Hned po svém nástupu k moci Francisco Franco zakázal opoziční politické strany a začal pronásledovat své oponenty. Postupně vytvořil vysoce autoritativní systém, který se opíral o konzervativně orientovanou část obyvatelstva a španělskou katolickou církev, pro kteréžto skupiny představoval záruku stability a ochrany.
V roce 1947 byl částečně reorganizován systém a obnovena monarchie, ale Franco se zároveň stal doživotním regentem, jenž má právo jmenovat dalšího krále. Další reorganizace následovala o deset let později, kdy se Franco stal předsedou vlády.
Frankův režim se vyznačoval zejména netolerancí k menšinovým národům, jako jsou Katalánci nebo Baskové. Jediným úředním jazykem byla španělština (kastilština). Katalánština, galicijština či baskičtina byly oficiálně zakázány.