna sdružená s kamennými renesančními ostěními. Korunní římsa dřevěná. Parter pojednán soudobě. První zmínka o domě z konce 14. století, krov z roku 1538. V domě přebývali císaři Karel V., Leopold I., básník Friedrich Schiller. V parapetu středního okna prvního patra je zasazena deska se znakem s letopočtem 1579 z 19. století. Mezi okny prvního patra jsou pamětní desky z 19. století na pobyt I. Schillera (od jara 2005) a skladatele Veitha.
Dvoupatrový městský dům o šesti okenních osách v průčelí do náměstí se nachází v řadové zástavbě. Jádro domu je gotické. Určující podoba domu pochází z barokní přestavby. Objekt prošel novodobými zásahy při asanaci ve 20. století.
Městský dvoupatrový dům o pěti okenních osách s mělkým středním rizalitem, s barokně řešeným průčelím, krytý sedlovou střechou s vikýři. Dvorní trakt do Školní ulice má čtyři okenní osy. Původně gotický objekt prošel přestavbou v barokním duchu v 18. století. Drobnější úpravy následovaly v 19. století. Ve 20. století, při asanaci městského jádra, proběhla novodobá rekonstrukce.
Památkově chráněno od 9. června 1970.
Svobody 1 - náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 22 (Q31206652)
ano
Kategorie „Svobody 1 (Cheb) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Měšťanský dům. Volně stojící dvoupatrový dům, situovaný v místě vyústění ulice Svobody do náměstí. Hlavní průčelí o 11 okenních osách s architektonicky zvýrazněným středním rizalitem. Původně zapsáno pod názvem Veřejné podniky města Cheb.
Měšťanský dům. Objekt se nachází na nároží náměstí Krále Jiřího z Poděbrad a Březinovy ulice. Stávající podoba pochází ze druhé poloviny 19. století. Dle architektonického řešení je pravděpodobné, že autorem projektu na přestavbu byl chebský stavitel Adam Haberzettl.
Poznámka: MonumNet uvádí i číslo orientační v ul. Březinově, v RÚIAN je však budova přiřazena pouze k náměstí. Památkově chráněno od 20. února 1990.
Měšťanský dům U dvou arciknížat (U dvou vévodů). Dvoupatrový, honosný nárožní dům palácového typu s bohatou barokní štukovou výzdobou ze 2. poloviny 18. století. Obě fronty nárožního domu jsou pětiosé, hlavní je fronta do náměstí, kam do nově adaptovaného přízemí ústí barokní půlkruhový portál s výrazným, akantovým klenákem ve vrcholu, průčelí pak dominuje hexagonální, zaoblením téměř válcový arkýř a ve stejné výšce situovaný znak – v medaili umístěný reliéfní portrét, rámovaný baldachýnem s korunkou. Zadní trakt je odbourán.
Měšťanský dům. Třípatrový řadový dům o pěti okenních osách, s vysokou sedlovou střechou s vikýřem. Dvorní trakt byl zbořen v roce 1960. Byla to dvoupatrová budova v přízemí se čtyřmi poli hřebínkové klenby, postavena kolem roku 1400, zasklení přízemí druhá polovina 16. století. Byl to poslední příklad dokazující zastavění zadních částí parcel již pro dobu kolem roku 1400, ve vstupním portálu je znak rodu Hartini s letopočtem 1396.
Řadový třípatrový městský dům o čtyřech okenních osách se strmou sedlovou střechou. Průčelí je hladké, nečleněné. Za domem je přízemní dvorní trakt se zachovaným lomeným portálem a místností sklenutou křížovými klenbami na střední sloup.
Třípatrový řadový dům o 4 okenních osách v jádře renesanční, raně barokně přestavěný, s průčelím upraveným klasicistně na konci 18. století. Dům původně tvořil jeden celek s vedlejším domem (opačně než dnes) s čp. 475. Střecha je sedlová s vikýři. V přízemí vlevo je provozovna restaurace propojená do vedlejšího domu čp. 473. Na domě je deska připomínající narození (28. 3. 1903) klavíristy Rudolfa Serkina.
Měšťanský dům Ostrý roh. Dům zvaný Na Ostrém rohu. Nárožní třípatrová zděná stavba se sedlovou střechou a valbou na východní straně. Směrem na náměstí se dvěma a do Jateční ulice se sedmi okenními osami. Původně Junkerský rodový dům (se sousedními objekty), v majetku rodiny od roku 1396. Barokní adaptace, zásadní přestavba interiéru kolem roku 1960. Na průčelí zasazen znak s letopočtem 1396. V chodbě přízemí je zazděná deska se znakem rodu Junckerů a datem 1609. V zadním traktu, odbouraném (1952), byl sedlový, pozdně gotický portál.
