Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu
Následující tabulka je přehledem karlistických pretendentů španělského trůnu. Karlisté byli přívrženci a sympatizanti Dona Carlose, neúspěšného uchazeče o španělský královský trůn, a jeho potomků. Po smrti španělského krále Ferdinanda VII. roku 1833 se královnou stala jeho teprve tříletá dcera Isabela jako Isabela II. Její strýc Don Carlos (Carlos María Isidro de Borbón y Borbón-Parma) se rozhodl neuznat pragmatickou sankci svého zemřelého bratra a sám usiloval o získání trůnu.
V roce 1979 došlo v karlistickém hnutí k rozkolu. Bratr Karla Huga I. Sixtus Jindřich se prohlásil za nového karlistického regenta a svého bratra již dále neuznával jako pretendenta.
Carloctavismo nebo Karloktavismus je odvětví karlismu, aktivní zejména v období 1943–1953. Pokud jde o dynastické oddanosti, zvýšilo nárok na španělský trůn Karla Pia Habsbursko-Lotrinského a Bourbonského, panovnickým jménem jako Karel VIII., a jeho příbuzných. Z hlediska politické linie velmi úzce spolupracoval s frankismem.