Měšťanský dům. Mohutný nárožní objekt, který se svým hlavním průčelím o pěti okenních osách obrací do náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Průčelí do Jateční ulice je obdobné jako průčelí na náměstí. Určující podobu dala objektu barokní přestavba. V 19. a 20. století prodělal objekt další stavební úpravy.
Poznámka: Nyní v RÚIAN vedena pouze adresa k Jateční ulici. Památkově chráněno od 9. června 1970.
Měšťanský dům stál již koncem 13. století, o čemž svědčí zbytky gotických okenních profilů. V renesanci přestavěn a od roku 1556 měl právo hostince, poprvé se označení “U černého medvěda” objevuje v roce 1669. Velký sál tehdejšího hostince byl v 1. polovině 16. století vybrán jako jedno z neutrálních míst pro jednání sněmu. Roku 1669 získal dům Michael Widtmann, který tu zřídil poštu a zemřel roku 1719 jako první chebský poštmistr. Pošta v tomto místě byla až do roku 1755.
Měšťanský řadový dům má renesanční jádro z 16. století. Další úpravy objekt prodělal v době baroka a v 19. století. V kartuši na fasádě je zaznamenán letopočet 1713. Mezi okny v 1. patře je umístěna Goethova deska.
Třípatrový řadový dům o třech okenních sdružených osách. Jádro stavby je renesanční, nynější podobu však určují pozdně empírové přestavby ze 2. poloviny 19. století.
Dvoupatrový, nárožní dům o čtyřech okenních osách. Střecha je sedlová, vysoká s vikýři. Stávající podoba pochází z barokní přestavby, dům je charakteristický průjezdem do Provaznické ulice. Průčelí do Provaznické ulice má v přízemí valeně klenutý podchod s hřebínky v křížení. Nad ním je jednoosá přístavba, ostatní fronta do ulice je trojosá a dvoupatrová se štítem.
Měšťanský dům. Třípatrový nárožní dům o čtyřech okenních osách se sedlovou střechou a dvěma zděnými vikýři. V okenní ose prvního patra se nachází erb se štukovým rámem a s datem 1630. Dům je pozdně empírový, po roce 1840. Stávající podoba objektu pochází z jeho barokní přestavby. Současná podoba přízemí objektu je novodobá ze druhé poloviny 20. století.
Třípatrový řadový dům o pěti okenních řadách se sedlovou střechou a šesti vikýři. Průčelí je členěno vysokým pilastrovým řádem, který je rozděluje na dvě nestejné části.
Monumentální kostel sv. Mikuláše byl původně postaven jako románská bazilika ve 20. letech 13. století. Po požáru města roku 1270 došlo k jeho opravám v gotickém stylu a rozšíření. Další přestavbou kostel prošel ve 2. polovině 15. století.
kostel sv. Mikuláše, st. 1/1
barokní dvouramenné kruhové schodiště se sochami Panny Marie Immaculaty, Archanděla Michaela, sv. Jiří, sv. Konstantina Velikého a sv. Inocence, st. 154
Poznámka: Záznam pod tímto rejstříkovým číslem již v MonumNetu ani Památkovém katalogu nefiguruje. Pod číslem 4-4169 je v Památkovém katalogu zmíněna městská památková rezervace Cheb, možná se jedná o chybný popis u rejstříkového čísla, protože památkové rezervace se číslují jiným způsobem. Mohlo by jít o sousoší na schodišti kostela. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Hrubě opracovaná žulová nádrž z konce 18. nebo začátku 19. století v areálu dominikánského kláštera je vytesaná z jednoho kusu kamene o rozměrech 90 × 120 × 230 cm s rýhou, pro svislé dělení, napříč.
Poznámka: Původně chráněno v rámci areálu kláštera, 30126/4-3712 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Na snímku dům čp. 221, kamenná nádrž se nachází v nepřístupném dvoře za tímto domem. Památkově chráněno od 1. září 1971.
Měšťanský dům. Řadový dvoupatrový dům o čtyřech okenních osách. Průčelí je členěno pásovou římsou a okna mají ploché rámce. V dispozici se zachoval mázhaus, klenutý valeně na lunetách. Ostatní prostory mají české placky. Střecha je sedlová s pultovými vikýři.
Poznámka: V Památkovém katalogu uvedena adresa Cechovní 239/5, dle RÚIAN je adresa pouze Cechovní 239/5. Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Památkově chráněno od 9. června 1970.
Měšťanský dům. Městský historický dům se nachází v řadové zástavbě Evropské ulice, do které směřuje hladkým průčelím o čtyřech okenních osách. Stavba pochází z 18. století, v následujícím století byly provedeny úpravy interiéru a průčelí.
Poznámka: MonumNet dříve pod tímto rejstříkovým číslem uváděl adresu Evropská 238/5. Dům čp. 238 v Evropské ul. však má orientační číslo 22, nikoli 5. Poté byla adresa v tomto záznamu MonumNetu opravena na Cechovní 239/5 (což má být zřejmě dům s oficiální adresou Kollárova 239/5, který však už je evidován pod jiným rejstříkovým číslem). V Památkovém katalogu však byla naopak adresa opravena na Evropská 238/22, ale k záznamu byla přiřazena původní rejstříková čísla 4-3721 Řadový dvoupatrový dům čp. 238 i 4-3722 Řadový dvoupatrový dům čp. 239. Památkově chráněno od 9. června 1970.
Poznámka: V MonumNetu pod stejným číslem uveden též nesouvisející dům s adresou Svobody 257/47, pravděpodobně jde o chybnou identifikaci domu (uvedená parcelní číslo st. 408 odpovídá pouze domu Jánské náměstí 256/15). Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Měšťanský dům. Řadový dvoupatrový dům. Za domem prochází románská hradba.
Poznámka: MonumNet uvádí čp. 361, dům toho čísla se však nachází v Hálkově ulici, k čo. 10 v Růžové ulici přísluší čp. 2662, jehož definiční bod je umístěn na rozhraní parcel st. 446/1 a 446/2. Číslo parcely nebylo v MonumNetu uvedeno, později bylo doplněno parcelní číslo st. 446 shodné s domem čp. 360. MonumNet uvádí parcelu st. 446, ačkoliv ta je rozdělena na díly 446/1 a 446/2. Dle fotografie by mělo jít o dům na parcele st. 446/1. Památkově chráněno od 9. června 1970.
Měšťanský dům. Historický dům, který se nachází v řadové zástavbě Růžové ulice, má dochovanou barokní úpravu exteriéru. Přízemí je prolomeno dvěma vstupy. V pravé krajní ose se na místě původního vstupního otvoru nachází dnes okno.
Poznámka: Monumnet uvádí čo. 10. MonumNet uvádí parcelu st. 446, ačkoliv ta je rozdělena na díly 446/1 a 446/2. Dle identifikační fotografie by mělo jít o dům na parcele st. 446/2. Památkově chráněno od 9. června 1970.
Pseudogotický dvoupatrový měšťanský dům se obrací svým užším průčelím do Hradební ulice. Část objektu v minulosti sloužila jako kaple. Ve vrcholu trojúhelného štítu je umístěno jedno gotizující okno, pod kterým je nápisová stuha „Erbauet 1900“.
Poznámka: Dům byl původně v MonumNetu uveden pod rejstříkovým číslem 40870/4-3686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), záznamy pod tímto rejstříkovým číslem z MonumNetu i Památkového katalogu zmizely. V Památkovém katalogu se dům s adresou Hradební 62/2 nově objevil pod rejstříkovým číslem 38775/4-4116, které dříve patřilo domu s původním čp. 63, v MonumNetu však byla k tomuto rejstříkovému číslu nově uvedena adresa Hradební 60/6, daný dům však byl evidován pod rejstříkovým číslem 39717/4-4114 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Památkově chráněno od 1. prosince 1980.
Poznámka: NEAKTUÁLNÍ IDENTIFIKACE. MonumNet dříve uváděl k tomuto rejstříkovému číslu adresu Hradební 63/2, čp. 63 však není v registru adres. Parcelní číslo nebylo v MonumNetu uvedeno. V MonumNetu byl záznam s tímto rejstříkovým číslem opraven na adresu Hradební 60/6, st. 268/4 - tato adresa však již byla evidována jako památka 39717/4-4114 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). V Památkovém katalogu však byl záznam s rejstříkovým číslem 38775/4-4116 opraven na adresu Hradební 62/2 - tato adresa však již byla evidována jako památka 40870/4-3686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), záznamy s tímto rejstříkovým číslem však z MonumNetu i Památkového katalogu zmizely. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Poznámka: NEAKTUÁLNÍ IDENTIFIKACE. Pod rejstříkovým číslem 32491/4-4115 byl v MonumNetu dříve veden dům Hradební 61/4, nově však byla k tomuto rejstříkovému číslu přiřazena adresa Hradební 59/8. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Poznámka: Dříve byl dům Hradební 60/6 v MonumNetu evidován pod rejstříkovým číslem 39717/4-4114 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Záznam s tímto rejstříkovým číslem však byl v MonumNetu opraven na adresu Hradební 58/10. Adresa Hradební 60/6 byla nově v MonumNetu přiřazena rejstříkovému číslu 38775/4-4116, pod tím číslem původně byl dům původního čp. 63 v Hradební ulici. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Měšťanský dům. Objekt v městské památkové rezervaci s klasicistní fasádou dotvářející pseudogotickou frontu.
Poznámka: Pod rejstříkovým číslem 32491/4-4115 byl v MonumNetu dříve veden dům Hradební 61/4, nově však byla k tomuto rejstříkovému číslu v MonumNetu i Památkovém katalogu přiřazena adresa Hradební 59/8. Památkově chráněno od 1. prosince 1980.
Měšťanský dům. Objekt se nachází v zástavbě ulice Hradební. Hlavní vchod objektu je situovaný v pravé krajní ose. Tvoří ho ve štuku provedený půlkruhový portál s erbem. Erb pochází z 18. století a byl sem přenesený z jiné stavby.
Poznámka: Pod tímto rejstříkovým číslem byl v MonumNetu dříve veden dům Hradební 60/6. Nově však bylo domu Hradební 60/6 v MonumNetu přiděleno rejstříkové číslo 38775/4-4116 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD), pod tím číslem původně byl dům původního čp. 63 v Hradební ulici. V Památkovém katalogu jsou k záznamu r. č. 39717/4-4114 přiřazeny původní rejstříkové záznamy jak 4-4114 (dům čp. 60), tak 4-3686 (erb na průčelí čp. 62), Památkově chráněno od 1. prosince 1980.
Poznámka: MonumNet uvádí pod stejným rejstříkovým číslem čp. 447 a čo. 18 i čp. 461 a čo. 13, parcelní číslo st. 94 však odpovídá pouze domu čp. 447. Parcela st. 97, na které stojí dům Jateční 461/13, není v Monumnetu v přehledu parcel uvedena, a tento dům je evidován též pod samostatným rejstříkovým číslem 34867/4-4512 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD). Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Solitérní dvoupodlažní městská vila v duchu regionální architektury Heimatstilu. Vila má téměř čtvercový půdorys, ze kterého na nárožích vystupuje několik rizalitů. Stavební plány z roku 1902 vypracovali chebští architekti Karl a Josef Haberzettlovi.
Tzv. Kamenná vila, z 80. let 19. století, pseudogotický objekt nepravidelného půdorysu přibližně ve tvaru obdélníka s výraznými rizality v hlavním průčelí do náměstí a v levém bočním průčelí, s hodnotnými kamenickými detaily. Střechy sedlového typu, velmi strmé, s eternitovou krytinou. Vikýře tu mají samostatné stanové stříšky plechové, velmi strmé, na způsob gotizujících věžiček. Vilu navrhl pro sebe chebský architekt Ferdinand Herglotz.
Evangelický kostel Chrám pokoje (Friedenskirche). Novogotický evangelický kostel postavený v letech 1869–1871 navrhl chebský stavitel Adam Haberzettl, kostel byl vestavěn do prostoru mezi evangelickou farou a školou, postavené roku 1865. Halové trojlodí, jemuž na západní straně dominuje 37 metrů vysoká osmiboká hodinová věž.
Poznámka: MonumNet neuvádí číslo popisné ani orientační. Památkově chráněno od 18. srpna 2008.
Činžovní dům. Zděný dvoupatrový dům v řadové zástavbě navrhl v roce 1906 chebský stavitel Bernard Kirschner pro advokáta JUDr. Kaspara Tippmanna a jeho ženu Helenu. Fasáda domu je příkladnou ukázkou rostlinné secese v Chebu.
Měšťanský dům. Městský historický dům se nachází v řadové zástavbě Evropské ulice, do které směřuje hladkým průčelím o čtyřech okenních osách. Stavba pochází z 18. století, v následujícím století byly provedeny úpravy interiéru a průčelí.
Poznámka: MonumNet dříve pod tímto rejstříkovým číslem uváděl adresu Evropská 238/5. Dům čp. 238 v Evropské ul. však má orientační číslo 22, nikoli 5. Poté byla adresa v tomto záznamu MonumNetu opravena na Cechovní 239/5 (což má být zřejmě dům s oficiální adresou Kollárova 239/5, který však už je evidován pod jiným rejstříkovým číslem). V Památkovém katalogu však byla naopak adresa opravena na Evropská 238/22, ale k záznamu byla přiřazena původní rejstříková čísla 4-3721 Řadový dvoupatrový dům čp. 238 i 4-3722 Řadový dvoupatrový dům čp. 239. Památkově chráněno od 9. června 1970.
Činžovní dům. Výrazný nárožní bytový dům o pěti nadzemních podlažích zakončený mansardovou střechou. Objekt nechal postavit v roce 1913 obchodník Hans Stocker podle plánů architekta Reinholda Weisse z Mohuče jako obchodní a bytový dům. Budova svým architektonickým výrazem odkazuje ke klasicizujícímu proudu v tehdejší architektuře. Neobvyklým prvkem je využití i prvního patra pro obchodní účely a prolomení fasády velkými segmentovými výkladci v patře. Na objektu jsou dochované hodnotné prvky a konstrukce (okenní výplně, štuková výzdoba fasády, vstupní dveře, schodiště, zábradlí balkónů).
Poznámka: V MonumNetu uvedena adresa Svobody 257/47 pod stejným rejstříkovým číslem společně s domem Jánské náměstí 256/15, pravděpodobně nějaký nesmysl (uvedená parcelní číslo st. 408 odpovídá pouze domu Jánské náměstí 256/15). V Památkovém katalogu je pod tímto rejstříkovým číslem uveden a popisován dům Jánské náměstí 256/15. Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988.
Žulový monolitický kříž prostý jakéhokoliv nápisu či reliéfu. Opravovaný, bez jednoho ramene. Monolitický prvek vytesaný v žulovém materiálu. Kříž má latinský tvar. Jeho výše je včetně soklu 116 cm. Výše samotného kříže je 110 cm. Pohledově levá část příčného břevna zcela schází. Šíře kříže je asi 50 cm. Šíře příčného i svislého břevna je 22 cm.
Poznámka: MonumNet uvádí parcelu pp. 3009/5, která se nachází v severovýchodním kvadrantu od křižovatky ulic Nižnětagilská a Vrázova. Na této parcele se však kříž nenachází. V Památkovém katalogu je však zaměřena na podélnou parcelu pp. 3052/1 (silnice) do těsné blízkosti parcely 3013/6, kde je také kříž na dohled jižně od silnice zřetelný ve streetview. V databázi kamennekrize.cz je veden pod č. 0037 bez údaje o poloze. Památkově chráněno od 29. prosince 1987.
Předměstský dům, kombinace městského domu se statkem, dnes v Chebu již poslední svého druhu, zároveň poslední doklad původní zástavby v předměstí nad Ohří. Původně zapsáno pod názvem „Dům chebského typu čp. 37“. Podle Památkového katalogu jedna z posledních koželužen dochovaných na levém břehu Ohře (nemá se tento údaj vztahovat ke koželužně na adrese K nábřeží 1795/18, zbořené 1995?). Objekt prošel ve druhé polovině 20. století rozsáhlejší rekonstrukcí, přesto si zachoval celou řadu hodnotných historických prvků, konstrukcí a detailů. Ve spodní části je dvoupodlažní kubická stavba na podélném půdorysu. Přízemí sloužilo původně jako chlévy a sklepy (objekt vestavěn do svahu). Objekt není podsklepený. Patro je přístupné po dřevěném původním schodišti z přízemí a sloužilo obytným účelům. V úrovni druhého podlaží je dřevěná pavlač na trámových krakorcích. Objekt byl zpředu zastíněn novostavbou (če. 2774?).
Poznámka: Uvedeno v MonumNetu, záznam neukončen. Původně vedeno s adresou Koželužská 37/8. Památkově chráněno od 1. září 1971.
Dům recesistického spolku Schlaraffia postavený v letech 1910–1913 podle návrhu stavitele Franze Krause v neogotickém stylu v exteriéru a neorománském v interiéru. Jedná se o jeden z mála takto dochovaných domů spolku Schlaraffia na českém území. Chebský spolek byl založen 21. prosince 1902 s pořadovým číslem 148 pod názvem Schlaraffia Egra a patronátem mateřské říše Schlaraffia Pilsenia (Plzeň, zal. 1888). Chebský dům nesl, s odkazem na středověkou historii města, jméno Stauffenburg (Stauffský hrad). Tento fakt ovlivnil i podobu domu, jenž byl postaven v historizujícím slohu s řadou prvků odkazujících k románské a gotické architektuře. Po druhé světové válce a odsunu původního německého obyvatelstva již nebyl chebský spolek obnoven. Dům byl roku 1947 nejprve zapůjčen a následně roku 1950 předán do vlastnictví Československé církvi husitské, která zde sídlí dodnes. Třípatrový objekt na obdélném půdorysu s průčelím o pěti osách. Stavbě dominuje středová část s jednopatrovým arkýřem a převýšenou atikou.
Rovinné neopevněné sídliště Dolnice, archeologické stopy. Lokalita v dominantní poloze nad širokým údolím Ohře, jedno z řady mezolitických a mladobronzových sídlišť na Chebsku. Svah k východu do údolí Ohře, ca 500 m jižně od statku Dolnice a 80 m jihozápadně od nadjezdu cesty přes železniční trať, loučka v blízkosti německého pomníku padlým v 1. světové válce a přilehlé okolí v lesoparku (Dvořákovy sady) nad zářezem železniční trati severně od městského sídliště. Na lokalitě listnatý lesopark s loučkou. Informace pocházejí z nálezů z 90. let 19. století a z povrchových sběrů v 30. letech 20. století.
Rovinné neopevněné sídliště - prehistorické sídliště a pohřebiště, archeologické stopy. Zvlněné svahy k jihu, k břehu vodní nádrže Skalka. Z lokality pocházejí nálezy z povrchových sběrů z let 1938 a 1966, paleolit, mezolit, mladší doba bronzová. Lokalita není ničím výjimečná natolik, aby při její územní nejasnosti a neohraničenosti byla ochrana nutná a efektivní.
Poznámka: Někdy uváděno sv. Ulricha. Původně románský kostel založený před rokem 1200. Z té doby se dodnes zachoval ústupkový portál se zalamující se římsou. Dnešní podoba jednolodí s trojbokým presbytářem a mohutnou věží pochází z roku 1682. Součástí areálu je přilehlá ohradní zeď. Památkově chráněno od 21. října 1963.
Pamětní kámen označující severovýchodní konečný bod geodetické základny vojenského mapování z roku 1873. Na dvakrát odstupňovaném kamenném podstavci o čtvercové základně stojí hranolový kvádr s pamětní deskou na čelní stěně. Kvádr zakončuje deska v podobě komolého jehlanu, na níž stojí další deska v podobě komolého jehlanu, na níž je text: „Nordöstlicher Endpunkt von den Ofizieren des militär. geogr. Institut im Jahre 1873 gemessen Grundlinien.“
Vysoký kamenný smírčí kříž latinského tvaru prostý jakéhokoliv nápisu či reliéfu. Původně se nacházel při cestě na Cheb. V roce 1907 při stavbě silnice byl přemístěn na okraj obce. Po napuštění přehrady Jesenice byl zatopen a v roce 1990 po snížení hladiny byl nalezen zlomený. Byl opraven společností pro výzkum kamenných křížů se sídlem v muzeu v Aši. V roce 2007 byl opraven a umístěn při ohradní zdi kostela sv. Oldřicha.
Rovinné neopevněné sídliště Dřenice I, archeologické stopy. Jedno z řady mezolitických a lužických sídlišť s pískovým podložím v regionu. Pravděpodobná poloha lokality se rozkládá na jihovýchodním svahu severně od silnice z Chebu do Dřenic, původně svah k levému břehu Odravy, dnes vodní nádrže Jesenice. Ve spodní části svahu louky, severněji pole, v horní vyvýšené části chatky v lesíku. Za chatkami rozsáhlá jáma pískovny, která pokračuje k severovýchodu. Sběry na lokalitě v letech 1932–1942, 1961. Pravděpodobně značná část lokality zničena těžbou písku, zničení lokality konstatováno již v roce 1987. Proto se ochrana podle Památkového katalogu nejeví jako smysluplná.
st. 107, 245–250, 261, 266, 328, 329, 330, 396, 431, 520–526, 744, vše bez staveb
pp. 481/2–481/8, 483, 505/3–14, 527/1, 527/3, 527/4, 755/2, 759
Památkově chráněno od 21. října 1963.
Rovinné neopevněné sídliště Dřenice II (Q37169935)
ne
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Rovinné neopevněné sídliště Dřenice II, archeologické stopy. Určeno povrchovým sběrem. Okraj terasy původně nad levým břehem Odravy, dnes vodní nádrže Jesenice, na parc. 216 cesta ze silnice k bývalému hřbitovu na parc. 217. Dnes neudržované pozemky s odpadky, zarostlé křovinami a stromy. Je pravděpodobné, že sídliště se nacházelo i v západním sousedství na parc. 350, jejíž poloha by tomu spíše odpovídala. Na lokalitě listnatý les, křoviny. Archeologické sběry snad ve 30. či 40. letech 20. století. Lokalita (parc. 216 a 217) poničená terénním zářezem do okraje terasy jak silnicí, tak cestou k zrušenému hřbitovu i samotným hřbitovem. Prostor západně, severně i východně není dosud výrazně narušen.
Výšinné opevněné sídliště – hradiště Burgholz, archeologické stopy. Pravděpodobně zbytky menšího středověkého hradu, velmi dobře zachovalé a zřetelné opevnění valy a příkopy. Lokalita zaujímá rovnou plochu nevelké ostrožny ve směru SZ-JV, která vybíhá z okraje terasy nad levým břehem vodní nádrže Jesenice (říčky Odravy). Půdorys obdélný až lichoběžníkovitý o délce ca 110 m a šířce ca 80 m na severozápadní straně a ca 40 m na jihovýchodní straně. Opevnění má dvoudílnou dispozici: větší o délce ca 70 cm (hlavní plocha) a předhradí o délce ca 40 m v přední části ostrohu. Předhradí je na severozápadě odděleno od okolí příkopem (výška ca 1 m) a valem (hloubka ca 1 m, šířka ca 5 m). Vlastní jádro je od předhradí na severozápadě a na boční severovýchodní straně rovněž opevněno valem a příkopem podobných rozměrů, na severovýchodní straně je i vnější val. Na jihozápadní a jihovýchodní straně opevnění není patrné, svahy jsou zde strmější. Severně a východně pod ostrohem kemp, přístup od silnice z Chebu do Dřenic severoseverozápadně od lokality odbočkou přes údolí mezi kempem a chatami. Lokalitu pokrývá vzrostlý smíšený les (smrky, duby).
Poznámka: Zaměření v Památkovém katalogu neodpovídá parcelnímu číslu uvedenému v MonumNetu. Památkově chráněno od 21. října 1963.
Venkovská usedlost z 18. století skládající se ze dvou obytných stavení a stodoly. Z původně uzavřeného dvora chebského typu z konce 18. století se zachovaly 2 obytné objekty a stodola. Druhé obytné stavení bylo původně kůlnou.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Památkově chráněno od 3. srpna 1990.
Loreta, zřícenina. Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loretánské byl postaven chebskými jezuity v letech 1664–1689 u farního kostela sv. Ducha z roku 1557. Jeho předlohou byla Svatá chýše, renesanční bazilika v italském Loretu. Areál je tvořen centrální kaplí Panny Marie Loretánské, kolem níž jsou kryté ambity s nárožními kaplemi Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny, sv. Zachariáše a sv. Alžběty a sv. Františka. Vstup do areálu je hodinovou věží se zvonicí s dvojitou cibulovou střechou, jeho závěr tvoří polygonální kostel sv. Ducha. V roce 1688 byla k obvodu připojena kaple sv. Kříže a kaple Loučení. 1959 – stavba byla úplně zbavená vnitřního vybavení a stavebně chátrala, západní vstupní věž měla strženou strženou střechu, všechny budovy trpěly vlhkostí a nedostatečným udržováním. Obytná budova, která stávala proti západnímu křídlu ambitu, byla roku 1959 stržena. 1998 – areál po rekonstrukci.
Poznámka: Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. Památkově chráněno od 22. října 1963.
Barokní boží muka z roku 1689 v podobě trojhranného sloupu rozděleného na tři pole s reliéfy. V době výstavby obchvatu města Chebu byla úmyslně ochráněna svodidly.
Poznámka: původně MonumNet uváděl jako umístění lokalitu Chocovice v části Jindřichov. Památkově chráněno od 21. října 1963.
Tvrz - tvrziště, archeologické stopy. Nejisté určení. K Ohři otevřený kruhový příkop o průměru cca 100 m. Povrchové nálezy z období zemědělského pravěku a mezolitu. Tvar možná dán zaniklým meandrem řeky. Původně typické tvrziště, nelišící se ničím od podobných památek, dnes již téměř zcela zničené. Zůstala přibližně čtvrtina plochy původního tvrziště, západní část zničena zemědělskými pracemi, severovýchodní část měnícím se tokem Ohře. Stopy příkopu nejednoznačné, zánik valu i vnějšího příkopu konstatován již v 90. letech. V současné době poslední zbytky tvrziště v orané louce již téměř zcela zaniklé a nezřetelné. Na existenci tvrziště ukazuje již jen náznak nevýrazného plochého převýšení v terénu v louce na hraně pravého břehu Ohře. Původně oválné tvrziště 20 × 25 m s příkopem a valem širokými 10 m a převyšujícími okolní terén o 1 m (údaje ze 2. poloviny 50. let 20. století). Ve 2. polovině 70. let uváděn značně rozoraný val a rozměry tvrziště 24 × 32 m. V 90. letech 17 × 25 m. Původní průměr snad 40 m. V 70. letech archeologické průzkumy a výzkumy P. Šebesty. Objeveny zbytky dřevěného objektu a objektu zřejmě s kamennou podezdívkou, stopy palisády na okraji vnitřního příkopu, přesleny a keramika. Původní ves Vokov sahala na levém břehu Ohře až do blízkosti tvrze. Tato podoba vsi zanikla během 15. století a zástavba vsi se koncentrovala více k západu v okolí mostu přes řeku. Tato ves zanikla do roku 1980. Dnes pouze několik budov severozápadně od mostu.
Poznámka: Dříve MonumNet přiřazoval lokalitu k vesnici Vokov. Památkově chráněno od 22. října 1963.
Krucifix. Jeden z mála exemplářů dřevěných exteriérových krucifixů, které se na Chebsku do současnosti zachovaly. Dřevěný kříž, na nějž byla vedle Kristova těla připevněna trojice andílků s kalichy. Kříž byl původně krytý plechovou stříškou, ta ovšem v současnosti zcela schází. Na kříži zůstala připevněná nápisová tabulka s textem INRI na čelní straně hlavy kříže a nápisová tabulka v čelní partii dolní části kříže. Kříž je v současnosti vysoký 2,10 m a délka jeho příčného břevna je 1,30 m. Z historických fotografií lze soudit, že původní výška kříže byla ovšem výrazně vyšší - a to minimálně 3,5 m. Kříž je zhotoven z dubového dřeva. Postava Ukřižovaného je taktéž provedena ze dřeva. Ruce byly autorem díla provedeny jako samostatné části a jsou aktuálně demontovány od těla. Postava Krista je vysoká 1,04 m a šíře jeho rozpaženého postoje je 0,96 m. Přitom délka obou rukou je 0,40 m. Polychromie původního díla je prakticky zcela setřena. To platí i polychromii kříže a trojice andílků. Trojice andílků je vysoká mezi 0,22–0,24 cm (?).
Poznámka: původní umístění u domu č.p. 11 ve vsi Loužek. Památkově chráněno od 22. října 1963.
Rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy. Sídliště z období střední doby kamenné a kultury lidu popelnicových polí v místech pískovny, která je již delší dobu mimo provoz, a sousedních zemědělsky obdělávaných pozemků. Zákaz hluboké orby, zákaz těžby písku. Území s povrchovými nálezy mladobronzové keramiky.
Soubor tří kamenných křížů stojících ve skupině celkem sedmi křížů či jejich torz. Tři rozličné kamenné kříže. Jeden má rytiny tří řeckých křížů, zbylé dva jsou prosté jakéhokoliv nápisu či reliéfu. Soubor stojí společně s dalšími čtyřmi torzy svezených kamenných křížů.
Poznámka: původně byl v MonumNetu pod tímto rejstříkovým číslem veden jen jeden krucifix s polohou „mezi čp. 37 a torz. božích muk“. Aktuálně je v MonumNetu poloha udána jen číslem parcely. Památkově chráněno od 29. prosince 1987.
Hrad Rollenburg, archeologické stopy. Lokalita údajně označována také jako Losburg či Pürstenstein, v mapy.cz označen jako hrad Skalka. Pozůstatky středověkého opevněného sídla chránícího přístup do Chebu kolem řeky Ohře. Stavba byla charakteristická svou monumentální polohou na kamenné ostrožně nad řekou. Oválný areál 42×31 m, na východní straně oddělen částečně ve skále vysekaným příkopem. Za ním valovité pozůstatky čelního opevnění. Nálezy z vrcholného až pozdního středověku. 2014 - rozpoznatelné pouze zbytky opevnění na východní straně a navazující hradní příkop.
Monolitický žulový smírčí kříž s nečitelnou novodobou rytinou. Tvaru latinského kříže. Výše kříže dosahuje 142 cm. Délka příčného břevna je 94 cm. Šíře horní části svislého břevna je 43 cm. Šíře vodorovného břevna je 49 cm. Tloušťka daného prvku je 21 cm. Na čelní (severní) straně kříže se nachází značně nezřetelné zbytky novodobých rytin.
Poznámka: dříve MonumNet uváděl u vojenského statku, v blízkosti Božích muk. Památkově chráněno od 29. prosince 1987.
Torzo žulového smírčího kříže. Kamenný monolitický kříž bez obou ramen, prostý jakéhokoliv nápisu či reliéfu. Již roku 1902 byl kříž torzem. Výše kříže je 80 cm. Šíře svislého břevna se směrem k okrajům mírně rozšiřuje. V nejužší části je široký 26 cm, na okrajích pak 35 cm. Tloušťka předmětného prvku je 18 cm.
Poznámka: původně MonumNet uváděl polohu: Skalka, na býv. ces. na Špitál. vrchu. Parcelní číslo v MonumNetu neuvedeno. V Památkovém katalogu zaměřeno na nádvoří chebského hradu. Památkově chráněno od 29. prosince 1987.
Smírčí kříž zvaný švédský. Vysoký kamenný monolitický kříž s vytesaným berličkovým křížem na hlavě. Smírčí kříž vytesaný ze žuly, který nese podobu latinského kříže. Kříž je výrazně vychýlen ve směru do strany a dozadu (v obou směrech asi o 0,25 m). Celková výše dotčeného prvku je údajně 2,0 m. Výše jeho nadzemní části dosahuje výše 1,53 m. Šíře svislého břevna je 0,36 m. Délka vodorovného břevna je 0,80 m. Šíře vodorovného břevna je 0,33 m. Výše hlavy kříže je 0,26 m. Tloušťka celého kříže se pohybuje kolem 0,24 m. Na jihozápadní (zadní) straně kříže je v jeho hlavě vytesán drobný berličkový křížek.
Poznámka: původně MonumNet uváděl polohu: „u cesty k přehrad. nádrži Skalka“ Památkově chráněno od 29. prosince 1987.
Rovinné neopevněné sídliště, archeologické stopy. Jedno z mezolitických a mladěbronzových sídlišť na Chebsku. Význam lokality není větší než u ostatních podobných lokalit v oblasti. Základní a jediné informace pocházejí z povrchových sběrů ve 30. a 60. letech 20. století.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_Cechovn%C3%AD_1,_Cheb.JPG)
,_Cechovn%C3%AD_21,_Cheb.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_Cechovn%C3%AD_6,_Cheb.JPG)
.jpg)
.jpg)
_(4).jpg)
,_Dlouh%C3%A1_34,_Cheb.JPG)
,_Dlouh%C3%A1_36,_Cheb.JPG)
.jpg)
.JPG)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_Vorderseite.jpg)
.jpg)
,_sm%C3%ADr%C4%8D%C3%AD_k%C5%99%C3%AD%C5%BEe_2009-10-10.JPG)
